Testování po česku? Lidé čekající na mrazu, vyčerpané sestřičky a výpadky systému

Ještě než bylo samotné dobrovolné testování antigenními testy ve středu 16. prosince spuštěno, bylo jasné, že poptávka zdaleka převýší nabídku. Rezervační systémy nemocnic se plnily a velká část z nich ještě před startem hlásila až do konce roku stop stav.

Startuje testování na covid zdarma. Kde se nechat vyšetřit a kdy budete mít výsledky?

Zdravotnictví

Antigenní testování na koronavirus bude spuštěno pro velký zájem už ve středu 16. prosince, tedy o dva dny dříve oproti původnímu termínu, a skončit by mělo 15. ledna. Testy hradí zdravotní pojišťovny. K rezervaci na odběrové místo lze využít Centrální rezervační systém, v němž si každý zájemce může zamluvit termín. Co vše k otestování potřebujete?

Lidé se chtějí nejčastěji nechat otestovat z důvodu návštěvy svých blízkých během vánočních svátků. Mohou tak učinit jednou za pět dnů, a to až do 15. ledna. Realita, která na ně ale čeká, pokud se na testy vůbec odhodlají, většinu z nich od dalšího testování po první zkušenosti zřejmě odradí.

Fronta na mrazu a lidé čekající v autech

„Na kolikátou hodinu jste objednaní?“ ptá se okolních lidí pár seniorů, který přichází v pondělí 21. prosince v 18:00 na testy na odběrové místo na parkoviště před Nemocnicí Hořovice ve Středočeském kraji, která je svou kvalitou péče v kraji vyhlášená.

„Na čtvrt na šest,“ odpovídá sborově mladý pár, který už je téměř na řadě. Dvacet míst za ním se ozve maminka s ročním kojencem na prsou, že je objednaná na 18. hodinu a už čeká 30 minut. Důchodci jen s povzdechem očima přejedou frontu a spořádaně se postaví na její konec.

Ve frontě před nimi v té chvíli stojí zhruba padesátka dalších. Většinou páry či dvojice sourozenců nebo kamarádů, ale někdy i celé rodiny. Ty povětšinou zastupuje pouze jeden člen a zbytek se zahřívá v autě na zpola zaplněném parkovišti.

„Další!“ Křičí jedna ze čtyř sester vycházející z improvizované ambulance připravené přímo a pouze pro odběry antigenních testů. Dovnitř si zve co dvě minuty nové „pacienty“ a běží jako na drátkách.

Sestřička: Jíst nestíháme. Za den až 900 odběrů

Lidé jsou disciplinovaní. Všichni mají roušky, před vstupem do buňky si dezinfikují ruce a poslouchají pokyny zkušených sester.

Mezitím vychází její kolegyně a nahlas na celé parkoviště vykřikuje jména těch, kteří se již nechali testovat a poslušně v rozestupech čekají buď venku, nebo v nastartovaných autech, aby při zjištění, že jsou negativní na COVID-19, neodjeli kvůli čekání v chladu spíš se zánětem močového měchýře nebo pořádnou chřipkou.

„Dneska jsem se stihla dojít dvakrát vyčurat a vůbec nic jsem nejedla,“ popisuje sestra vycházející co pět minut ven svou dnešní směnu jednomu z lidí čekajících na odběr. Těch dnes sestry, makající jako motorové myši, stihly otestovat až 900.

„Systém je zase v p**eli,“ dozvídáme se

„Prosím vás, sestřičko, já už tu čekám na výsledek hodinu a ti, co byli přede mnou, už dávno odjeli,“ ozve se asi čtyřicetiletá paní, která do té doby zřejmě čekala v autě a neslyšela, jak sestřička křičí jména lidí, aby si došli pro výsledek.

„Jméno?“ ptá se klidně setra a za pár minut se vrací s příslušným papírem se slovy, že se omlouvá, že systém je už zase v p**eli.

Za pobaveného tlumeného smíchu všech, kteří to slyšeli, se letmo podívá na zbytek fronty a hlásí dovnitř dalším třem kolegyním: „Ještě zhruba 20, holky.“

Na doklady není čas

Samotný odběr je doslova rychlovka. Na předložení kartičky pojištěnce nebo dokladu totožnosti není čas. Sestřička se v rychlosti ptá na jméno, rok narození, strčí špejli do úst a do nosu a s pocitem, že vám někdo vyšťoural půl mozku, vás posílá pryč. Doklady chce až ve chvíli, kdy se systém zasekne a nepotvrdí, že je člověk plátcem zdravotního pojištění.

Do 20 minut slyšíte, jak před všemi ostatními křičí vaše jméno, a vy si promrzlí na kost můžete doběhnout pro doklad, že jste negativní. V té samé chvíli vám, protože jste se on-line museli přihlásit na konkrétní čas, pípne i SMS s výsledkem.

Ne každý má ale to štěstí. „Sestřičko, mé děti už mají výsledek půl hodiny, přišla i SMS, ale my stále čekáme. Co se stalo?“ ptá se maminka chlapce a dívky stojících opodál. Sestra se opět rutinně a slušně zeptá na jméno, do pěti minut vyjde s příslušným potvrzením a výsledkem testu na papíře.

Rodina, která v mrazu vystála více než hodinu, odchází. „Jsem tak promrzlá, že si půjdu dát doma horkou sprchu,“ prohlásí při odchodu maminka.

Po chvíli má sestra doklad i pro mě a já za sebou při odchodu do auta už jen slyším, jak se smutně a s obdivem obrací na maminku s kojencem na prsou, že si to tu v té zimě vystála. Sounáležitost je oboustranná. Lidé jsou k sestrám vstřícní a sestry se snaží i přes veškeré vypjetí být vstřícné ke všem nově příchozím.

Sestrám za hodinu pondělní směna končí. Zítra ale začínají opět nanovo a čeká je od osmi od rána do osmi do večera další nápor několika stovek lidí, kteří doufají, že výsledky antigenních testů jsou alespoň natolik spolehlivé, že na pár hodin o svátcích mohou jet navštívit své maminky, tatínky, babičky či dědečky.