Svjatlana Cichanouská se nechce stát prezidentkou, ale pouze umožnit svobodné volby. Zdroj: Profimedia.cz
Když 12letá Svjatlana dorazila v polovině 90. let do malého městečka v Irsku, vynikala mezi ostatními dětmi schopností rychle se naučit angličtině a ochotou pomáhat ostatním, vzpomíná její hostitelská rodina. Díky znalosti jazyka dnes dává rozhovory světovým médiím a apeluje na Evropskou komisi.
Svjatlana Cichanouská se narodila v roce 1982 a patřila mezi ty, jejichž dětství poznamenala černobylská havárie na sousední Ukrajině. V polovině 90. let se dostala mezi tisíce „černobylských“ dětí, které charity vzaly do Irska. Svjatlana využívala svých jazykových schopností k tomu, aby překládala ostatním dětem zařazeným do programu. Těm irští lékaři pomáhali se zrakovými či sluchovými potížemi, které je postihly následkem havárie.
„Byla velice empatické dítě. U zubaře ostatní děti držela za ruce, překládala jim a uklidňovala je,“ řekl pro NY Times Henry Deane, který Svjatlanu mnohokrát hostil u sebe doma v městečku Roscrea uprostřed Irska spolu se svou ženou Marian.
Deaneovi se starali i o několik dalších „černobylských dětí“, ale k Svjatě, dnes známé jako Svjatlaně Cichanouské, si vypěstovali zvlášť blízký vztah. Vracela se k nim každé léto a později si našla práci v tamní továrně, aby si vydělala na studium na univerzitě.
„Dělala ty nejhorší pomocné práce, ale byla za to ráda. Potřebovala peníze na svá studia v Brestu. Byla velice pokorná a skromná,“ vzpomínal Deane, který po černobylské havárii sám několikrát navštívil rodnou vesnici Cichanouské Mikaševič. Obec se nachází 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou a černobylská havárie ji zasáhla poměrně těžce.
Dělala ty nejhorší pomocné práce, ale byla za to ráda. Byla velice pokorná a skromná
„Některé děti byly stále traumatizované celou tou záležitostí. Ne jen kvůli Černobylu, také ekonomická situace v běloruských vesnicích byla velice těžká,“ uvedl Deane pro The Guardian. Děti, které pobývaly v Irsku, se podle něj rychle proměnily, když měly přísun kvalitní stravy. Zvlášť v oblibě prý měly banány nebo fazole, což jeho vlastním dětem přišlo zvláštní a vtipné.
Henry Deane také vzpomínal, že Cichanouská, tehdy ještě Pilipčuková, v mládí jako jediná otevřeně mluvila o politické situaci v Bělorusku. Ostatní děti se prý bály. Její současné tažení proti Lukašenkovi Deanea ohromilo. Domnívá se však, že nemá dlouhodobé politické ambice, pouze starost o osud běloruského národa.
Kariéry se vzdala kvůli neslyšícímu synovi
Cichanouská vystudovala Mazyrskou státní pedagogickou univerzitu, poté pracovala jako učitelka angličtiny a tlumočnice. Své kariéry se dnes 37letá žena vzdala, když se jí narodilo první dítě, neslyšící syn. Rozhodla se o něj pečovat doma a celá rodina se přestěhovala do Minsku, kde pro něj byly lepší podmínky. Cichanouská je podle Deanea velice oddanou matkou.
O svém seznámení s manželem Sjarhejem, v současnosti politickým vězněm, nedávno vyprávěla pro televizi Belsat, jež má ústředí v Polsku, ale vysílá pro publikum v Bělorusku. „Potkali jsme se v klubu, jehož byl šéf, bylo to před 17 lety. Svoji jsme 16 let,“ řekla Cichanouská. „Velice mi chybí, naposledy jsme se viděli před třemi měsíci,“ přiznala.
„Nevěděla jsem, že klubu šéfuje, vždy jsem s takovými lidmi mluvila opatrně. Jsem skromný člověk a skromné lidi také vyhledávám,“ řekla pro Novaju Gazetu. „Bylo pondělí, Sjarhej nás hned pozval na párty v sobotu, ale my si to jako chudí studenti nemohli dovolit. Ale už v úterý nějak přišel k mému číslu a pozval mě na rande. Později mi řekl, že se okamžitě zamiloval,“ vzpomíná Cichanouská.
Na podpis pro Cichanouskou se stály kilometry
Její muž Sjarhej je poměrně známý politický youtuber a původně to byl právě on, kdo měl kandidovat jako Lukašenkův soupeř. Jenže v květnu poté, co oznámil svou kandidaturu na prezidenta, byl zatčen. Poslední dopis, který od něj Cichanouská dostala, je ze 3. června.
„Přišla jsem domů a nemohla jsem si ani hrát s dětmi, myslela jsem jen na manžela. Jak mu je a jak bych mu mohla pomoci. Z ničeho nic jsem si řekla: ‚Dost! Už má svou iniciační skupinu, stačí tedy jen, když se registruji. Možná bych mu mohla pomoci takto,‘“ popsala Cichanouská, jak se dostala ke kandidatuře.
«#Belarus has woken up. We are not the opposition any more, we are the majority now. The peaceful revolution is taking place.»
