Vláda si chce posvítit na zneužívání sociální dávek. (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy (ODS) si chce posvítit na zneužívání sociální dávek. Uvažuje tak o zavedení karenční doby, která by znamenala nevyplácení nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Návrh má podporu u vládních ekonomických poradců a také samotných firem. Ty upozorňují, že nemocnost mezi zaměstnanci vzrostla a mnohdy k tomu pracovníci nemají důvod.
Asociace malých a středních podniků by návrat prvních tří dnů nemoci bez nároku na mzdu vrátila. „V obecné rovině jsme ale pro, sníží to nemocnost pracovníků – to už bylo dokázáno – zejména v dělnických profesích a nízkopříjmových. Pořád se totiž můžeme setkat s tím, že po vydařené oslavě nejdou ráno do práce, protože mají kocovinu, ale nahlásí virózu,“ řekl pro CNN Prima NEWS předseda představenstva asociace Josef Jaroš.
This is a modal window.
V současné době se o návrhu pouze hovoří. Asociace pro CNN Prima NEWS potvrdila, že ještě zavedení karenční doby nebylo tématem jednání tripartity. Na vládě se ale čeká na podrobnou analýzu, zda se proplácení prvních tří dnů nemocenské nezneužívají.
ČTĚTE TAKÉ: Stát plýtvá penězi. Přešli jsme z tržní na dotační ekonomiku, řekl šéf kontrolního úřadu
Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní připravuje data, která následně vyhodnotí Ústav zdravotnických informací a statistiky. Zatím není jisté, kdy by mohly být známy výsledky. Ministerstvo nicméně uvedlo, že probíhají kontroly okresní správy sociálního zabezpečení. „Počet potvrzených porušení režimu je pravidelně sledován. Předmětem kontroly není primárně posouzení zdravotního stavu, ale kontrola dodržování příslušného režimu, a to včetně povinnosti zdržovat se adrese uvedené na neschopence nebo dodržovat určené vycházky,“ řekl pro CNN Prima NEWS Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva práce.
Lidé podle firem zneužívají systém
Podle něj je důležité získat i nová aktuální data. Jen v minulém roce bylo zjištěno více než 4 200 porušení režimu během nemocenské.
Karenční doba byla platná od roku 2009. Po šesti letech přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí za Sobotkovy vlády s tím, že by se mělo opatření zrušit. To firmy označují za chybu.
„Šlo o opatření, které zcela nesporně napomohlo omezit zneužívání systému. Je totiž obtížné uvěřit, že čeští zaměstnanci mají důvod být dvakrát častěji nemocní, než je tomu jinde v Evropě. Karenční doba toto částečně vyřešila, a přestože zaměstnanci stonají stále násobně více než například živnostníci, je to již na srovnatelné úrovni s ostatními státy Evropy,“ řekla webu CNN Prima NEWS místopředsedkyně asociace Pavla Břečková.
Zástupci malých a středních podniků argumentují tím, že karenční doba je standardem ve Švýcarsku, Litvě i Švédsku. Nejdelší desetidenní je ve Finsku. „Zaměstnavatelé budou i nadále zcela jistě poskytovat sick-days, ale důležitá je ta volba a výraz důvěry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Není důvod, aby to, co může být benefitem, hradil státní rozpočet z kapitoly zdravotnictví,“ dodala členka představenstva asociace Eva Svobodová.
Proti se ale staví odbory. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v minulosti řekl, že je návrh naprostou nehorázností. „Nic to nevyřeší a naštve to akorát lidi,“ komentoval Středula na dotaz CNN Prima NEWS. „Cíl je jasný – mít zdravého občana a zaměstnance. Aby se v klidu uzdravil a bezpečně vrátil do práce. To je přístup moderní země,“ dodal.
