Situaci v Bělorusku probírali na mimořádném summitu i lídři EU
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na závěr zasedání bezpečnostní rady státu nařídil svým podřízeným obnovit klid v zemi, bouřící se proti ohlášenému Lukašenkově vítězství v prezidentských volbách z 9. srpna. Lukašenko v současnosti čelí největším protestům za celých 26 let svého vládnutí v bývalé sovětské republice. Opozice si ve středu zvolila lídry rady pro předání moci.
Koordinační rada v Bělorusku, kterou vytvořila tamní opozice s cílem zajistit klidné předání moci od režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, si zvolila sedmičlenné předsednictví. Oznámila to ruská státní agentura TASS. Ve vedení je mimo jiné spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako první Běloruska byla oceněna před pěti lety Nobelovou cenou.
Lukašenko dialog s oponenty odmítá. Koordinační radu v úterý označil za nástroj opozice k uchopení moci tvořený bývalými činiteli a „otevřenými nacisty“ a vyhrožoval „ochlazením horkých hlav“. Ve středu nařídil ministerstvu vnitra skoncovat s nepokoji v zemi a zejména v Minsku.
Rusko vzkázalo Bělorusku, ať si situaci vyřeší samo. Pomoc Kremlu prý není nezbytná
Rusko v současnosti nepokládá za nezbytné poskytnout pomoc Bělorusku na základě vzájemné smlouvy o kolektivní bezpečnosti, prohlásil dnes mluvčí Kremlu. Dmitrij Peskov také uvedl, že sami Bělorusové by si měli vyřešit situaci ve své zemi, kde druhým týdnem pokračují protesty proti šestému zvolení Alexandra Lukašenka prezidentem.
„V Minsku už nesmějí být žádné další nepokoje. Lidé jsou unavení, lidé chtějí klid a ticho,“ zdůraznil prezident podle státní agentury Belta. „Drtivá většina lidí si zvykla žít v klidné zemi a my jim klidnou zemi musíme vrátit,“ prohlásil.
Bělorusko zesiluje ochranu hranic
Lukašenko na závěr porady nařídil pohraničníkům zesílit ochranu státní hranice, aby do Běloruska nemohli proniknout z jiných zemí žoldnéři, zbraně, munice či peníze na financování nepokojů. Většina demonstrantů je navíc podle něj placená. Ministerstvo obrany má prioritně sledovat „přesuny vojsk NATO na území Polska a Litvy“.
Ministerstvu vnitra pak uložil skoncovat s nepořádky v zemi a zejména v Minsku, jakož i uchránit pracovní kolektivy „před ulicí“. Stávkující podle něj nemají dostat šanci k návratu do předchozího zaměstnání.
V Bělorusku druhým týdnem pokračují demonstrace, jejichž účastníci považují Lukašenkovo šesté vítězství v prezidentských volbách za zfalšované a žádají jeho rezignaci. Lukašenko obvinil v úterý opozici, že se prostřednictvím chystané koordinační rady chce chopit moci, členy rady označil za „otevřené nacisty“ a hrozil, že „zchladí horké hlavy“.
Situace v Bělorusku se zdá být ve slepé uličce: Lukašenkovi odpůrci pokračují v pouličních protestech a stávkách, ale jejich účinnost budí čím dál větší pochyby. Východiskem z krize by mohla být jednání, avšak Lukašenko debatovat s odpůrci nehodlá, nejeví ani ochotu vyslyšet mezinárodní hráče, poznamenal ruský list Kommersant. Roli prostředníka by podle něj mohl sehrát ruský prezident Vladimir Putin, který v úterý jednal s německou kancléřkou, francouzským prezidentem a předsedou Evropské rady a předal jejich stanoviska Lukašenkovi.
