Přední maďarští literáti jsou vylekaní nejnovějším mocenským manévrem vlády Viktora Orbána, jehož lidem se podařilo kapitálově ovládnout mediální portál Index. Nejčtenější nezávislý deník v zemi. „V Maďarsku je vážně ohrožena svoboda slova,“ říká pro CNN Prima NEWS spisovatel Dénes Krusovszky.
Největší maďarský nezávislý on-line deník Index finančně ovládli lidé blízcí vládnoucí straně Fidesz premiéra Viktora Orbána a na konci července odvolali šéfredaktora webu. Osmdesát redaktorů Indexu, tedy drtivá většina zaměstnanců, zareagovalo protestní výpovědí a v Budapešti se poté demonstrovalo za svobodu slova. O kauze sice píše evropský tisk, provládní maďarská média ji ale ignorují či bagatelizují. A jiná silná média, než ta loajální k vládě, již dnešní Maďarsko vlastně nemá. Poslední nezávislé papírové noviny Magyar Nemzet (Maďarský národ) zanikly v roce 2018, a to podobným způsobem jako nyní internetový deník Index.
Gabi Csutak: Jsem hodně zneklidněna
„Vývoj na mediální scéně sleduji se silnými obavami, a změny v Indexu mě hodně zneklidnily,“ reaguje na nejnovější situaci maďarská spisovatelka Gabi Csutak. Jedna z účastnic literárního festivalu Měsíc autorského čtení v Brně a Ostravě, který hostil maďarské autory, a spolupracovník CNN Prima NEWS některé z nich požádal o reakci na aktuální vývoj. „Určitá svoboda slova v Maďarsku pořád existuje, máme opoziční fóra, můžeme psát na Facebook, ale jsme ve stále horší situaci,“ říká spisovatelka.
Gabi Csutak přesto věří, že v zemi, která je součástí Evropské unie, nelze omezit svobodu slova tak drasticky jako například ve Vietnamu. V této asijské komunistické zemi třeba soudy za takzvané „zveřejňování a sdílení protistátních příspěvků na Facebooku“ udělují i nepodmíněné tresty. Maďarsko ale nemusí být členem EU věčně, Orbánovi věrní voliči by možná dokázali vyhrát i referendum o vystoupení z evropského domu.
Maďarští spisovatelé teď doufají, že když on-line deník Index přišel o téměř všechny redaktory, úplně zanikne. Že ho vláda po aktuálním skandálu nebude nákladně měnit v další provládní web. Zatím však portál nebyl vypnut, jen investigativní žurnalistiku vystřídaly především krimi zprávy. Ve středu 5. srpna byly otvírací články Indexu věnovány třeba celosvětové kampani #MeToo, německému pedofilovi a domácí kriminalitě.
Jak se nenápadně likviduje svoboda slova
V Budapešti se na protest proti změnám v Indexu sice demonstrovalo, spisovatel Dénes Krusovszky si ale myslí, že se proti omezování svobody slova mělo hlasitě protestovat již v minulých letech. „Když třeba Orbán prostřednictvím jedné nadace postupně ovládl veškerý regionální tisk. Zánik nezávislého tisku na venkově ale intelektuály v Budapešti moc nezajímal,“ přemítá Krusovszky.
Maďarská média v krizi: Z nejčtenějšího webu odešla téměř celá redakce
Rozpad maďarské mediální scény pokračuje. Největší tamní internetové médium Index pod politickým tlakem opustilo téměř 80 redaktorů. Novináři mohou být potrestáni pětiletým vězením za šíření „fake news“. V Budapešti demonstrovaly tisíce lidí za svobodu tisku. Mediální analytici očekávají, že s příchodem ekonomické krize se situace ještě zhorší.
Žádné velké protesty nenastaly, ani když v roce 2016 zanikl opoziční papírový deník Népszabadság (Svoboda lidu) a o dva roky později již zmíněný Magyar Nemzet. Oba deníky odhalovaly přešlapy vládní strany, stát se jim odvděčil zastavením státní inzerce, která tvoří značnou část maďarského reklamního trhu. A novinám házel i další klacky pod nohy, finančně oslabená média se totiž snadněji podmaňují.