— Nicolas Lembeck 🇪🇺 (@NicolasLembeck) August 25, 2020
Starker Input von Sviatlana #Tsikhanouskaya @EP_ForeignAff. Ihre Courage, ihre Standhaftigkeit ist unglaublich bewundernswert. pic.twitter.com/oMAPoAezrN
Byla prý přesvědčená, že registraci od úřadů nedostane a myslí si, že ji dostala jen proto, aby si z ní autority dělaly legraci. V zemi, která podle Lukašenkových slov není připravená mít ženu za prezidentku, věřili, že Cichanouská nezíská dostatek podpisů. Na ty se však stály kilometrové fronty.
Její manžel prý nejprve čin nechápal a věděl, že jeho žena nikdy netoužila angažovat se v politice. „Později to celé pochopil. Řekl, že nepředpokládal, že se zachovám takto, ale že je mi velice vděčný a je na mě hrdý,“ řekla Cichanouská. „Nemohl uvěřit, že jsem to udělala. Já tomu také nemohu uvěřit,“ dodala.
Prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská dokázala na své mítinky přitáhnout až 60 tisíc lidí. Spojila své síly s dalšími dvěma ženami. První je Veranika Capkalová, manžela Valryje Capkaly, kterému úřady nepovolily kandidaturu. Capkala ze strachu z uvěznění uprchl i s dětmi do Ruska, zatímco jeho žena se zapojila do kampaně. Druhou pak je Marija Kolesniková, volební manažerka prezidentského kandidáta Viktara Babaryky, který byl rovněž uvězněn.
KGB hledala „gauč za penězi“
Během volební kampaně začala Cichanouská dostávat výhružné zprávy ohledně svého desetiletého a čtyřletého dítěte. Své dvě děti proto nechala žena, kterou Lukašenko posměšně nazývá malou holčičkou, odvézt do jedné z unijních zemí. Už se ví, že se jednalo o Litvu, kde v současnosti pobývá i ona. Její děti malují a balí do obálek obrázky pro svého otce „na služební cestě“. „Pochybuji, že mu některý z nich došel,“ poznamenala Cichanouská.
Výhrůžky ale nebyly tím jediným, čemu Cichanouská během kampaně čelila. „Strachovala jsem se o Sjarheje, o lidi, které zatkli s ním i o svůj tým. Ale ze všeho nejvíce jsem se bála o děti. Nemohla jsem sama vyjít z bytu, zvlášť poté, co prohledávali naši chalupu. Někdo také musel být neustále doma, protože policie má od bytu klíče,“ vyprávěla Cichanouská.
Policie jejich chalupu prohledávala celkem třikrát. Dvakrát nic nenašla a napotřetí jeden z policistů vytáhl zpoza gauče 900 tisíc dolarů (zhruba 20 milionů korun). Lukašenkův režim se tak snažil pošpinit veřejný obraz manželů Cichanouských. Lidé ale už těmto trikům nevěří, vysvětlila vůdkyně opozice. Dělají si prý legraci, že v domě Viktora Babaryky, dalšího uvězněného kandidáta, najdou „gauč za penězi“.
„Čtyři noci v kuse jsem nemohla spát. Neustále očekávat, že se stane něco špatného, je velice vyčerpávající,“ přiblížila Cichanouská. Je přesvědčená, že běloruská KGB má nyní klíče od jejího bytu i chalupy, které zabavila jejímu uvězněnému muži.
Slabá žena?
Po pravděpodobně zmanipulovaných volbách, které měl podle oficiálních výsledků znovu vyhrát Lukašenko, byla Svjatlana na čas nezvěstná. Později vyšlo najevo, že byla několik hodin zavřená v kanceláři Centrální volební komise a jejímu právníkovi nebylo umožněno jít dovnitř s ní. V půl čtvrté ráno pak překročila hranici do Litvy a tvrdila, že tak učinila zcela dobrovolně.
Když se Cichanouské moderátor televize Belsat zeptal, co se tenkrát stalo za zavřenými dveřmi Centrální volební komise, omluvila se. „Je mi líto, ale ještě nyní nedokážu odpovědět na tuto otázku. Nejsem připravena o tom mluvit,“ řekla.
Z Litvy běloruská opoziční vůdkyně nahrála video, nejspíše na popud běloruské diktatury, a očividně neměla daleko k slzám. „Myslela jsem, že kampaň mě posílila, že vydržím cokoliv. Ale možná jsem stále jen slabou ženou, kterou jsem byla na začátku,“ zmínila Cichanouská s tím, že nejdůležitější jsou děti. Vyzývala Bělorusy ke klidu.
O pár dní později již zvolila ráznější tón a na její výzvu vznikla komise pro předání moci, aktuálně trestně stíhaná běloruským režimem. „Jsem připravena vzít na sebe zodpovědnost a stát se v tomto období vůdkyní národa,“ vzkázala běloruskému lidu, k němuž pravidelně promlouvá prostřednictvím videí.
"Our people will not step away. They woke up and they want a new Belarus," says Belarusian opposition leader #Tsikhanouskaya in an exclusive interview with DW. The person who has to step down is Mr. Lukascheno, she adds. "People will not forgive him." pic.twitter.com/h9fAaHqd5W
— DW Europe (@dw_europe) August 25, 2020
Prezidentkou se ale stát nechce. Pokud se jí podaří převzít moc, jejím jediným cílem prý je změnit legislativu, uspořádat první svobodné prezidentské volby a propustit všechny politické vězně, včetně jejího muže.
