Na volitelných místech kandidátek koalice Spolu do podzimních voleb není příliš nových tváří pod třicet, jednou z výjimek je Benjamin Činčila. Lidovec narozený v roce 1996 pracuje na ministerstvu práce, kde vede strategické oddělení. Na Vysočině kandiduje z druhého místa hned za ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS), a má tak slušnou šanci stát se poslancem. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS říká, co by chtěli lidovci v dalším sněmovním období prosazovat pro rodiny s dětmi. Odpovídá i na to, jak vidí jako zástupce nejmladší generace lidovců citlivou otázku potratů či eutanazií, a co podle něj udělali jako strana v uplynulém volebním období špatně.
Vláda ustála hlasování o nedůvěře v kauze bitcoin. Nicméně zůstává leccos k vysvětlení, respektive jsou tu otazníky okolo ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Spíte dobře, nebo se ráno budíte s tím, co zase novináři, opozice nebo policie oznámí?
Spím velmi dobře. V rámci kampaně a práce jsem dostatečně unavený na to, abych spal dobře. A jsou to věci, které neovlivním. Jsem rád, že řešení ze strany ODS přichází poměrně svižně. Doufám, že tahle kauza už je v nejhorším za námi, i důvěra vládě zůstala. Teď je potřeba získat znovu důvěru i od všech občanů.
DÁLE ČTĚTE: Oko za oko? Spolu rozjelo proti ANO na sítích ostrou kampaň. Samotné dno, reaguje Schillerová
Lidovci považují otázky okolo role Zbyňka Stanjury v kauze za vyřešené? Anebo ještě čekají nějaké odpovědi a vysvětlení třeba i od něj osobně?
Minulý týden jsme měli celostátní konferenci. Nepadaly žádné návrhy na odvolání Zbyňka Stanjury. Nevidím k tomu důvod. Stanjurovo vysvětlení považujeme v tuto chvíli za dostatečné.
Na setkání lidovců, které jste zmínil, se nicméně diskutovalo o angažmá lidovců ve vládě a o dopadu kauzy na voliče. Obáváte se toho, že se to ještě v preferencích projeví?
Zatím se to radikálně nezměnilo, nicméně přibrzdilo to ten mírný, rostoucí trend. Teď ukazujeme voličům, jaké jsme udělali kroky pro budoucnost, i když byly možná nepopulární. A co je nutné, abychom uspěli, je přesvědčit ty, kteří nám to před čtyřmi lety hodili. Ale teď váhají.
To je vaše strategie? Přesvědčit ty, kteří to hodili koalici Spolu v roce 2021 a teď jsou nerozhodnutí?
Koho jiného bychom měli oslovit než ty, kteří nám důvěru už jednou dali?
Prosadili jsme výchovné
Jste uprostřed kontaktní kampaně. Tak co vám lidé říkají a vyčítají nejvíc, že se vám nepovedlo?
Na besedě v Třešti jedna paní staršího věku říkala, že je nespokojená, protože jsme jí prý před čtyřmi roky něco slibovali, a teď to není. A že se většina lidí rozhoduje podle peněz. Babiš nám dal aspoň pět tisíc jednorázově k důchodu, řekla. Já se jí zeptal, zda není lepší dělat systémové řešení. Vždyť lidovci prosadili výchovné. Pět set korun měsíčně k důchodu za každé vychované dítě.
A co se podle vás lidovcům za poslední čtyři roky nepovedlo?
Myslím, že jsme blbě využili velký poslanecký klub. Poslanci spoustu času trávili ve Sněmovně, ale měli jezdit a vysvětlovat dovnitř do strany a komunikovat s lidmi po celé volební období. A tohle je jedna z věcí, se kterou jdu do voleb.
Čili poslanci se měli více zvednout ze Sněmovny a jet mezi lidi.
Ano, můžeme to takhle jednoduše říct.
Blíží se volby, volební program Spolu je zatím velká neznámá. Ovšem stejné je to třeba s hnutím ANO. Nicméně co by chtěli lidovci nabídnout například rodinám s dětmi?
