Má vaše dítě neustálou žízeň a počůrává se? Může jít o důsledek cukrovky

Anička Urbánková v září oslaví páté narozeniny. Brzy to bude také rok, kdy jí lékaři diagnostikovali diabetes prvního typu. „Anička se začala v noci počůrávat a postupně se to stávalo i dvakrát za noc. Měla také velkou žízeň, vypila i tři litry tekutin za odpoledne. Ve školce byla údajně unavená a neměla chuť se zapojovat do kolektivu,“ popisuje prvotní příznaky onemocnění Aniččina maminka Iva, která s Aničkou raději zašla na kontrolu k obvodní lékařce.

Anička měla tak obrovskou hodnotu cukru v krvi, že to klasickým glukometrem ani nešlo změřit. Ihned jsme museli do nemocnice.

Pediatrička zkontrolovala Aničce moč a také cukr v krvi za pomoci glukometru. Výsledek byl tak vysoký, že klasickým glukometrem jej ani nešlo změřit. „Paní doktorka nás hned odeslala do nemocnice v Novém Jičíně na dětské oddělení JIP. Zde po odběrech zjistili hladinu cukru v krvi ve výši 46 mmol/l. U zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 4.5 až 6.5 mmol/l,“ vysvětluje maminka Aničky. Holčička tak dostala kapačku na zavodnění a také nitrožilně inzulin, který měl postupně snižovat hladinu glykemie. Zároveň jí v moči zjistili přítomnost ketolátek.

„Díky relativně včasnému záchytu neměla Anička závažnou ketoacidózu ani rozvrácené vnitřní prostředí. Po podání inzulinu se dceřin stav do druhého dne zlepšil natolik, že se přestal podávat přes kapačku a začal se aplikovat pomocí inzulinového pera,“ pokračuje Iva. Postupně vymizely i ketolátky v moči. Anička byla neustále přeměřována pomocí glukometru z kapky krve z prstu. Třetí den v nemocnici dostala senzor na měření glukózy pomocí elektronické čtečky.

„Senzor jí byl nastřelen do paže, a tím bylo možné neomezeně a bezbolestně přeměřovat glykémii. Po čtyřech dnech jsme mohli opustit JIP a jít na standardní dětské oddělení. S manželem jsme měli ještě několik edukativních pohovorů s lékařem, abychom se naučili toto onemocnění zvládat. Domů nás pustili asi po deseti dnech,“ pokračuje paní Urbánková. Nyní musí Aničce čtyřikrát denně aplikovat inzulin.

„V sedm hodin dáme inzulinovou dávku, po půl hodině se musí Anička nasnídat, okolo deváté nasvačit a v poledne dostane opět inzulin a po dvaceti minutách oběd,“ popisuje Iva Urbánková každodenní program rodiny. Podobný režim následuje i odpoledne a večer. Okolo půl třetí se Anička nasvačí, v pět hodin je čas na třetí dávku inzulinu, po dvaceti minutách následuje večeře. Ještě kolem osmé musí sníst druhou večeři, aby si udržela hladinu cukru přes noc, poté dostane dávku tzv. bazálního inzulinu a může jít spát.

Cukrovka je onemocnění, které vyžaduje pravidelný režim. Naštěstí nám vyšli vstříc i ve školce.

Aničku je stále nutné pravidelně kontrolovat prostřednictvím senzorů (jde o tzv. kontinuální monitoring glykemií). „Dostáváme s manželem do mobilu informaci o stavu glykemie naší Aničky, což je velmi potřeba, když je například ve školce nebo u babičky. Máme tak stále přehled, jak na tom je,“ říká paní Urbánková. Díky tomu mohla Anička chodit do školky už měsíc po propuštění z nemocnice. Rodiče si ji pak vyzvedávají před obědem. „Nyní vyřizujeme asistentku, která by na Aničku ve školce dohlížela a aplikovala jí inzulin. Mohla by tam tak zůstat i přes oběd až do odpoledne,“ dodává maminka Iva.

Aničce se díky včasnému zajištění léčby daří dobře. Pravidelně jí, přibrala na zdravou hmotnost a kromě pravidelného režimu a dávek inzulinu může žít jako její zdraví vrstevníci. „Občas samozřejmě chce nějakou sladkost, kterou nahrazujeme třeba gumovými medvídky se stévií. Na rovinu jí vysvětlujeme, že kvůli své nemoci nemůže jíst všechny sladkosti, aby to sama pochopila,“ uzavírá paní Urbánková.

Cukrovka 1. typu se vyskytuje zpravidla u dětí a dospívajících

Jaký je rozdíl mezi diabetem prvního a druhého typu, jaké jsou možnosti léčby a jaké příznaky by rodiče neměli u svých dětí podcenit? Na otázky odpovídá lékařka Ivana Röschlová z dětské diabetologické ambulance ve Frýdku-Místku.

