Prezidentské volby v Bělorusku vyhrál Alexandr Lukašenko
Česká diplomacie odsoudila zásahy běloruské policie proti demonstrantům. Podle ministerstva zahraničí tamní prezidentské volby nelze označit za svobodné a demokratické. Podobně se vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO) i zástupci opozice. Policejní zásah proti demonstrantům v Minsku je podle nich nepřijatelný. Stejně to vidí i představitelé EU.
„Považujeme za nepřijatelné, že v souvislosti s předvolební agitací a výkonem shromažďovacího práva byl ještě před hlasováním zadržen vysoký počet osob. Stejně nepřijatelné jsou i zákroky represivních složek proti občanům, protestujícím proti průběhu a výsledkům voleb,” uvedlo v pondělním prohlášení zaslaném redakci CNN Prima NEWS ministerstvo zahraničí.
Běloruska žijící v Česku: Lukašenko nemohl vyhrát, protože volby nebyly svobodné
Bělorusko povede pošesté v řadě Alexandr Lukašenko. Rozhodly o tom prezidentské volby, v nichž podle předběžných výsledků dosavadní vládce země získal přibližně 80 procent hlasů, zatímco kandidátka opozice Svjatlana Cichanouská necelých deset. Podle Kryściny Šyjanokové, zástupkyně největší facebookové skupiny Bělorusů žijících v Česku a koordinátorky mezinárodního exit pollu, je ale chybné označovat výsledek voleb za Lukašenkovo vítězství, protože hlasování nebylo svobodné.
Běloruská policie v neděli večer v Minsku zasáhla proti demonstrantům, kteří protestovali proti výsledkům prezidentských voleb a označovali je za zfalšované. Podle výsledků voleb znovu získal mandát dosavadní prezident Alexandr Lukašenko. Policisté použili slzný plyn, zábleskové granáty, gumové projektily a vodní děla, podle svědků policejní automobil také najel do skupiny protestujících. Podle lidskoprávní organizace Vjasna při protestech zemřel člověk, policisté zadrželi nejméně 120 lidí.
Babiš: To do Evropy nepatří
Premiér České republiky Andrej Babiš tento zásah zkritizoval na svém Twitteru. „Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří.“
Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří. Bělorusové mají právo na svobodu slova a demokracii.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 10, 2020
Předseda senátního zahraničního výboru a někdejší prezidentský kandidát Pavel Fischer (nestraník) uvedl, že chce do Senátu pozvat opoziční prezidentské kandidáty, aby s nimi senátoři mohli jednat o tom, jak Česko může Bělorusku pomoci.
„Policejní násilí v Bělorusku nesmí zastrašit dialog. O budoucnosti nelze rozhodovat bez Bělorusů. I proto mám v úmyslu pozvat kandidáty běloruských prezidentských voleb do Senátu, abychom s nimi hledali, jak pomoci v této těžké chvíli,“ uvedl Fischer.
„Myslím na všechny běloruské občany, kteří touží po svobodě a demokracii, ale svou vůli nemohli projevit ve svobodných volbách, protože ty byly rozhodnuty těmi, kdo počítali hlasy. Žádný diktátorský strom ale neroste do nebe, jednou hlas svobody už nepůjde nijak umlčet,“ reagovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Má férový vítěz potřebu vypínat internet?
Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) v souvislosti s policejním násilím v Minsku zpochybnil férovost prezidentských voleb. „Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79 procenty, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet?“ uvedl na Twitteru.
Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet?? @kducsl vyzve dnes naší vládu k činu. Je třeba konat! Tak jako konala vláda ČR🇨🇿po Lukašenkových represích v roce 2010. #svoboda_není_samozřejmost pic.twitter.com/VVQ586uywd
— Ondřej Benešík (@BenesikOndra) August 10, 2020
Česká vláda podle něj musí na policejní násilí reagovat, jako když po represích Lukašenkova režimu v minulosti přistoupila k zavedení embarga na dovoz zbraní a podobného materiálu, který by Bělorusko mohlo využít k represím.
Ozval se i jeden zástupce Pražského hradu. „Události kolem registrace prezidentských kandidátů, průběhu voleb i následných násilných střetů vytrvale sledujeme. Konkrétní zákroky vůči kandidátům a opozici si zaslouží zevrubné prošetření,“ napsal na Twitteru ředitel zahraničního výboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.
Ad Bělorusko:
— Rudolf Jindrák (@rudolf_jindrak) August 10, 2020
Události kolem registrace prezidentských kandidátů, průběhu voleb i následných násilných střetů vytrvale sledujeme. Konkrétní zákroky vůči kandidátům a opozici si zaslouží zevrubné prošetření.
Ostrá kritika zásahu proti demonstrantům v Bělorusku zní také z Bruselu. „Je třeba chránit svobodu projevu, svobodu shromažďování a základní lidská práva,“ prohlásil podle agentury DPA předseda Evropské rady Charles Michel. „Násilí proti demonstrantům není odpověď,“ dodal.
„Útoky a násilné represe vůči pokojným protestujícím nemají v Evropě místo. Vyzývám běloruské úřady, aby zajistily, že hlasy ve včerejších (nedělních) volbách byly přesně sečteny a zveřejněny,“ napsala v reakci na běloruské události na twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Mluvčí polského premiéra Mateusze Morawieckého dopoledne podle agentury PAP sdělil, že předseda polské vlády vyzval Evropskou komisi a Evropskou radu ke svolání mimořádného summitu věnovaného událostem v Bělorusku.
V řadě běloruských měst podle médií vyšly v neděli večer do ulic tisíce lidí, aby vyjádřily nesouhlas s vítězstvím dosavadního autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ústřední volební komise předběžně oznámila, že dostal 80,23 procenta hlasů.
Proti demonstrantům tvrdě zasáhly bezpečnostní síly. Podle lidskoprávní organizace Vjasna mnoho lidí utrpělo zranění a zřejmě jeden člověk zemřel. Policie také na 3000 protestujících zatkla.
