Dětí s řečovou vadou přibývalo už před covidem. Bude hůř, hraje se o čas, říká expertka

Nejen o logopedii v době covidové, ale také o problémech s úhradami zdravotních pojišťoven mluví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS klinická logopedka Eva Kocábková.

Na jaře loňského roku fungovaly logopedické ambulance distančně. Jak to děti zvládaly, když najednou ztratily přímý kontakt se svým logopedem?
Většina z nich to zvládala dobře. Samozřejmě že stejně jako všichni ostatní, tak i ambulance klinické logopedie se musely přizpůsobit. Důležité bylo, abychom nemuseli terapie přerušit úplně, protože u dětí s logopedickými problémy se často hraje o čas. Jako příklad mohu uvést sedmiletou Zuzanku, která ke mně začala chodit v šesti letech. Dostala odklad ze školy pro nesprávnou výslovnost sykavek R a Ř a pro celkovou nezralost. Rodičům doporučili v pedagogicko-psychologické poradně návštěvu klinické logopedie. Zjistilo se, že za příčinou potíží s řečí stojí především nezralost sluchového rozlišování hlásek, nezralost fonematického sluchu. Po následném intenzivním cvičení se sluchové vnímání výrazně zlepšilo. Zuzanka začala rozlišovat vzájemně si podobné hlásky a byla pak schopna poznat správnou a špatnou výslovnost. A to nejen u druhé osoby, ale především u sebe. To bylo ještě před pandemií.

Pak přišel březen 2020 a logopedické ambulance se uzavřely…
Ano, do dobře se rozvíjející logopedické terapie na jaře 2020 zasáhla covidová epidemie a s ní i uzavření logopedických ambulancí. Aby nedošlo ke zbytečné stagnaci, protože do nástupu do první třídy zbýval pouhý půlrok, rozhodli jsme se s rodiči pro pokračování distanční, vzdálenou formou přes počítač. Přestože to byla cesta zcela nová, ukázala se jako velmi dobrá, bez zbytečné pauzy. Zuzanka s nadšením spolupracovala v domácím prostředí přes Skype a rodiče mohli být i nadále instruováni, jak pokračovat v domácím procvičování. Ukončení nouzového stavu všichni zúčastnění uvítali a bylo možné se vrátit k péči v ambulanci.

Můžete tedy porovnat oba způsoby terapie, osobní a dálkový?
Musím říct, že v tu danou chvíli jsme byli rádi i za možnost distanční terapie. Do září se Zuzanka dokázala naučit nejen správně vyslovovat, ale také vnímat jemné rozdíly pro poznávání hlásek i písmenek, zvládla grafomotorická cvičení pro přípravu na psaní a byla připravena do školy po všech stránkách. Oba způsoby terapie, osobní i vzdálený, jsme využili ve prospěch dítěte. Pomohly překonat období pandemie i zbytečným školním problémům, které by jinak velmi pravděpodobně nastaly. Dnes je Zuzanka spokojenou a úspěšnou prvňačkou a školní start se jí povedl na jedničku.

Jenže na podzim přišla další vlna koronaviru. Tentokrát už se logopedické ambulance nezavřely?
Od jarní covidové vlny však i logopedická pracoviště udělala značný krok vpřed. Na jaře mnoho logopedických pracovišť uzavřelo a pracovalo pouze distančně, tedy vzdáleně – přes počítač, např.: videohovory, Skype, WhatsApp apod. Na podzim již byla logopedická pracoviště vybavena mnoha ochrannými pomůckami, takže provoz v ambulancích zůstal.

Jak hodnotíte distanční terapii z dlouhodobého hlediska, mohla by nahradit osobní kontakt?
To jistě ne. Osobní kontakt s klientem je nezastupitelný. Logoped pracuje nejen s mluvidly, kdy je nutná zraková a sluchová kontrola, ale celým tělem a v neposlední řadě s psychikou klienta. Nárůst řečových vad byl i před pandemií a obáváme se, že její důsledky tento problém ještě prohloubí. Děti mají mnohem méně kontaktů s vrstevníky, nemohou sportovat, jsou izolovány a tráví mnohem více času u počítačů, což má neblahý vliv nejen na rozvoj řeči, ale na celou jejich osobnost. Proto nyní logopedické ambulance fungují a rodiče se nemusejí obávat se svými dětmi na terapii přijít. Logopedi používají roušky a respirátory, které odkládají pouze na nezbytnou dobu. Jsou vybaveni průhlednými štíty, využívají přepážky, zvýšeně dezinfikují, vše s ohledem na bezpečnost klientů a samozřejmě i svoji vlastní. Návštěvy logopeda by se neměly zbytečně odkládat. Zejména u dětí se totiž hraje o čas. Čím dříve rodiče s dětmi k logopedovi přijdou, tím větší je šance, že se dítě vyhne vadě řeči.

Za banálními potížemi s výslovností skrývají mnohem hlubší problémy, které rodiče-laici nepostřehnou, a bohužel často ani učitelé v mateřské škole.

Mohou se za potížemi s výslovností ukrývat i jiné problémy, které odhalí pouze klinický logoped?

Ano, a bývá to časté, že se za banálními potížemi s výslovností skrývají mnohem hlubší problémy, které rodiče-laici nepostřehnou, a bohužel často ani učitelé v mateřské škole. Jedná se o oslabení vývoje specifických funkcí mozku, při jinak dobrém intelektovém nadání dítěte. Klinický logoped dokáže tyto potíže rozpoznat a správnou péčí potížím předejít. Pokud se s péčí nezačne včas, mohou se vyskytnout potíže se čtením, s psaním, a mnoho dalších, které by jinak vůbec nemusely nastat. Proto je vhodné s logopedií neotálet a nespoléhat se, že se problémy samy vyřeší.

