reklama

Límcování labutí i hus je přínosné, ptáci netrpí, uklidňují veřejnost odborníci

Každoročně přijmou ornitologové i záchranné stanice několik oznámení o labutích s plechovkou či rybářským odpadem na krku. V drtivé většině se však jedná o límce – značení, které se používá po celém světě. Podle odborníků sehrálo právě límcování labutí významnou roli při jejich ochraně před vybitím kvůli ptačí chřipce. Tím však přínosy límců nekončí. Přesto se u části veřejnosti nesetkávají s pochopením.

reklama

Barevný plastový pás opatřený kódem má v Česku na krku zhruba osmdesát labutí. V případě hus velkých, které se límcují už od začátku 70. let minulého století, dostane tuto značku 150 ptáků ročně. „Límcování u nás začalo v souladu s projektem napříč Evropou, v začátcích byly nějaké chyby – malé límce, velké límce – ale to se vychytalo a dnes je to standardní metoda, která se používá napříč celým světem,“ vysvětluje zoolog a kurátor ptactva v ZOO Dvůr Králové Michal Podhrázský.

Obavy pramenící z neznalosti

Za uplynulých 50 let také vzniklo několik vědeckých prací, podle nichž límce ptáky omezují stejně, jako kroužky nebo vysílačky. „Ale omezuje je to v nějaké únosné míře a nevyblokuje to toho ptáka z běžného života. Jediné, co se zjistilo, že ptáci s límcem tráví o něco více času údržbou peří v okolí límce než ptáci, kteří ho nemají,“ poukazuje zoolog, který musí často odrážet útoky lidí brojících proti tomuto způsobu označování ptáků. „Lidé, kteří proti tomu aktivně vystupují, o dané problematice často nic neví, což mě docela mrzí,“ říká Podhrázský.

„I my na rybníku máme takto označené labutě a očividně jim to vadí. Jsou tím dost zaškrcené, kor větší labuťák. Neustále se snažil si to zobákem sundat. A bylo vidět, že mu to vadí i při ohýbání krku,“ stojí v jednom komentáři z mnoha pod fotografií labutě s límcem na stránkách HZS Karlovarského kraje. „Nezpůsobuje jim to nepohodlí, protože to není na těsno, je potřeba vzít v potaz opeření na krku. Nijak to nezaškrcuje průdušnici, kterou mají vodní ptáci silnou, nedostane se to ani do kontaktu s kůží,“ uklidňuje obavy veřejnosti další odborník, tentokrát vedoucí Kroužkovací stanice Národního Muzea Jaroslav Cepák.

Límce labutím nebrání v párování, reprodukci ani hledání potravy či v samotném krmení a podle odborníků nemají vliv ani na délku jejich života. „Měli jsme labuť narozenou 2009 z Chotěšoviček, která dostala límec v Polsku, kam si zalítla, a sbíral jsem ji mrtvou po silvestrovském ohňostroji na řece Mži letos v lednu. Na Mži létala zimovat, vždycky ji někdo hlásil, že má nějakou plechovku na krku, ale pak si na to lidi zvykli,“ říká vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň, který chápe, že se límce na ptácích nemusí některým lidem líbit.

Podle Makoně však pozitiva převažují. Jedním z nich je i snadné určení labuti, která potřebuje pomoc. „Za svou éru v plzeňské záchranné stanici jsem řešil několik případů, kdy límce sehrály zásadní roli. Třeba když je někde 100 labutí, většina je bílých a vy máte informaci, že támhleta labuť spolkla rybářský háček nebo má vlasec kolem nohy, tak díky límci víte, který pták to přesně je,“ popisuje plzeňský zvířecí záchranář.

Límec versus stres

Na dotazy veřejnosti, proč v některých případech nestačí obyčejný kroužek na nohu, jaký se u ptáků používá běžně, má zoolog Michal Podhrázský jasnou odpověď. „Kroužky jsou skvělé, když jde o městské labutě, které jsou zvyklé na lidi. Pak jsou labutě, které zimují na tekoucích řekách a na řepkových polích – tam ten kroužek neodečtete,“ vysvětluje Podhrázský, který má bohaté zkušenosti jak s kroužkováním, tak s límcováním. S tím začali u labutí asi před čtyřmi lety a zaměřují se na hnízdící páry vyhledávající stále stejné lokality. Při samotném hnízdění je totiž odečtení kroužku na noze téměř nemožné.

„Chytit dospělou labuť kvůli odečtení kroužku trvá i dvě hodiny. Vy jste ve stresu, pták je ve tresu, 2 hodiny působíte na rybníku takový rozruch, že další ptáci odletí. Ale když je olímcujeme, tak tam přijedeme, podíváme se dalekohledem a můžeme říct ‚ano, jsou tam ptáci A137, A139‘ – a to si zapíšeme. S ohledem na ochranu přírody je to velmi efektivní způsob,“ líčí Michal Podhrázský.