Pro rodiny jsme toho udělali hodně, namátkou od května platí sousedské hlídání v rámci dětských skupin. Zvedli jsme i rodičovský příspěvek. Je tu i otázka bydlení. Před pár měsíci jsme představili sedm opatření, která by měla vést ke zlepšení dostupnosti bydlení v ČR.
Lidovci chtějí zvýšit slevu na děti
Pojďme ale do budoucnosti.
Ano, pak je tu zvýšení slevy na děti, kterou by lidovci po volbách ve Sněmovně určitě chtěli prosazovat.
DÁLE ČTĚTE: EXKLUZIVNÍ výzkum STEM k bitcoinové kauze: Spolu může spadnout až o čtyři procentní body
Abychom byli přesní, o jakém zvýšení daňové slevy na děti mluvíme?
Bavili jsme se o navýšení o více než pět tisíc ročně na dítě, což je něco přes 10 miliard.
Zeptám se na návrat školkovného. Vláda Petra Fialy (ODS) školkovné zrušila s argumentací, kterou všichni známe. Nicméně ANO tvrdí, že jej chce vrátit. Je to něco, o čem taky uvažujete?
Ne za těch parametrů, jaké existovaly. Většina ekonomů vám řekne, že školkovné pomáhalo středně, možná spíše výše příjmovým rodinám. Ale my jsme prosadili povinnost obcí zajistit místo ve školce pro tříleté, a v případě, že ho nezajistí, tak rodiče získají náhradu.
Zaregistroval jste určitě platformu Mumdoo, která oslovila politiky s dopisem a prosbou o prosazování takového desatera opatření, která by pomohla pracujícím rodičům s dětmi do čtyř let. Zmiňuje tam třeba zvýšení rodičovského příspěvku, navýšení kapacit mateřských škol nebo další otcovskou. Něco z toho taky chtějí lidovci prosazovat?
Když bychom dostali příležitost pokračovat na ministerstvu práce, jednou z věcí, kterou bychom chtěli udělat, je úprava mateřské a rodičovské dávky. Tak, aby to byla jedna dávka dohromady a víc odrážela předchozí příjem. Je to fakt drahé a muselo by se to dobře promyslet, ale byla by v ní ještě větší flexibilita. To dává smysl.
V Česku dlouhodobě klesá porodnost
Rodí se čím dál méně dětí – za loňský rok 84 tisíc – tedy nejméně za měřené období. Proč se podle vás Češi bojí mít děti?
Já bych neřekl, že se bojí mít děti. Ten trend vidíme i v Německu, Rakousku nebo Slovensku. V sedmdesátých letech se rodilo přes 220 tisíc dětí. Dětí v devadesátých letech se rodilo okolo 90 tisíc. Je to jasný demografický trend. Nižší porodnost souvisí s bohatší společností, lidé chtějí studovat, pracovat a cestovat.
Nejsou ty důvody i ryze praktické? Mluví se o nedostupnosti bydlení, o nedostupnosti školek, to musí taky hrát svou roli.
Hraje to roli stejně jako větší zaměření na kariéru. Ale my nemáme říkat lidem, kolik mají mít dětí, nebo jestli mají mít vůbec děti. My máme vytvářet podmínky, aby se nebáli je mít. Z ekonomického pohledu se bavíme o dalších daňových poplatnících, nesmírně důležitých nejenom pro důchodový systém, ale pro celý ten náš pracovní trh. Takže my politici máme vytvářet podmínky, a proto jsme se bavili o tom dostupném bydlení.
Vy jste zmínil ta sedmdesátá léta a boom narozených dětí. Je tedy na místě se nějak inspirovat Husákovou strategií?
Ne, já bych se určitě tímto nechtěl inspirovat. Já to zmínil kvůli srovnání čísel.
DÁLE ČTĚTE: GLOSA: Šalamounská kouřová clona koalice aneb Jak ministři přednesli předvolební referáty
Loni přišli lidovci s nápadem na vyšší zdanění bezdětných, což vyvolalo kritiku a nápad neprošel. Bude to zase ve hře?