„S pomocí kapitálu byl před dvěma roky obdobně umlčen jeden z nejlepších nezávislých internetových deníků Origo,“ informuje Krusovszky. V době finančních nesnází mu takzvaně finančně pomohl jistý Miklós Vaszily, mocný muž blízký Viktoru Orbánovi. Nedlouho poté se deník vyhlášený svými investigativními reportážemi o nejvyšších patrech politiky proměnil v propagandistický web vlády, který útočí na migranty, Brusel či na filantropa Sorose.
Tentýž Miklós Vaszily nyní pomohl zničit i Index. Už v březnu získal poloviční podíl ve firmě, která prodává reklamní prostor Indexu. V druhé půli července osoby s úzkými vazbami na špičky strany Fidesz, kterým se v Indexu podařilo získat vliv, donutily k rezignaci šéfredaktora Szabolcse Dulla. „Vláda počítala s tím, že se tahle změna odehraje pěkně pod pokličkou a bez zbytečného humbuku. Že odejde jen část redakce a zbytek se přizpůsobí,“ líčí změny v Indexu spisovatel Dénes Krusovszky. To vládě nevyšlo, nicméně cíl byl splněn.
Pál Závada: Vláda mění výklad dějin
Nejde přitom jen o svobodný tisk, ale také o identitu moderního demokratického Maďarska. „Orbánův režim nás vrací někam zpátky a cíleně mění výklad maďarských dějin,“ říká další z předních maďarských spisovatelů Pál Závada. Nově jsou třeba bagatelizovány surovosti maďarské armády v době druhé světové války na území tehdejšího Sovětského svazu. Kromě svobody slova v médiích je také ohrožen i celý literární provoz. Dlouhodobá stipendia či významné granty získávají téměř výhradně autoři anebo vydavatelé loajální s politikou premiéra Orbána.
Pál Závada je autor dvanácti románů a v díle Természetes fény (Přirozené světlo) líčí zvěrstva maďarských jednotek v Sovětském svazu za druhé světové války. Maďarsko bylo v té době spojencem nacistického Německa a jeho armáda se bok po boku s wehrmachtem účastnila tažení do SSSR v roce 1941, pogromů na ukrajinské Židy i bitvy o Stalingrad.
Plenění Ukrajiny líčí jeden z hrdinů Závadovy knihy v dopisech zasílaných z fronty domů na maďarský venkov: „V Ščorském rajonu jsme 18. dubna vzali pod palbu a vyplenili obec Ilkuča, odvedli jsme všechen dobytek, vynesli cennější zařízení a pak chalupy zapálili. Po dalších pět dnů jsme se pak pro každý případ do zpustošené vsi vraceli a zastřelili jsme všechny, kteří se odvážili vrátit.“ Další část dopisu vypráví o ženách, dětech a starcích, které maďarští vojáci zaživa upalovali ve stodolách.
Tři strašáci: Berlín, Moskva a Brusel
Na otázku, zda se současný politický establishment distancuje od bestiality maďarských vojáků za druhé světové války, Pál Závada odpovídá: „Bohužel ne. Současný režim o tomto problému šíří absolutní lži, které nemohu schvalovat. Postoj vlády je takový, že naši vojáci byli neviňátka. A pokud spáchali nějaké násilí, byli k tomu donuceni fašistickým Berlínem.“ Závada připomíná, že Orbánova „politika paměti“ vymazává i zločiny maďarského komunismu. „Pokud nějaké byly, donutila nás k nim Moskva. My nic, my muzikanti,“ říká spisovatel. „Podle Orbána byli Maďaři vždycky jen oběťmi, nikdy viníky.“
K Berlínu a Moskvě v posledních letech přibyl ještě jeden aktuální strašák. Brusel. „Ten ošklivý Brusel, který chudáky Maďary nutí k nepřijatelným věcem,“ popisuje spisovatel Závada ideologii strany Fidesz, která již ve třetích parlamentních volbách po sobě získala parlamentní většinu. A neotřesitelnost moci si zajišťuje stále patrnějším utahováním šroubů, tedy omezováním lidských práv a svobod.