Cenné poznatky

A proč je vlastně monitoring labutí, hus a dalších ptáků tak důležitý? „Abychom věděli, jak populace prosperuje, jestli se ptáci vrací na to samé hnízdiště, jak se mění v souvislosti se zemědělskou výrobou a s oteplováním jejich migrační zvyky. Husy velké ještě před 40 lety létaly na zimoviště do severní Afriky, teď už zimují v Maďarsku a v Rakousku, tam se to pronikavě změnilo kvůli oteplování, což bychom bez límců nevěděli,“ vysvětluje Jaroslav Cepák z Kroužkovací stanice NM.

Podle Karla Makoně z plzeňské záchranné stanice límce také velmi pomohly v případě ptačí chřipky. „Ve chvíli, kdy byl velký tlak na labutě a na povolení je střílet, sehrály límce velkou a důležitou roli v tom, že se zjistilo, odkud kam se ti ptáci pohybují a zda to mohou přenášet.“ To potvrzuje i zoolog Michal Podhrázský. „Jsme schopní u labutí nebo hus říct – naše husy se zastavují na podzim v Itálii a na dalších místech nebo v tom ohnisku na jižní Moravě jsou husy z Vysočiny a podobně – a na to se dá reagovat.“

Krom toho také límce pomáhají vyvracet zažité mýty – například o labutí věrnosti. „Jen pravidelné a systematické označování ptáků má výsledky. Labuť je dlouhověká, dožije se třeba 20 let, takže takové zajímavosti, jako že labutě nejsou věrné, protože se přepárují nejen, když jeden uhyne, ale že samec klidně odvrhne žijící samici a najde si jinou, tak to jsme schopni zjistit po 5–6 letech systematického sledování. Každé takové zjištění vás trošku ženou dopředu,“ uzavírá Podhrázský.

Tagy:

Hlavní zprávy

Povinné očkování pro zdravotníky nebo policisty, navrhuje Vojtěch. Za odmítnutí hrozí trest

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl v pondělí vládě povinné očkování proti covidu pro zdravotníky, policisty nebo hasiče. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodala, že zatím šlo jen o diskuzi nad vyhláškou ministra zdravotnictví. Vojtěch ve svém návrhu uvedl, že povinné očkování pro vybrané profese by chtěl zavést od března. Za odmítání hrozí pokuta až 10 tisíc korun.

KOMENTÁŘ: Proč Češi nezvládají covid jako v Kanadě? Protože jsou to Češi

A je to tady zase. Rekordní počty nakažených, natřískané nemocnice, nouzový stav a stovka mrtvých denně. Covid šílenství se v Česku znovu rozjelo na plné obrátky. Člověku by se chtělo nadávat, že naše vláda (ať ta končící, či ta nastupující) to opět nezvládla. Ale kde je opravdu chyba? Jak je možné, že Kanada s třikrát větším počtem obyvatel má momentálně desetkrát nižší denní čísla v počtu nakažených? A že v Česku zemřelo za dobu pandemie víc lidí?

Česko v životní úrovni překonalo Španělsko. Má i nejnižší nezaměstnanost v EU

Životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru přiblížila loni průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 % EU z předchozích 92 %. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 %) a Španělska (86 %). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Nejnižší byla tato úroveň v Bulharsku, kde činila 55 % průměru EU. Nejvyšší úroveň pak má s 266 % Lucembursko.

Trable vznikající Fialovy vlády: Židle se kýve hned pod několika kandidáty na ministry

Nová vláda Petra Fialy nezačala ještě ani vládnout a už se začala kývat židle pod kandidáty na ministry, které pečlivě vybírala. Kvůli možnému střetu zájmů se kandidatury již zřekl místopředseda STAN Věslav Michalik. Někteří Piráti nyní tlačí na to, aby se ministrem spravedlnosti nestal Pavel Blažek z ODS. A otázkou je i to, zda ministrem zdravotnictví skutečně bude Vlastimil Válek z TOP 09.

reklama

Domácí zpravodajství

Mám rád zlato, říká kandidát na ministra průmyslu a obchodu. Kdo je Jozef Síkela?

Ve vznikající vládě Petra Fialy má nahradit Věslava Michalika. Jozef Síkela je novým kandidátem hnutí STAN na post ministra průmyslu a obchodu. Jde o finančníka, který má v oboru 30leté zkušenosti. Jako výkonný ředitel vedl Slovenskou spořitelnu a byl členem představenstva její matky, rakouské Erste Group. Ve světě peněz patří spíše ke konzervativcům, který se rezervovaně staví ke kryptoměnám a raději dává přednost zlatu.

reklama