Nemyslím si. Strašně mě mrzelo, jak se to vzalo coby vyšší zdanění bezdětných. To měla být úleva pro ty, co děti mají. Ale chápu, že mediální přestřelka byla o tom, zda někoho trestáme za to, že nemá děti. Je to osobní rozhodnutí, proto jsem řekl, že stát tu není proto, aby určoval, kolik kdo má mít dětí. Můžeme se bavit o tom, že třeba zvýhodníme ty, kteří je mají. A to ostatně děláme, jsou to ty daňové slevy.
V Česku se téměř polovina dětí rodí mimo manželství. Znepokojuje vás to?
Jsem lidovec, takže možná čekáte, že řeknu: Nejdřív kostel, potom postel. Ale realita je složitější. Pro mě je klíčové, aby děti vyrůstaly ve stabilním prostředí. A pokud je dnes trend takový, že se rodí více dětí v rodinách bez oddacího listu, musíme to respektovat. Politici nemají moralizovat. Dále se budeme v KDU-ČSL soustředit na maximální podporu rodičů, kteří chtějí vychovávat děti ve stabilních vztazích založených na důvěře i odpovědnosti. Tam leží budoucnost.
Postoj lidovců k potratům či eutanaziím
Jak se vy, coby představitel nejmladší generace lidovců, stavíte k otázce, která je pro lidovce poměrně zásadní, a to jsou potraty?
Pro mě je to o tom, že chci podporovat život. Ale žádnou legislativu bych neměnil a není to vůbec na stole. Nicméně nejvíc potratů v ČR je mezi druhým a třetím dítětem, a je to z ekonomických důvodů. Politik se má snažit, aby se rodina nebála mít třetí dítě, ne jí do toho kecat nebo ji soudit.
Další takové citlivé téma je eutanazie, případně asistovaná sebevražda. Mělo by se podle vás o tom mluvit jako o možnosti pro těžce nemocné?
Mělo by se mluvit o tom, že chceme mít dostupné hospice a paliativní péči a že chceme důstojné stáří. A to mimochodem občas slyším na těch náměstích v diskusích s občany, že senioři mají dojem, že se na ně díváme jako na nákladovou položku. A že my mladí jen čekáme, až umřou, abychom je nemuseli platit. Když tohle slyším, je to pro mě hrozně děsivé.
Lidí pod 30 let na volitelných místech kandidátek Spolu moc není. A myslím, že to je podobné i u ostatních stran. Jak jste kolegy přesvědčil, že vás dali takhle vysoko, a sice na druhou pozici kandidátky Spolu na Vysočině?
Jsem v KDU-ČSL poměrně dlouho, byl jsem ve vedení mládežnické organizace. Takže nejsem úplně nováček, který by přijel na nominační konference a řekl: Tady máte zachránce, jsem Benjamin. A za druhé jsem kolegy přesvědčil tím, že mám chuť, energii a zkušenosti z korporátu i z ministerstva. A není mi jedno současný stav KDU-ČSL. Chtěl bych energii využít k tomu, abych ji znovu nakopnul.
Nejsem úplně nováček.
Vy považujete současný stav KDU-ČSL za špatný?
To ne. Ale jak jsem už naznačil, a není to kritika mých kolegů, měli bychom straně věnovat víc péče. Víc se věnovat našim členům, kterých máme pořád hodně.
DÁLE ČTĚTE: Místopředseda TOP 09 Kučera: Jsme na Blažka naštvaní. Přeběhlíci ze Spolu ale nebudou
Za angažmá lidovců v koalici Spolu jste rád, nebo byste je rád viděl samostatně kandidovat?
Jsem z Vysočiny, která byla jediným krajem, kde jsme kandidovali v krajských volbách samostatně. Nicméně já jsem politik, který chce spíš spojovat, než rozdělovat. Mně koalice Spolu dává smysl. Takže ano, a jak poznávám kolegy v rámci Spolu, jsou to dobří schopní lidé. A že máme na některé dílčí věci rozdílný názor? Spojuje nás prozápadní orientace a spousta dalších věcí.
Co jsou ty rozdílné názory?
My lidovci o sobě rádi říkáme, že jsme sociální svědomí vlády. Tak v některých sociálních otázkách jsme možná vstřícnější k lidem než třeba ODS.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zaorálek: Bitcoinová kauza? Na obraně se dějí horší věci. EU nepovažuji za demokratickou
