Kšiltovka Silné Česko, kterou premiér Andrej Babiš (ANO) používá v kampani po vzoru někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zdroj: Profimedia.cz
Koncem února premiér Andrej Babiš (ANO) emotivně prosil lidi, aby dali vládě šanci a vydrželi tři týdny v přísném lockdownu. Už teď je jasné, že vláda striktní opatření protáhne na delší dobu. Čísla totiž neklesají tak rychle, jak si kabinet představoval. Potom tedy logicky vyvstává otázka, jak moc je lockdown efektivní? A proč jej vláda nevyhlásila rovnou do Velikonoc?
Ale hezky od začátku. Vraťme se do úterka 26. února 2021. Vláda tehdy oznámila, že místo slibovaného návratu dětí do škol se pravidla od 1. března ještě přitvrdí. Přísný lockdown na tři týdny. Nesmíte si jít ani zaběhat, ani na procházku do lesa mimo katastr své obce.
Z tvrdého lockdownu se jen tak nevyhrabeme. Čísla neklesají tak, jak vláda čekala
I když se čísla, ukazující vývoj pandemie v Česku, zlepšují, podle ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka neklesají tak rychle, jak vláda čekala. Tvrdá opatření proti šíření covidu proto podle Hamáčka musejí pokračovat i po třech týdnech, na která jsou nařízena teď.
„Udělali jsme řadu chyb, ale dejte nám ještě šanci. Musíme tři týdny vydržet a zastavit vir,“ apeloval tehdy emotivně premiér Babiš. „Vydržme tři týdny, testujme, očkujme a dodržujme určitá pravidla a pak začne uvolnění,“ sliboval v rozhovoru pro deník Právo vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) 28. února.
Z února se vrátíme do reality 15. března. „Pokles není tak rychlý, jak jsme si přáli. Je potřeba v opatřeních pokračovat,“ přiznává vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Druhý vicepremiér Havlíček zase mluví o tom, že jakékoliv rozvolnění by znamenalo doslova „harakiri“. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ohlásil, že chce zákaz pohybu mezi okresy minimálně do Velikonoc. Ze tří týdnů je tak pět týdnů.
Ťukáte si na hlavu? Asi nejste jediní. Vláda není schopná nalít lidem čistého vína a potom se diví, že téměř nikdo nemá v kabinet důvěru. K tomu všemu roste nespokojenost s politickou situací v zemi. Spokojených je pouze 11 procent lidí, zatímco loni v březnu to bylo 61 procent.
Nic jsme neslibovali, tvrdí Blatný
Podle Blatného nikdo nesliboval, že po třech týdnech přijde rozvolnění. „Tři týdny byly minimem. Tak to bylo komunikováno. Celou dobu jsme říkali, že bude záležet na tom, jak se bude situace vyvíjet,“ zdůraznil po pondělním jednání vlády ministr zdravotnictví.
Havlíček: Testovat budou firmy s více než 10 zaměstnanci. Týká se to 650 tisíc lidí
Povinné testování bude platit i pro firmy od 10 do 49 zaměstnanců, uvedl ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (za ANO). První kolo testování musejí firmy dokončit do 26. března, schválila v pondělí vláda. Testování v malých podnicích se týká 650 tisíc pracovníků.
Proč ale ministři i premiér prosili o trpělivost po dobu tří týdnů? Proč vláda nevyhlásila lockdown rovnou do Velikonoc, když tušila, že to tak dopadne? Možná by lidé nebyli tolik naštvaní z věčného protahování restrikcí. Je sice fajn, že premiér je (konečně) ochotný uznat některé chyby, proč se však on ani ministři nepoučili? Proč vláda umí jen nechávat všechno zavřené?
A co když se ani po Velikonocích situace nezlepší? Bude lockdown ještě pokračovat? Budou školy zavřené do konce školního roku? Nebudeme smět za svými rodinami další měsíce? Kde je plán rozvolnění? Nikdo neví.
Otázkou také je, nakolik jsou současná opatření efektivní. Kolik lidí se nakazí, když půjde běhat mimo svoji obec? Kolik lidí se nakazí v práci? Kolik lidí se nakazí v MHD? A existují vůbec takové statistiky? Vláda na takové otázky dlouhodobě nemá odpovědi a vypadá to, že zkrátka zkouší, co zrovna zabere.
Ekonom Václav Dejčmar upozornil na to, že státy, které jsou ve zvládání pandemie úspěšnější než Česko, se nebály razantních restrikcí, které však trvají kratší dobu.
„Brutální krátký lockdown sníží počty nových nakažených (ideálně denně pod 0,01 procenta z velikosti populace) a následně je třeba ihned začít masivně testovat pomocí PCR testů jedno až dvě procenta z počtu obyvatel denně. Plus pak samozřejmě trasovat kontakty nakažených. A ty zase hned testovat. To je všechno,“ napsal na Facebook. Podle něj pak může společnost relativně v pohodě fungovat s libovolnou epidemií i libovolnou virovou mutací.
Všechno není špatně. Testování může běžet bez problémů, hygiena ale nestíhá trasovat
Hodinové stání ve frontě na mrazu nebo dlouhé čekání na výsledek testu na covid. Tak mnohdy vypadá realita v Česku. Jsou ale i případy, kdy testování funguje bez problémů. Horší to pak je se samotným trasováním kontaktů.
Jenže to je stále dokola. Funguje trasování? Nefunguje. Vím to z vlastní zkušenosti. Když mi 31. prosince 2020 přišel pozitivní výsledek PCR testu, nikdo z hygieny nezavolal a nezeptal se, koho jsem mohla nakazit. Riziková setkání jsem musela hlásit sama a moji blízcí si zařídili PCR testy přes praktické lékaře.
Prymula: Přísná opatření nezabírají
Otázkou také je, jestli už není na tvrdý lockdown pozdě. Možná měl přijít na podzim nebo hned po Vánocích. I od některých odborníků zaznívá, že dlouhodobý lockdown nepřináší kýžený efekt.
„Měli bychom se zamyslet nad tím, jestli by opatření neměla jít jiným směrem, abychom viděli efektivnější náraz a intenzivnější pokles. Nemyslím si, že to je dnes o přísném lockdownu. Přesvědčili jsme se, že i velmi přísná opatření nevedou k dramatickému poklesu čísel,“ řekl v pondělí v Rádiu Z epidemiolog Roman Prymula.
„Čistě prodlužováním toho opatření ve smyslu uzávěry celé republiky nepovede k tomu, že se situace zlepší. Je potřeba přesně zanalyzovat, kde jsou slabá místa, kde dochází ke kontaktům,“ dodal Prymula.
Škoda, že na tohle nepřišel, když byl ještě ministrem zdravotnictví. Nebo chce jít možná jen na další zápas Slavie. Tak jako tak, vláda se nemůže divit, že lidem dochází trpělivost. Zřejmě by to chtělo opravdu změnit přístup. Nebo vládu.
