Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) Zdroj: Profimedia.cz
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se chystá v pondělí vládě předložit návrh na zavedení krizového ošetřovného pro případ lokálního uzavírání škol kvůli epidemii. Navrhuje dávku zvýšit ze 60 na 80 procent základu výdělku a vyplácet ji po celou dobu nařízené karantény. Kabinetu předá i návrh na navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15 200 na 18 tisíc korun.
„V pondělí na vládu předložím návrh na krizové ošetřovné. My nechceme zavírat školy, ale podle slov pana ministra zdravotnictví může docházet k lokálním uzávěrám. Minulý týden se tak stalo v Praze. Standardní ošetřovné se týká devíti kalendářních dnů, karanténa pro děti je 14 dnů. Pokud rodiče nemají už žádnou dovolenou, jsou pak pět dní bez výplaty,“ řekla Maláčová v pondělí. Dodala, že rodič tak přichází o čtvrtinu příjmu.
Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů. Pečující pobírá 60 procent svého redukovaného výdělku. V minulém a předminulém školním roce se zavedlo krizové ošetřovné, které se poskytovalo po celou dobu nařízeného uzavření škol. Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let doma, pobírala od letošního března 80 procent svého redukovaného příjmu. Dávka se vyplácela pak i tehdy, když mělo dítě ve škole pozitivní antigenní test. Lidé ji mohli dostávat i při takzvané rotační výuce za dobu, kdy se školáci učili na dálku.
Maláčová také uvedla, že vládě v pondělí předloží také návrh nařízení se zvýšením minimální mzdy na 18 tisíc korun. V pondělí o částce jednala tripartita, shodu nenašla. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) pak řekli, že by o přidání mohl rozhodovat až příští kabinet po volbách. S tím ministryně práce nesouhlasí.
„Nevidím důvod k tomu, aby se to odkládalo... Předložím to na vládu a očekávám, že o tom bude vláda jednat. Není potřeba to odkládat na příští vládu,“ zopakovala v úterý Maláčová. Podle ní by mělo rozhodnutí padnout nejpozději se schvalováním rozpočtu v kabinetu a jeho předložením Sněmovně. Dolní komora má rozpočtový návrh dostat do konce září. Podle Maláčové by tak firmy i úřady a instituce měly čas výdaje plánovat a na navýšení výdělků se připravit.
Odbory návrh Maláčové s růstem nejnižšího výdělku o 2 800 korun podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Na tripartitě v pondělí navrhli přidání od ledna o 550 korun. Hospodářská komora označila plán Maláčové na navýšení na 18 tisíc korun za krok odporující ekonomické realitě. „Je to krajně nezodpovědné a neférové vůči podnikatelům, z jejichž peněz paní ministryně předvolební dárečky převážně financuje,“ uvedl v úterý prezident komory Vladimír Dlouhý. Komora poukazuje na to, že mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem by se firmě zvedly ročně zhruba o 45 tisíc korun.
