Léky na předpis by lidé mohli dostávat poštou. Zbytečné, řekl Špičák a nastínil možná úskalí

Antibiotika pro děti stále nejsou v lékárnách k dispozici v takovém množství, jak by bylo potřeba.

Lékaři o posílání léků na předpis poštou

Objednat si lék na předpis na internetu a nechat si ho zaslat domů není v Česku možné. Podle průzkumu agentury Incomind pro Národní asociaci pacientských organizací (NAPO) by o to ale stály téměř tři čtvrtiny lidí nad 18 let. Příslušným návrhem změny zákona se nyní zabývá ministerstvo zdravotnictví. Místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Julius Špičák (ANO) ovšem ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil na možná úskalí, která by s touto změnou mohla přijít.

V únorovém průzkumu agentury Incomind celkem 84 procent dotázaných uvedlo, že by jim ulehčilo život, kdyby si mohli nechat poslat léky na předpis poštou. Zatímco ve velkých městech 87 procent respondentů zmínilo, že mají lékárnu relativně dostupnou, v obcích s méně než pětistovkou obyvatel to byly necelé tři pětiny.

ČTĚTE TAKÉ: České zdravotnictví připomíná Titanic. Podle expertů by mělo výrazně ubýt nemocnic

Konkrétní zájem získávat léky na předpis přes internet a nechat si je poslat má 72 procent lidí. Mezi osobami nad 65 let to jsou dvě třetiny. Tři pětiny dospělých stojí ale o to, aby u zásilkového prodeje existovala možnost konzultací s lékárníkem.

Nejčastěji chtějí lidé zásilkový výdej kvůli pohodlí, úspoře času, ceně či diskrétnosti. Obavy panují naopak z nákladů na dopravu, nedostatku informací, dlouhých dodacích lhůt, záměny přípravku či poškození při přepravě.

Podle předsedy NAPO Roberta Hejzáka ministerstvo zdravotnictví přislíbilo, že do konce dubna připraví takzvaný věcný záměr zákona, tedy obrysy budoucí právní úpravy. Poté by následovala příprava normy. Šéf NAPO věří, že by se mohla stihnout přijmout ještě do sněmovních voleb na podzim 2025.

Lékárník: Pohodlí nemá mít přednost před bezpečím

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Juliuse Špičáka je však jakákoliv změna zbytečná, protože dosavadní systém je funkční. „Všichni navíc navštěvujeme obchodní centra, jejichž součástí je téměř vždy lékárna,“ namítl Špičák ve vysílání CNN Prima NEWS s tím, že lhůta k vyzvednutí léků je dostatečně dlouhá na to, aby si pro ně lidé stihli přijít.

Obává se také, že by provize inkasovaly velké zásilkovny, čímž by trpěly především příjmy malých lékáren. Jako další výhodu dosavadního systému zmínil také osobní kontakt s lékárníkem, který může pacientovi poradit s užíváním léku, jež nemusí být z příbalového letáčku úplně jasné.

Na to ve vysílání CNN Prima NEWS reagoval další místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL), podle něhož řada lidí užívá léky pravidelně, takže dobře ví, jak a kdy si je mají vzít. V lékárnách navíc podle něj také hrozí nebezpečí infekce, jelikož se tam setkávají nakažení s dalšími pacienty.

„Zásilkový výdej léků na předpis navíc není novum, funguje v devíti evropských zemích. Zkušenost je tam pozitivní. Nebojíme se, že to povede ke krachu lékárenského trhu. Nikde v devíti zemích se trh nezhroutil, nedošlo k monopolizaci, nezanikla síť lékáren. Naopak to umožnilo distribuovat léky lidem v obcích, kde lékárna není,“ dodal k tomu Hejzák.

„Z průzkumu vyplývá, že jeden z hlavních důvodů pro tento návrh je pohodlí pacientů. Myslím si, že by pohodlí nemělo převážit nad bezpečností výdeje,“ řekl pro CNN Prima NEWS viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký. Doplnil, že již v současné době existuje institut návštěvní služby lékárníka, při jehož využití je pacientovi medikament doručen domů pracovníkem lékárny.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: V Česku chybí další lék. Výpadky dodávek pokračují, nic se nezlepšilo, stěžují si experti

Tagy:
léky pošta lékárny Julius Špičák zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví Tom Philipp Národní asociace pacientských organizací vázané léky