Lidé s covidem jsou v horším stavu než na jaře, uvedla mluvčí pražské záchranky

„Péče pražských záchranářů není omezena ani ohrožena, ke všem pacientům dojedeme vždy včas,“ ujistila mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Dostatek zaměstnanců ale nemají, proto spustili náborovou kampaň.

Poštová zároveň vysvětlila, jak záchranáři fungují v době covidové. Podle ní záchranářské posádky vyjíždí v takovém stupni zabezpečení, aby byly plně ochráněny, i kdyby se s koronavirem potkaly jen omylem. Když ale záchranáři mají potvrzeno, že vyjíždí k člověku, který má covid, oblékají se do speciálních celotělových obleků a mají speciální masky s výměnným filtrem. „Když na zdravotnickém zařízení předají pacienta, odjíždí na dekontaminaci na naše speciální pracoviště na Kundratce, kde je celý sanitní vůz důkladně vyčištěn. Tam na ně čeká už nový sanitní vůz, který mohou použít okamžitě,“ vysvětlila.

Sanitka podle mluvčí záchranářů ale nemusí být vyslána ke každému pacientovi s koronavirem, který zavolá na dispečink. „Je přesně nastavená metodika, která poukazuje na úrovni zdravotnického operačního střediska, ke komu je indikováno vyslat sanitní vůz. Tedy neznamená to, že pokaždé, když člověk zavolá s obtížemi týkajícími se koronaviru, tak že k němu musí být sanitka vyslána. Musí splňovat určité parametry,“ vysvětlila Poštová.

Často je jednodušší kontaktovat praktického lékaře

Podle ní záchranáři jezdí především k pacientům, kterým se náhle zhorší zdravotní stav, zejména třeba v dýchání. A také k rizikovým lidem s přidruženými chorobami. „Oproti jaru jsou pacienti v poměrně horším zdravotním stavu, ale není to úplně kritické,“ podotkla Poštová s tím, že pokud si lidé nejsou jistí, že daný problém zvládnou sami, ať neváhají vytočit tísňovou linku 155.

„Naši operátoři a operátorky se potkávají s množstvím hovorů na tísňovou linku, které by šly řešit i jiným způsobem, například zavoláním praktickému lékaři. Lidé jsou z koronaviru velmi unavení, jsou zvyklí, že běžná viróza trvá tři až čtyři dny, ale tohle je delší. Jsou pak vystrašení a volají na tísňovou linku, přitom by bylo nejjednodušší kontaktovat svého praktického lékaře, který je velmi dobře zná a dokáže jim poradit,“ dodala mluvčí pražské záchranné služby.

Pomocná ruka krajům

Praha se z pozice neslavného premianta stala regionem s nejnižšími nárůsty počtu nakažených. Pomocnou ruku proto dává krajům, kde je situace kritická. Nemocnice v Motole například v pátek přijala pacienty z přetížených nemocnic ve Zlínském kraji.

V hlavním městě je patnáct nemocnic, které poskytují lůžkovou péči. Zajišťují bezmála 5 000 lůžek s kyslíkem. Zaplněných je jich přes 3,5 tisíce. Jednotky intenzivní péče a ARO obsluhují skoro tři tisíce zdravotníků a přibližně stejný počet lékařů a sester už se v metropoli nakazil.

Celkem se v Praze koronavirem nakazilo přes 52 tisíc lidí. Aktivních případů je kolem 16 tisíc. Vyléčilo se bezmála 36 tisíc pacientů a 529 lidí po nákaze koronavirem zemřelo.

Pomáhají kněží, salesiáni, dominikán i františkán

Podle hlavní sestry Norberty Dobromily Sukupové z Nemocnice Milosrdných sester v Praze provozy v nemocnici zvládají pokrýt a zajistit, ale největším problémem je, že když se někteří zaměstnanci po prodělání covidu vrátí, jiní zase onemocní a v provozu chybí.

Pro covid pacienty v nemocnici vyčlenili dvě oddělení. „V tuto chvíli máme 23 covid pozitivních pacientů a kapacitu máme 35 lůžek, tedy dostatečnou. Pacienti mají lehký nebo středně těžký průběh, nemáme žádného pacienta na ventilátoru. Jde spíš o pacienty staršího věku,“ popsala hlavní sestra.

Nemocnice Milosrdných sester v Praze má podle ní tým kaplanů, kteří chodí na všechna oddělení včetně covid pozitivních pacientů a v nemocnici pomáhají i medici a další dobrovolníci. „Pomoc nabídli i kněží a bratři z jiných řádů, takže na tato oddělení dochází salesiáni, dominikán, františkán, za což jsem moc vděčná. Ti provádí na odděleních sanitářskou práci, ale už jen jejich přítomnost pomůže jak personálu, tak i pacientům,“ dodala Norberta Dobromila Sukupová.