K logopedům docházejí i dospělí klienti. Jak je to u nich s distanční terapií?
Veřejnost často neví, že klienty logopedů jsou i lidé v produktivním či seniorském věku. Mnozí zužují svůj pohled na logopedii jako jen na „trnky-brnky“ a vůbec netuší, že častými klienty logopedů jsou lidé s poruchami řeči, např. po mrtvicích či úrazech, po onkologických či neurologických onemocněních, které mají negativní vliv na komunikaci a řeč. U dospělých platí stejné pravidlo jako u dětí – že je nutné zahájit péči včas. Kvalita života postižených osob se zvýší bez zbytečných prodlev a zdravotní pojišťovny na tom v konečném důsledku i ekonomicky ušetří. Je zřejmé, že pandemie koronavirové infekce jen tak nezmizí a musíme se s ní naučit žít. Lze očekávat, že i nadále bude zůstávat mnoho lidí v karanténě nebo z jiných důvodů nebude moci navštívit logopeda. I přes všechna bezpečnostní a hygienická opatření bude taková návštěva pro ně riziková, a proto distanční terapie by měla zůstat významnou formou péče.

Patnáctiminutové on-line sezení nestačí. Musíme pak terapie hradit se svého.

V současné době sice ambulance za přísných hygienických podmínek fungují, ale co když je dítě nebo rodič v karanténě, může využít distanční terapii?
Počet žádostí o distanční terapii je stále vysoký a pravděpodobně jen tak neodezní. Pojišťovna ale proplácí pouze několikaminutovou konzultaci, o terapii se nemůže jednat z časových důvodů. A v tom vidím velký problém. Bohužel, současnými krátkými videokonzultacemi nelze nahradit kvalitní videoterapie. Pro logopedické sezení nestačí deset či patnáct minut, jako vzdálená kontrola u lékaře. Je nutný dostatečný prostor pro navázání spojení, kontrolu zadaných cvičení a samotnou terapii, obdobně jako u psychologů. Další čas je pak nutný pro zaslání materiálů a uložení záznamu pro případnou kontrolu ze zdravotní pojišťovny. Proto naše odborná společnost jedná ohledně distanční terapie na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Věřím, že se jí podaří jak s ministerstvem, tak i se zdravotními pojišťovnami vyjednat odpovídající podmínky. Všichni věříme a doufáme, že se vrátí život do normálních kolejí. Věříme, že vyjdeme z krize obohaceni o další zkušenosti a využijeme je ve prospěch klientů a oboru klinické logopedie.

Ministerstvo zdravotnictví vydá další kompenzační vyhlášku

Proč zdravotní pojišťovny hradí distanční terapie jen v omezeném časovém rozsahu? Tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví České republiky Barbora Peterová poukazuje na vyhlášku č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „seznam zdravotních výkonů“), neobsahuje výkony distanční péče ani telemedicíny, výjimkou je pouze odbornost psychiatrie, která již v minulosti výkony telemedicíny v seznamu zdravotních výkonů ukotvila.

„Zdravotní pojišťovny ovšem umožnily v současné epidemické situaci vykazovat vyšetření prováděné telefonicky, e-mailem, telekonferencí, videokonferencí a jinými prostředky vzdálené komunikace zástupně prostřednictvím jiných hrazených výkonů s cílem zajistit v maximální možné míře chod jednotlivých ordinací a zabezpečit dostupnost hrazených služeb všeobecným praktickým lékařům, praktickým lékařům pro děti a dorost a ambulantním specialistům. Jedná se o dočasné řešení, které má zabezpečit péči především o chronické dispenzarizované pacienty,“ uvádí mluvčí Peterová. Doplňuje, že se většinou jedná o zajištění předpisu léků a konzultace změn zdravotního stavu, doporučení dalšího léčebného postupu apod. Je plně na domluvě plátců zdravotní péče a poskytovatelů, jak zdravotní pojišťovny umožní vykazovat jednotlivým segmentům zdravotní péči poskytnutou on-line během pandemie.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo pro rok 2020 a plánuje vydat pro rok 2021 kompenzační vyhlášku, která poskytovatelům zdravotních služeb kompenzuje pokles produkce, tzn. zvyšuje jednotkovou úhradu za poskytnutou péči, tzn. patnáctiminutová konzultace je lépe finančně ohodnocena skrze kompenzační vyhlášku než patnáctiminutová konzultace dle úhradové vyhlášky (dle standardních úhrad).

Logopedická telerehabilitace – péče na dálku

Barbora Peterová ještě dodává, že Asociace klinických logopedů ČR navrhla na začátku roku do seznamu zdravotních výkonů nové výkony, které mají zajistit poskytování zdravotní péče na dálku. „Jedná se o dva výkony: logopedickou telerehabilitaci – analýzu videozáznamu s následnou telefonickou konzultací, pro kterou je navržený čas 15 minut, a logopedickou telerehabilitaci – videokonferenci, pro kterou je určený čas 30 minut. O těchto výkonech v současné chvíli jednáme. Pokud by na výkonech byla jednomyslná shoda, budou zařazeny do novely seznamu zdravotních výkonů s účinností od 1. 1. 2022. Toto by bylo již systémové řešení možnosti konzultace on-line i mimo období pandemie,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.