Zuckerberg tlačí na Trumpa, aby zatopil EU. Vadí mu její regulace i daně
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Meta lobbuje proti evropským zákonům o digitálních trzích.
Trump pohrozil cly zemím, které „diskriminují“ americké firmy.
Evropské státy se na společném zavedení daní pro digitální firmy neshodnou.
Europoslanci se podle Danuše Nerudové (STAN) takové myšlenky nevzdávají.
Některé země EU již zavedly digitální daň na národní úrovni. Jak je na tom Česko?
Pokud by EU na technologické giganty uvalila zamýšlenou jednotnou daň z digitálních služeb ve výši pěti procent, mohla by ročně přinést do společného rozpočtu až 37,5 miliardy eur. To představuje zhruba pětinu letošního rozpočtu sedmadvacítky. Na tyto peníze ale mohou evropské státy zapomenout. Donald Trump totiž hrozí, že pokud by se Unie rozhodla proti „americké brilantnosti“ zakročit, spustí další vlnu cel.
Šéf Mety Mark Zuckerberg se s americkým prezidentem dokonce sešel, aby u něj osobně loboval za co nejpřísnější postoj Bílého domu k bruselské byrokracii, všímá si deník The Financial Times.
ČTĚTE TAKÉ: Záhadný létající objekt spadl do kukuřičného pole. Podle polské policie zřejmě souvisí s válkou
Zatímco v pátek oznámila Evropská komise miliardovou pokutu pro společnost Alphabet, majitele Googlu, další v hledáčku jsou právě firmy spadající pod Metu. Evropské úřady je totiž podezírají z porušování evropských pravidel, jako vytváření monopolu nebo nerespektování povinnosti dát uživatelům možnost bez placení odmítnout sdílení citlivých dat.
Prezident Spojených států Donald J. Trump během večeře s americkými technologickými lídry ve státní jídelně Bílého domu ve Washingtonu, DC, USA, 4. září 2025. Zdroj: Profimedia, ZUMAPRESS.com, The Mega Agency, MEGA
Ještě před oznámenou pokutou pro Google nicméně Trump na své síti Truth Social pohrozil novými cly těm zemím, jejichž daně nebo zákony „diskriminují“ americké technologické společnosti. Tato hrozba podle Financial Times přišla jen několik dní po setkání mezi Zuckerbergem a Trumpem.
Lobbování Mety v Bílém domě
Mluvčí Mety pro Financial Times uvedl, že ústředním tématem jejich setkání byly právě evropské zákony o digitálních trzích. Tedy akt o digitálních službách (DSA) a akt o digitálních trzích (DMA). Ty ukládají přísná pravidla pro moderování online obsahu a mají za cíl omezit monopol, jaký na trhu digitálních technologií firmy jako jsou Meta, Apple nebo Google mají.
„I když se diskutovalo o digitálních daních, velká část schůzky se zaměřila na DMA,“ uvedl mluvčí. „Příspěvek prezidenta na Truth Social ukazuje, že pozorně sleduje, jak Evropská komise využívá nové zákony, jako je DMA, a jejich prosazování k diskriminaci úspěšných amerických podniků v EU,“ dodal mluvčí.
Setkání tak podle Financial Times demonstrovalo, jak významný vliv mají technologické firmy na Trumpovu administrativu v jeho postoji proti jeho evropským partnerům.
Sídlo Mety v Kalifornii Zdroj: Alamy, Profimedia, Askar Karimullin
Strach z „bazuky“ na Trumpa
Vedle snahy regulovat digitální trh jsou dalším problémem pro USA také daně, které by část států EU ráda na bilionové společnosti uvalila. Ty totiž mají na jejich jednotném trhu astronomické příjmy jednak z prodeje reklam, jednak ze zisku dat evropských uživatelů.
Právě zdanění těchto zisků by mohlo znamenat významný zdroj peněz společného evropského rozpočtu, pokud by se k uvalení společné daně rozhodly. S takovým scénářem ještě před několika měsíci počítala samotná EU.
Pokud by se totiž její členské státy rozhodly zavést jednotnou daň z digitálních služeb ve výši pět procent, mohla by ročně přinést do společného rozpočtu až 37,5 miliardy eur. Uvádí to ve své studii Centrum studií evropské politiky (CEPS).
