Severojižní magistrála v Praze je jednou z největších dopravních tepen města. Zdroj: Profimedia.cz
Pražská magistrála se zřejmě v příštích letech nezklidní. Vládnoucí koalice se sice snaží v dílčích případech automobilovou dopravu v metropoli omezovat, uznává však, že magistrála musí nadále zůstat dopravní tepnou Prahy. Kvůli své trase přes samotné centrum města je pro mnohé kontroverzní. Těžko si lze představit, co by její výrazné omezení udělalo s automobilovou dopravou v Praze, zvlášť když se bude ještě roky čekat na dokončení okruhů kolem metropole.
„Magistrála je dopravní tepna a tak to i zůstane. V pražských podmínkách je těžko nahraditelnou a velmi důležitou kapacitní komunikací. Každopádně před jejími negativními dopady na okolí nezavíráme oči. Jsem zastáncem dílčích úprav, které začnou její podobu směřovat například k vídeňské Ringstraße nebo pařížské Champs-Élysées,“ řekl CNN Prima NEWS náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
Studie existují, ale...
Podobně mluvil také na nedávném jednání pražského zastupitelstva, čímž popudil Zelené, kteří chtějí radikální kroky. „Na dotaz Tomáše Hnyka, jaké jsou plány pro magistrálu, odpověděl náměstek primátora Adam Scheinherr, že je tepnou a že jí také zůstane. Podle Zelených je ale magistrála dopravní stoka a je třeba ji polidštit. Studií, jak na to, je k dispozici dost. Stačí například oprášit tu od dánské kanceláře Gehl – Making Cities for People, která vytvořila návrhy, jak dopravní tepnu lépe zapojit do městského prostředí pomocí rychle realizovatelných prvních kroků i dlouhodobých výhledů,“ napsali Zelení na Facebook.
Takový komentář však rozezlil předsedu výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči Petra Zemana, který na Facebooku reagoval: „Tak hlavně Adam řekl, že se dělají reálná a skutečná opatření, která magistrálu přetvářejí v normální ulici. Jenže to vám nejde do krámu.“
Dle svých slov tím chtěl připomenout neúspěšné působení Zelených na magistrátu. „Reagoval jsem na Zelené, kteří už zapomněli, že byli na radnici čtyři roky, a co vše se jim povedlo, či spíše nepovedlo. Proto moje reakce,“ uvedl Zeman pro CNN Prima NEWS. Podle něj dělá současné vedení dostatek, aby se magistrála zklidnila.
Nekonečné čekání na dokončení D1 u Přerova. Zahájení stavby do roku 2021 je v ohrožení
Dálnice D1 se začala stavět již v 60. letech, ale ještě stále není kompletní. I když už zbývá pouze dostavět obchvat Přerova, přináší právě tento úsek velké komplikace a plánovaná výstavba v roce 2021 je ohrožená. Trpí tím především samotný Přerov, jelikož dopravní situace ve městě je dlouhodobě neúnosná.
„Bylo dokončeno rozšíření chodníku od Vinohradské k hlavnímu nádraží, projektuje se tramvajová trať na Václavské náměstí, což bude znamenat křížení magistrály s tramvají, druhé křížení někde v úrovní Růžové, plánuje se přestavba mimoúrovňové křižovatky na Vltavské v souvislostí v výstavbou koncertního sálu, intenzivně se konzultuje rekonstrukce desky nad halou nádraží, což se dotýká zlidštění nástupu do staré haly nádraží,“ popsal Zeman.
„Při dojednávané soutěži na Florenci bude už v zadávacích podmínkách nejspíš řečeno, že je třeba počítat s variantami magistrály jak ve stávající podobě, tak pokud se přesune ‚na zem‘. Jinak k magistrále se uskutečnila úvodní konference, kterou organizoval Petr Hlaváček, a chystá se další,“ dodal Zeman.
Minulá pražská koalice však šla ve svých plánech ještě dál. Bývalý náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) věřil, že by se magistrála mohla přebudovat na reprezentativní bulvár. „Postupně, v několika fázích, by měla být přebudována na městský bulvár v celém rozsahu od Holešovic až po křížení s Jižní spojkou. Automobilová doprava tam sice zůstane zachována, ale pruhů bude méně. Konkrétně 2+1 v každém směru, přičemž ten nejvíce vpravo bude preferenční pro autobusy a odbočování. Přibudou přechody pro chodce se semafory a zeleň. Cílem je, aby tato silnice přestala dělit hlavní město na dvě poloviny,“ představil své plány tehdejší náměstek v roce 2016.
Důležité je podotknout, že mostové části magistrály, které vedou od Národního muzea po oblast Florence, mají životnost přibližně 50 let. Jelikož byla magistrála zprovozněná v roce 1978, měl by se stav mostů řešit již v této dekádě.
