Když se začnou projevovat příznaky, bývá pozdě. Řeč je o rakovině slinivky břišní, které se mnohdy říká „tichý zabiják“. Je to jeden z nejzákeřnějších nádorů vůbec, a proto se jej lékaři snaží zachytit v co nejranějším stadiu. Již loni v Česku odstartoval program včasného vyhledávání této nemoci, založený na vyšetřování osob s vysokým rizikem vzniku rakoviny. V jaké výsledky odborníci doufají? A jak vybírají pacienty, které preventivně sledují? To lékaři probírali na 26. ročníku Hradeckých gastroenterologických dní.
Rakovina slinivky břišní je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí, ročně ji lékaři v Česku diagnostikují 2 400 osobám – a téměř 2 200 pacientů na ni umírá. Počet případů navíc podle expertů setrvale roste a do roku 2050 předpokládají jeho zdvojnásobení.
ČTĚTE TAKÉ: Muž se nechal 217krát očkovat proti covidu. Vědci řekli, co to s ním udělalo
Rakovina slinivky břišní zpočátku nepůsobí žádné potíže, a lékaři ji tak v naprosté většině odhalí až v pokročilém stadiu. To se projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. Nejen z toho důvodu se nemoci mnohdy přezdívá „tichý zabiják“.
Chystá se spuštění registru
„V této fázi již prognóza léčby pacienta není příznivá, průměrné přežití se pohybuje kolem osmi měsíců. Proto je naprosto klíčové nádory pankreatu odhalit v rané fázi, kdy je ještě možné jejich chirurgické odstranění a další onkologická léčba, čímž se šance na pětileté přežití zvedá na 12 procent,“ uvedl Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc v tiskové zprávě.
Urban se proto v minulých letech s kolegy zasazoval o spuštění programu vyhledávání časných forem rakoviny slinivky břišní, který na konci loňského roku skutečně odstartoval. „Zaměřujeme se na pacienty, u nichž je vysoké riziko výskytu a nemoc lze předvídat. Těch je asi 10 procent a jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace. V tuto chvíli již máme do programu vybraných více než 100 pacientů. Doufáme, že vyšetříme řádově stovky pacientů ročně,“ vysvětlil lékař.
Na jaře se podle Urbana plánuje také spuštění registru těchto pacientů, díky němuž bude možné lépe vyhodnocovat data a sledovat úspěšnost programu. U výběru rizikových případů spoléhají na úzkou spolupráci s onkology, genetiky a chirurgy, ale také s praktickými lékaři, kteří pacienty odesílají na vyšetření do takzvaných center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je nyní v Česku devatenáct, do budoucna by se měl jejich počet zvýšit nad třicet.
Skončila doba pasivního přihlížení
„Centra jsou umístěna v předních gastroenterologických pracovištích, která jsou schopna zajistit komplexní péči o nemocného bez zbytečných časových ztrát,“ podotkl Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ivan Hlas exkluzivně promluvil o boji s rakovinou. Dost drsné chvíle. Hrozilo, že už nikdy nebudu mluvit, svěřil se
„Po zařazení do programu procházejí rizikové osoby kromě krevních testů také vyšetřením magnetickou rezonancí a speciálním ultrazvukovým vyšetřením pomocí endoskopu. Kritéria výběru pacientů, konkrétní vyšetření a jejich načasování přesně specifikuje nový doporučený postup České gastroenterologické společnosti, vypracovaný ve spolupráci s onkology a chirurgy. Skončila doba pasivního přihlížení, problém je potřeba intenzivně řešit, i když si všichni uvědomujeme, jak to je obtížné,“ dodal Tachecí.
To podle něj podtrhuje i množství kongresů, které se tématu věnují, a intenzivní spolupráce odborníků zmíněných oborů. Celý program včasného vyhledávání se uskutečňuje v rámci vědecké studie, která by měla ověřit, zda se tímto způsobem významně zvýší počet léčitelných nádorů v raném stadiu.
Jediná pomoc s podmínkou
V současné době jediná skutečně efektivní léčba rakoviny slinivky břišní spočívá v chirurgickém odstranění nádoru. „Odstranitelné nádory se však diagnostikují pouze v 10 až 15 procentech případů. Primárně tyto pacienty operujeme pouze ve chvíli, kdy jsou v celkově dobrém stavu – bez výrazného úbytku na váze, a pokud se hladina nádorových markerů nepohybuje ve vysokých hodnotách, což varuje před možnými mikrometastázami, které nelze odhalit na zobrazovacích metodách,“ uvedl Zdeněk Kala, předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP.
Přiblížil, že nádory slinivky s metastázami jsou léčeny systémovou chemoterapií. „Bohužel, takových pacientů je velká většina, okolo 50 až 60 procent. U zbývajících zhruba 25 procent případů jsou nádory lokálně pokročilé, ale bez metastáz. Často jsou ve významném kontaktu s okolními důležitými cévními strukturami nebo do nich prorůstají. Část pacientů může podstoupit resekci slinivky jen za cenu náhrady cév nebo až po eventuálním zmenšení lokálně pokročilých nádorů onkologickou systémovou léčbou,“ dodal.
Přibližně 60 procent nádorů slinivky je podle Kaly v době diagnózy již natolik pokročilých, že není možné je operovat a lékaři nasazují chemoterapii. Operace se podle něj také stále častěji provádí takzvanými miniinvazivními technikami a za pomoci chirurgického robota. To umožňuje provést co nejmenší zásah a usnadňuje rekonvalescenci pacienta.