Cukrovka prvního typu se objevuje hlavně u dětí?
Ano, v dětském a dospívajícím věku se nejčastěji vyskytuje diabetes 1. typu, cukrovka závislá na inzulinu. Vzniká jako konečný důsledek autoimunitní (autoagresivní) destrukce ostrůvků ve slinivce břišní, které produkují hormon inzulin. Pacienti jsou tedy celoživotně závislí na podávání inzulinu.

Díky pokroku v genetice a zejména v oblasti molekulárně genetických metod je v posledních 20 letech častěji diagnostikována některá z geneticky podmíněných (dědičných) forem cukrovky, tzv. MODY. Ta se vyskytuje v několika formách – některé mají velmi příznivou prognózu a vyžadují pouze dodržování zdravého životního stylu a racionální stravy, jiné mají průběh komplikovaný a léčí se podáváním inzulinu či perorálními antidiabetiky.

Může se v dětském věku objevit i cukrovka druhého typu?
Se stále se zhoršujícím životním stylem naší populace – jíme nadbytečně, potraviny plné cukrů a tuků, málo se hýbeme – přibývá obézních dětí a dospívajících. S tím souvisí skutečnost, že v této věkové kategorii diagnostikujeme častěji cukrovku 2. typu, ovšem stále je to nevýznamná část dětských diabetiků. Zde je na prvním místě úprava životního stylu a redukce hmotnosti.

V jakém věku se cukrovka u dětí nejčastěji objevuje?
Cukrovka se vyskytuje napříč všemi obdobími dětského a dospívajícího věku, velmi vzácný je diabetes u novorozenců.

Jaké bývají první varovné příznaky?
Typickými příznaky cukrovky 1. typu jsou nadměrné močení, malé děti se mohou opět začít pomočovat. Dalšími příznaky jsou velká žízeň, hubnutí, únava, nevýkonnost, spavost. Pokud se diabetes včas nerozpozná, dítě se může dostat do tzv. diabetické ketoacidózy, která se projeví zvracením, velkou žíznivostí, bolestmi břicha, velkými ztrátami tekutin (dehydratací), v nejtěžších případech i poruchami dýchání a vědomí. V tomto stadiu již může být dítě ohroženo na životě. Díky celospolečenské osvětě by diagnóza cukrovky měla být rozpoznána včas na základě prvních příznaků a do takto závažného stavu by se dítě s diabetem nemělo dostat.

Jaké jsou možnosti léčby u nejčastější formy cukrovky u dětí, tedy u diabetu 1. typu?
Děti s cukrovkou jsou celoživotně odkázány na pravidelnou aplikaci inzulinu v injekční formě. Ta je možná buď ve formě několika podkožních injekcí denně pomocí inzulinových per nebo trvalou dodávkou inzulinovou pumpou. Dávka inzulinu je závislá na množství stravy, zejména obsahu sacharidů v ní obsažené, a je tedy potřeba, aby děti a rodiče počítali obsah sacharidů v jednotlivých porcích – v gramech či tzv. výměnných jednotkách. Také je důležité pravidelně kontrolovat hladinu krevního cukru.

Lze dnes diabetes u dětí „udržet pod kontrolou“?
S dnešními možnostmi moderní medicíny ano, i když to vyžaduje pečlivost, ukázněnost, jistou pravidelnost režimu, sebevzdělávání. Velký průlom do kompenzace diabetu znamenalo zavedení tzv. kontinuální monitorace glykémie, kdy děti a jejich rodiče používají podkožní senzory, které trvale ukazují hladinu krevního cukru. Nemusejí se už tedy několikrát denně píchat do prstu a měřit glukometry. I podle mezinárodních studií vede trvalé sledování hladin krevního cukru k výraznému zlepšení kompenzace diabetu. Novou možnost k udržení výborné kompenzace diabetu pak přinesly inzulinové pumpy s uzavřeným okruhem, které jsou u dětí v ČR oficiálně používány od prosince 2020.

Kolik u nás žije dětí s cukrovkou?
Počet dětských diabetiků se rok od roku zvyšuje, podle posledních údajů z registru jich v České republice žije 3 905.

Rodičům dětí s cukrovkou pomáhá pacientská organizace

Po stanovení diagnózy se rodina malé Aničky obrátila na pacientskou organizaci Centrum pro dítě s diabetem. „Zaujalo mě, že pořádá mnoho zajímavých aktivit pro děti i rodiče a také nám moc pomohla zorientovat se ve všem, co se Aniččina onemocnění týká,“ říká paní Urbánková. Letos byli právě díky této organizaci na táboře pro rodiče s dětmi a už teď se těší na další podobné akce.

Pacientská organizace Centrum pro dítě s diabetem vznikla v roce 2011. „Naším hlavním cílem je pomoci dětem s onemocněním diabetem mellitus I. typu a dalším autoimunitním onemocněním a jejich rodinám. Poskytujeme informace o onemocnění a možnostech léčby, organizujeme společná setkání a umožňujeme vzájemnou výměnu zkušeností,“ vysvětluje za pacientskou organizaci Martina Bryndačová. Spolek se také snaží svou činností přispívat ke zvyšování informovanosti veřejnosti o problematice diabetes mellitus.