Existenční nejistoty
Tuzemští komentátoři někdy jízlivě podotknou, že jim mnohé kroky kabinetu Andreje Babiše anebo přešlapy Pražského hradu připomínají nástup normalizace z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Pokud se stejnýma očima podíváme na současné Maďarsko, tak tam už se tvrdě normalizuje. Autoritářský režim potřebuje centralizovanou moc i na poli kultury, stát se proto pokouší nabourat poměrně jednotnou opoziční frontu mezi maďarskými spisovateli.
„Většina současných maďarských spisovatelů stojí v opozici vůči Orbánovu režimu. Vláda se ale snaží tuhle jednotu rozbít,“ říká překladatel László G. Kovács, který do maďarštiny tlumočí díla Patrika Ouředníka, Václava Havla či Milana Kundery. „Systém grantů a stipendií je postaven na loajalitě k vládní straně,“ vysvětluje překladatel, jenž žije v Budapešti. „Jakožto cizince se mě vytrvalá snaha vlády stále víc omezovat svobodu slova nedotýká tolik, jako kdybych byl maďarský občan. Ale o to více soucítím s literáty, které vláda dostává do existenčních problémů,“ líčí své pocity.
Spisovatelé, národní zrádci
Spisovatel Ferenc Czinki je místopředsedou Společnosti autorů beletrie, která stojí v opozici vůči oficiálním literárním institucím v Maďarsku. A ta je nyní pouze jedna. „Vláda se snaží centralizovat úplně všechno, od sportu až po literaturu. A silové literární centrum učinila z Petöfiho muzea v Budapešti,“ informuje Czinki. Veškeré peníze, která od státu putují do literárního provozu, se nyní rozdělují v této instituci. „Do čela muzea byl zasazen ředitel, který literatuře moc nerozumí, zato je věrným služebníkem vlády a proslavil se mnoha radikálními, nacionalistickými a někdy až extremistickými výroky.“
Maďarští novináři varují před zásahy vlády do jejich práce, odhalil exkluzivní průzkum CNN Prima News
Maďarští novináři reagovali tvrdě na březnové hlasování tamního parlamentu, který schválil zákon posilující pravomoci vlády Viktora Orbána. Ta teď nově může řídit stát v době nouzového stavu pomocí dekretů bez schválení parlamentem. K tomu má Orbán ještě větší kontrolu nad obsahem médií, protože v zákoně je i bod o zpřísnění trestního zákoníku pro ty, kteří šíří „nepravdivé informace“ nebo „tvrzení, která by mohla zabránit ukončení epidemie“. Ty je možné odsoudit až na pět let do vězení.
Takové postupy jsou skutečně podobné Husákově normalizaci v sedmdesátých letech, kdy se předsedou Svazu československých spisovatelů stal nepříliš talentovaný spisovatel Jan Kozák, ovšem odborník na dějiny KSČ a docent Vysoké školy politické ÚV KSČ. Československá normalizace však byla spojena s trestním stíháním řady spisovatelů. V Maďarsku zatím nikdo opoziční spisovatele politicky nepronásleduje. Viditelný je ale existenční tlak.
„Vláda to dělá chytře. Opoziční literáty a vydavatele úplně neodřízla od státních zdrojů, dotace nikdy nesnižuje až na úplnou nulu,“ popisuje Czinki strategii moci. „Není to na zrušení nakladatelství, ale ani na uživení. A tím jsou vydavatelé i autoři hnáni do nejisté ekonomické situace, a kde se bojuje o chléb a holé přežití, tam není moc prostoru na protesty. Veškerý čas spotřebujete sháněním financí, o které vás pokrátil stát.“
Místopředseda Společnosti autorů beletrie Ferenc Czinki potvrzuje, že drtivá většina předních maďarských literátů zatím odmítá štědré nabídky vládních stipendií. „Ale pokud se nechceme zaprodat Orbánovu režimu a existenčně přežít, musíme se o to víc soustředit na získání mezinárodních grantů.“ Provládní média (po změnách v Indexu to tedy jsou všechny velké papírové i on-line deníky) pak tento postup spisovatelů líčí jako národní zradu. „Píše se o nás třeba, že maďarští intelektuálové jezdí do cizina a tam žalují na maďarskou vládu,“ vysvětluje Czinki, co všechno je dnes možné v zemi, která je od 2004 členem Evropské unie.
