Policisté hlídkují před budovou Německého spolkového sněmu. Zdroj: AP
Jména některých poslanců Německého spolkového sněmu se po hlasování o zpřísnění zákona o infekci v době pandemie koronaviru objevila na „Listině smrti německých politiků“. Podle Spolkového kriminálního úřadu je na on-line platformu Telegram umístila soukromá osoba, po které policisté pátrají.
Informaci zjistili reportéři německého deníku Welt z bezpečnostních kruhů. Policisté vzápětí informovali dotčené frakce poslanců i je samotné a oznámili, že se zmíněný dokument šíří také po internetu.
Listina a současné vyšetřování mají spojitost s veřejným a jmenovitým hlasováním, které proběhlo ve spolkovém sněmu minulý týden a na kterém poslanci vládních stran CDU, CSU a SPD prosadili takzvanou spolkovou nouzovou brzdu. Jde o možnost okamžitě zpřísnit na celoněmecké úrovni nařízení v podobě zákazu vycházení či uzavření škol v rámci boje proti nemoci COVID-19. Celkem 342 poslanců hlasovalo pro, 250 proti a 64 se zdrželo.
Již během hlasování demonstrovaly v ulicích kolem budovy Bundestagu tisíce lidí. Policie akci rozpustila. Následně však došlo na dalších místech v Berlíně k těžkým střetům mezi protestujícími a policisty, při kterých bylo 29 lidí zraněno a 230 zatčeno.
„Momentálně neexistuje hrozba pro poslance Bundestagu,“ napsala šéfka bezpečnostního výboru frakce SPD Gabriele Katzmareková kolegům. Přesto však také vyzvala: „Prosím, ozvěte se okamžitě, jakmile zjistíte vy nebo vaše okolí něco podezřelého.“ A poslankyně a poslance odkázala přímo na Spolkový kriminální úřad.
Ten vydal přes svého mluvčího Jense Beismanna zprávu přes sociální síť Twitter: „Jedná se o čin jedince. Nevychází z něj žádné zvýšené nebezpečí. Šéfové bezpečnostních výborů frakcí Spolkového sněmu byli informováni o okolnostech. Další prověřování pokračuje.“
Nejen bezpečnostní složky se připravují na následující víkend. Na síti Telegram se objevila výzva se sloganem „Zastavme zákaz vycházení“. V sobotu a v neděli 1. a 2. května mají lidé protestovat před bydlišti kancléřky Angely Merkelové, ministra zdravotnictví Jense Spahna, berlínského starosty Michaela Müllera či dalších politiků. U textu se nacházejí také přesné adresy. Cílem útoků by prý mohly být také mediální domy a vydavatelství či centrální orgány.
