Otevření nové uhelné elektrárny v Bangladéši, rozšíření letiště v Egyptě, sponzorování filmu či finanční injekce pro obchodníka s čokoládou, aby si mohl rozšířit své pobočky v Asii. Krátký výčet projektů, které byly financovány v rámci programu OSN na ochranu klimatu, píše web týdeníku Focus.
Průmyslově vyspělé země daly v roce 2009 slib, že budou do ochrany klimatu v rozvojových zemích investovat stále více peněz. Tento závazek potvrdily během klimatické konference v Paříži v roce 2015. V praxi to znamená, že od roku 2020 by mělo jít přibližně o 100 miliard amerických dolarů. Jsou ale peníze vynakládány účelně a opravdu se jimi financují projekty zlepšující životní prostředí? ptá se web týdeníku Focus.
ČTĚTE TAKÉ: Česko bude kandidovat na členství v Radě bezpečnosti OSN. Cítíme odpovědnost, řekl Lipavský
Mezinárodní tým reportérů agentury Reuters a Big Local News odhalily, že se financují projekty, které nemají s ochranou klimatu nic společného, píše Focus.
Japonsko například financovalo novou uhelnou elektrárnu v Bangladéši a rozšíření letiště v Egyptě. Spojené státy zase nabídly finance na rozšíření pobřežního hotelu na Haiti. Belgie podpořila film La Tierra Roja, milostný příběh odehrávající se v argentinském deštném pralese. Itálie pomohla prodejci otevřít obchody s čokoládou a zmrzlinou po celé Asii.
Výše uvedené projekty mají máloco společného s ochranou klimatu, to však vládám nevadí, aby je obhajovaly. Japonsko považuje uhelnou elektrárnu i letiště za ekologické, protože obsahují čisté technologie nebo udržitelné prvky.
Američané tvrdí, že projekt hotelu souvisí se zlepšením klimatu, protože zahrnuje kontrolu dešťové vody a opatření na ochranu před hurikány.
Mluvčí belgické vlády obhajoval dotaci na romantický film, protože snímek se zabývá odlesňováním, a tedy jednou z příčin klimatických změn, a zástupce italské vlády uvedl, že jeho země chce při veškerém svém financování zohlednit klima. Neupřesnil však, jak čokoládovny dosahují tohoto cíle.
Problémem je, že v plánu nejsou stanoveny žádné předpisy, které by se týkaly činností, jež lze považovat za financování boje proti změně klimatu. Sekretariát OSN uvedl, že rozhodnutí o zavedení jednotných standardů je na jednotlivých zemích. Na zavedení jednotných kritérií se ale země zatím nedokázaly shodnout, píše web týdeníku Focus.
Výsledkem je, že země nejsou povinny hlásit podrobnosti o projektech, popisy jsou vágní nebo neexistují. V některých případech dokonce není ani zmíněna země, kam peníze šly.