Nerudová: Dohoda s Trumpem je křehká
Jako možný zdroj evropského rozpočtu i „bazuku“ ve vyjednávání o clech s Trumpem je dříve popsala v rozhovoru pro CNN Prima NEWS také česká europoslankyně za STAN Danuše Nerudová.
„Dohoda s americkým prezidentem je velmi křehká a část evropských států se obává, včetně Komise, že by nás tento krok (zdanění digitálních firem) mohl vrátit zpět do situace, kdy nám Donald Trump hrozil třicetiprocentními cly. Na druhou stranu už dnes vidíme, jak si Trump současnou dohodu vykládá po svém a snaží se Evropu zatlačit do kouta,“ uvedla v úterý na dotaz redakce Nerudová, která je aktuálně zpravodajkou nových zdrojů evropského rozpočtu pro roky 2028–2034.
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) na chodbě Evropského parlamentu Zdroj: Evropský parlament
Sama takovou alternativu podporuje. Zavedení digitální daně by totiž narovnávalo podmínky pro velké americké technologické firmy, které se v Evropě daním dlouhodobě vyhýbají, vysvětluje. Peníze, jež by do společné kasičky EU přinesly, by naopak mohly být využité pro splacení půjček z dob pandemie i financování obrany. „Takové opatření by mělo navíc menší dopad na konkurenceschopnost evropských firem než to, co v současnosti navrhuje Komise v podobě korporátního příspěvku, který by měl dopad i na středně velké firmy,“ dodává.
Komise nicméně na vidinu příjmů z digitální daně při předložení návrhu rozpočtu rezignovala. Ve výčtu možných zdrojů se tak nenachází – alespoň v původním návrhu ne. Změnu by mohli do podoby budoucího víceletého finančního rámce, jak se v Bruselu rozpočet EU označuje, vepsat právě europoslanci.
Podpora europoslanců
„Na podzim budu v Evropském parlamentu vyjednávat pozici této instituce k navrhovaným příjmům – a už teď to vypadá, že v Parlamentu by pro digitální daň podpora určitě byla,“ hodnotí europoslankyně. Dodává ale, že Komise může své návrhy vždy upravit a doplnit podle toho, jak se budou vyjednání vyvíjet. „Osobně bych například preferovala, aby se upravil dnes navržený korporátní příspěvek tak, aby mířil právě na velké technologické giganty. To by mohla být jedna z možností, jak vytvořit de facto digitální daň.“
Jde podle ní nicméně o silný trumf v rukávu Evropy, se kterým musí státy umět hrát. „Schvalování dlouhodobého rozpočtu EU, včetně nových příjmů, trvá zhruba dva roky, a teď jsme teprve na začátku,“ uzavírá.
Čtěte také
Zavedení na národní úrovni
Pokud mezi státy neexistovala jednota na zavedení digitální daně před vedenými jednáními s Trumpem, dnes je taková vidina téměř mizivá. Proti se již dříve stavily státy jako Irsko nebo Kypr, ve kterých mají digitální firmy své pobočky. Těm sice Google nebo Facebook do národních kas platí, ovšem jen velmi málo ve srovnání s tím, kolik by mohly odvádět v případě zdanění v rámci celé EU.
Namísto čekání na zavedení takzvané digitální daně na evropské úrovni ji některé členské státy již zavedly. K takové alternativě již přistoupilo celkem sedm členských států EU, včetně Francie, Itálie nebo Španělska. Vyplývá to z nedávné analýzy KMCG.
Spojené království, které již není členem EU, zavedlo podobnou 2procentní daň z příjmů velkých online platforem. Zemi toto rozhodnutí přineslo roční výnos z této daně ve výši 800 milionů liber (900 milionů eur) a bylo bolavým bodem v nedávných obchodních jednáních mezi USA a Spojeným královstvím.
Zavedení daně bylo tématem i v Česku. V roce 2019 vznikl návrh na uvalení daně ve výši sedmi procent – diskuze o ní se však aktuálně nevedou. Od individuálního zavádění v jednotlivých zemích nicméně v současné době odrazují i Trumpovy vyhrůžky o vyšších clech.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Babišova slova o konci zbraní pro Ukrajinu? Sadismus, jako potápět tonoucího, říká Lipavský
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
