Zlaté paláce, vlastní heliport a boeing se zlatou toaletou, drahá auta i hodnotní veteráni. Běloruští novináři v pondělí zveřejnili dokument Lukašenko: Zlatý důl, který odhaluje luxusní život hlavy státu Alexandra Lukašenka. Snímek od začátku týdne zhlédlo již více než 4,3 milionů lidí.
Novináři běloruského exilového média Nexta se domnívají, že svůj opulentní život diktátor vede z veřejných peněz, a dokonce i z evropských fondů. Prezident však tvrdí, že žádný majetek nemá a že jeho jediným palácem je „chatrč velká sedm krát osm metrů, kde vyrostl se svou matkou“.
Dokument prý vznikal několik let a postupně se ozývali lidé s dalšími informacemi, proto je hotovo až nyní. Z většiny je film založen na výpovědích anonymních zdrojů včetně muže, který má být bývalým zaměstnancem prezidentovy administrace. Redakce Nexty prý měla obdržet dokumenty, které podporují tvrzení zdroje. Předpokládá se, že 83minutový film by mohl podnítit Bělorusy k dalším protestům.
Zakladatel Nexty Stsiapan Putsila tvrdí, že krom pompézního Paláce nezávislosti v Minsku, který stál 250 milionů dolarů, vlastí Lukašenko dalších 17 nemovitostí. Podle zjištění novinářů by měl mít Lukašenko také velký vozový park s automobily Rolls Royce a Maybach, oficiálně registrovanými pod jinými jmény.
Podle autorů dokumentu je Palác nezávislosti, do jehož ceny nezapočítali luxusní interiéry, plodem Lukašenkovy závisti. Ohromil ho totiž palácový komplex turkmenského prezidenta Gurbanguliho Berdymuhamedova a rozhodl se, že svůj protějšek předčí. V paláci by měl být mimo jiné diktátorův soukromý heliport, lázně, zbrojnice nebo komnaty pro osobního lékaře. Podle majetkových přiznání však Lukašenko žádným vlastnictvím nedisponuje.
Lukašenkovy rezidence nefinancujeme, tvrdí EU
Ve filmu se objevila i přepychová rezidence na severu země v blízkosti Braslavských jezer. Už před deseti lety vyšlo najevo, že si tam Lukašenko a jeho rodina užívají v koupelnách se zlatými kohoutky a v sálech s monumentálními lustry.
Provoz Lukašenkových sídel stojí desítky milionů dolarů a hradí se taktéž z veřejných peněz občanů, kteří proti režimu již více než půl roku protestují, tvrdí investigativci s odkazem na zaměstnance prezidentské kanceláře. Peníze má prý čerpat i z fondů Evropské unie, a to i z těch, které byly určeny na ekologické projekty v chráněných oblastech.
Evropská unie však toto tvrzení vehementně odmítla. „Domněnky, že podpora Evropské unie byla použita na financování luxusních rezidencí Lukašenkova režimu, jsou ničím nepodložené,“ sdělila serveru Euronews mluvčí Evropské komise Ana Pisonero.
Kromě nemovitostí má mít Lukašenko podle autorů snímku také nákladnou sbírku vozidel – jak historických, tak i těch nejmodernějších. Vozový park má hodnotu asi čtyři miliony eur (104 miliony korun), a některá auta prý dostal diktátor darem. V dokumentu se dále objevuje boeing se zlatou toaletou, diváci se dozvídají také o nákladných večírcích a luxusních psacích perech.
Pokud palác najdete, rád vás provedu
Běloruský diktátor odmítl spekulace o svém utajovaném majetku již minulý týden. Podle státní agentury Belta řekl, že pokud někdo odhalí jeho utajovaný palác, rád do něj pozve veřejnost a návštěvníky osobně provede. Kdyby prý ony rezidence vlastnil, veřejnost už by jej dávno roztrhala. „Nic jsem neukradl, nic jsem si od státu nevzal,“ řekl.
K odhalením dokumentu se vyjádřil poradce Svjatlany Cichanouské, která je opozicí považována za právoplatnou vítězku srpnových prezidentských voleb. „Miliony Bělorusů zůstaly po zhlédnutí filmu ohromeny,“ řekl pro americký časopis Newsweek Franak Viačorka. „Všechny paláce, které postavil sám pro sebe, by se měly stát muzei totality, dětskými hřišti či nemocnicemi,“ myslí si.
Podobný dokument vyšel letos v lednu o ruském prezidentu Valdimiru Putinovi. Jmenuje se Putinův palác a jeho autorem je ruský opozičník Alexej Navalnyj a jeho nadace. Podle snímku má Putin vlastnit opulentní nemovitost u Černého moře. Obdobný film byl zveřejněn v také v roce 2014 o bývalém ukrajinské prezidentu Viktoru Janukovyči.
Cichanouská: Ulici jsme ztratili
Bělorusové protestují proti režimu diktátora Lukašenka již od prezidentských voleb loni v srpnu. Lukašenko se po těchto volbách prohlásil jejich vítězem, opozice je ale přesvědčená, že je vyhrála opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Ta je již dlouhé měsíce v exilu v Litvě, kde podle jejích slov bude pobývat, doku v její vlasti nebude bezpečno. Litva začátkem března odmítla Cichanouskou Bělorusku vydat. To o ni zažádalo na základě mezinárodního zatykače.
Zpočátku slibné demonstrace běloruských občanů postupně slábnou, a i Cichanouská před několika týdny uznala, že „ztratili ulici“. Lukašenko zatím přislíbil pouze vznik nové ústavy a řekl, že „jednou odejde“. Na jaře by pravděpodobně měly vypuknout nové protesty.