Nákladní loď vypouštějící oxid siřičitý u přístavu ve Filadelfii (ilustrační foto) Zdroj: AP
Když se svět shodl na zákazu špinavých paliv pro lodě, snížily se emise jedovatých látek. Ale mraky páchnoucích spalin, které se za plavidly táhly, měly nečekaný efekt: bránily v oteplování Země. Po jejich zákazu se začala ohřívat o to rychleji.
Před třemi lety vstoupila v platnost nová mezinárodní pravidla, která omezila obsah síry v těžkých palivech používaných v lodní dopravě. Prakticky ze dne na den tak kleslo znečištění námořní dopravy sírou o 85 procent.
Protože je síra toxická a má významné negativní dopady na lidské zdraví, pomohlo opatření lidem na celém světě – pravděpodobně ale má nezamýšlené důsledky pro klima.
Smrtonosné těžké topné oleje
Lodě tradičně jako pohonné hmoty využívají těžké topné oleje, což jsou zbytky po rafinaci ropy příliš toxické na to, aby mohly být spalovány na pevnině. Kromě jiného například často obsahují již zmíněné vysoké množství síry.
ČTĚTE TAKÉ: Bizarní program OSN na ochranu klimatu. Peníze jdou na uhelnou elektrárnu i rozšíření letiště
Tato paliva sice byla dostatečně levná, aby umožnila výhodnou dopravu zboží přes celý svět, ale současně způsobovala znečištění ovzduší, které doslova zabíjelo lidi. Mezinárodní námořní organizace proto v druhém desetiletí jednadvacátého století přijala nová pravidla pro přípustné množství síry v lodních palivech.
V platnost vstoupila 1. ledna 2020 a ze dne na den snížila emise síry spojené s námořní dopravou o 85 procent. Byla to tehdy velká výhra pro lidské zdraví po celém světě – hlavně pak pro ty, kdo žijí ve velkých přístavech, kde je koncentrace tohoto znečištění logicky nejvyšší.
Co nikdo nečekal
Oxid siřičitý (SO₂) je ale také typem aerosolu dobře známým schopností odrážet sluneční světlo. Jinými slovy, znečištění sírou, které lodní doprava vytvářela, mělo pravděpodobně ochlazující účinek na planetu. A když přes noc zmizelo, mohlo vyvolat lokální prudké oteplení. Na rozdíl od oxidu uhličitého se totiž oxid siřičitý ve spodních vrstvách atmosféry příliš dlouho neudrží. Dešťové srážky a další procesy ho obvykle odstraní během několika týdnů.
Znečištění sírou má tedy největší dopad v blízkosti místa, kde vzniká. Velký počet lodí pluje po několika nejvíce využívaných trasách, hlavně v severním Atlantiku a severním Pacifiku. Právě v těchto oblastech byl pravděpodobně dopad nejvýznamnější.
Jak silný ale byl a jak moc pomohl zahřát naši planetu, je všal složité určit, a až donedávna vědci váhali s popisem tohoto fenoménu. Teď to udělal doktor Robert Rohde z univerzity v Berkeley a krátce po něm další dva klimatologové na stránkách odborného webu Carbonbrief.
„Po snížení obsahu síry v lodních palivech se teploty na severních lodních trasách oteplily o něco více než 0,2 °C ve srovnání s očekávanými klimatickými analogy,“ tvrdí vědci. Přiznávají, že na první pohled se údaj zdá být nevýznamný. Ve skutečnosti ale může být dopad na oteplování oceánů významný. Protože se tato změna odehrála tak rychle a koncentrovaně v jedné oblasti, mohla znamenat nárůst teplot odpovídající až 15 rokům.
Globálně došlo ke zvýšení teplot kvůli zákazu špinavých paliv jen o 0,02 stupně Celsia. Ve hře je ale obrovské množství proměnných, takže autoři výzkumu uvádějí, že další tři roky budou tato data analyzovat a počítat.
Letošní rekordy v teplotě oceánu v severním Atlantiku překonávající dosavadní maxima pro toto roční období až o 0,5 °C jejich hypotéze značně nahrávají.
Evropská dekarbonizace je jako stalinistické plánování, řekl profesor Smil. Podívejte se na to nejlepší z jeho přednášky v Praze:
