Duševní zdraví během pandemie
Navzdory zhoršující se pandemické situaci v České republice mnozí lidé nejspíše nepřistoupí na dobrovolné omezení sociálních kontaktů, shodují se experti. Společnost je frustrovaná, důvěra v systém je malá a roste počet pacientů s psychickými potížemi. Koronavirová krize navíc podtrhla méně viditelné rozdíly ve společnosti, které ale byly přítomné ještě dlouho před začátkem pandemie, zaznělo ve vysílání CNN Prima NEWS.
Vznikající vláda Petra Fialy ve středu představila plán pro boj s covidem. Plošný lockdown odmítla, naopak se snažila vyzvat lidi, aby omezili sociální kontakty. Podle socioložky Radky Dudové sice zřejmě dojde k nějakému uskromnění, ale ne v takovém rozsahu, jak si představuje ministerský kandidát Vlastimil Válek (TOP 09).
„Myslím, že nyní jsou v klíčovém postavení zaměstnavatelé, protože mohou shora prosadit nějaké změny, které by vedly ke snížení kontaktů, zejména rozšíření práce na home office,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS. V porovnání s předchozími vlnami šíření koronaviru je ale současná ochota přesunout práci do domácího prostředí mnohem nižší.
S tím, že lidé jen tak nepřistoupí na dobrovolné omezení kontaktů, souhlasil i Jiří Popelka. „Určitě nebude tak jednoduché. Jsou lidé, kteří jsou ochotní se i očkovat, bohužel ale značná část obyvatel je absolutně proti. Tomu napomáhají sociální sítě a nejrůznější manipulátoři, kteří tvrdí, že je to zbytečné a tak podobně,“ připojil psycholog svůj názor.
Podle něj českou společnost značně ukolébalo léto, kdy měli všichni pocit, že je to nejhorší za nimi. „Obávám se, že tady selhala vláda. Zdálo se, že se nic neděje. Měla tu být výrazná kampaň na očkování, nebylo nic. To byla chyba,“ pokračoval Popelka. Je přesvědčen, že jsou mnozí Češi frustrovaní a zklamaní tím, jakým směrem se boj s koronavirem začal ubírat.
Rozdělení společnosti na tábor očkovaných a neočkovaných navíc zvýraznilo propasti mezi dalšími skupinami a sociálními vrstvami – například rozdíly mezi lidmi s vyšším a nižším vzděláním či nerovnost mezi Prahou a regiony.
„Část rovnice, která je sociálně více znevýhodněná – a byla tak už před pandemií – je méně důvěřivá vůči očkování. Souvisí to tedy s dalšími nerovnostmi, které možná nebyly vidět, ale byly tam dlouho,“ vysvětlila Dudová. Určitou roli v tom sehrává i nedůvěra v samotný systém, elity a vědu, ze kterých byli někteří lidé opakovaně zklamaní.
Ač se psychologové snaží sebevíc, obrovský nárůst depresí, duševních problémů a dalších psychických stavů nestíhají vyšetřovat. „Psychologů je zdánlivý dostatek, ale je to spíše nedostatek,“ konstatoval Popelka.
