„Mamánci“ Slováci versus samostatní Češi: Kdo si péči rodičů užívá v EU nejdéle?

Takzvané „mamahotely“ vycházely v posledních letech v Česku z módy. Podíl lidí ve věku 25 až 34 let, kteří stále bydlí u svých rodičů, se totiž v uplynulém roce snížil na 29 procent. To je nejméně od roku 2006. Vyplývá to z dat, která ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vůbec nejméně mladých dospělých žilo v Česku s rodiči před 15 lety, a sice necelých 27 procent. Za nárůst samostatnosti vděčíme několika posledním létům poměrně slušného hospodářského růstu. A nebýt propuknutí koronavirové pandemie, nejspíše by se čísla zlepšovala i v tomto roce.

Nic na tom, možná překvapivě, nezměnil ani relativně rychlý růst cen bydlení. „Kupní síla řady mladých Čechů rostla ještě výrazněji. Mohli si tedy dovolit i citelně zdražující bydlení a opustit rodinné hnízdo o pár let dříve, než tak činili jejich předchůdci,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund. Tuto tezi potvrzují data z roku 2015, kdy u nás „mamahotelů“ využíval každý třetí ve věku 25 až 34 let, což bylo vůbec nejvíce v relativně krátké historii měření. V té době u nás doznívaly následky finanční a ekonomické krize, z níž se česká ekonomika vzpamatovávala déle než okolní země. Od té doby však tento podíl setrvale klesá.

Obrátí koronavirus trend?

A s ohledem na tyto zkušenosti se dá očekávat, že koronavirová krize přetavená v krizi hospodářskou pokles popularity rodičovské péče mezi mladými dospělými zastaví. „Ale ne hned. Bezprostředním dopadem krize je totiž zlevnění nájmů, které je například v Praze poměrně výrazné. Od dubna do června šly v případě nejpopulárnějších dispozic 2+kk a 2+1 ceny dolů dokonce o více než 1 500 korun,“ dodal Kovanda. Podobný trend bude zřejmě pokračovat i v dalších měsících poté, co skončí vládní programy na podporu hospodářského oživení.

Češi šetří na vlastní bydlení nejdéle v Evropě. Nejdražší byty jsou v Paříži

Reality a hypotéky

Bydlet ve vlastním. Tato meta se kvůli exponenciálně rostoucím cenám nemovitostí vzdaluje čím dál více Čechům. Na byt o rozměrech 70 metrů čtverečních je potřeba mít v průměru 11,4 ročního platu. V porovnání se zbytkem Evropy jsou na tom tuzemští zájemci o vlastní bydlení nejhůře.

Na druhé straně se ale může začít projevovat nejistota budoucího ekonomického vývoje, což naopak přiměje mladé dospělé Čechy setrvat „v hnízdě“ o něco déle. Bydlení u rodičů totiž přináší nemalé úspory. Podle Lukáše Kovandy to může být 750 tisíc až milion korun, pokud se člověk od rodičů namísto ve svých 25 odstěhuje až v 35 letech. Největší roli v tom hraje právě cena bydlení.

A jak si Češi stojí v kontextu jiných zemí? Se svým podílem mladých dospělých žijících u rodičů jsou těsně pod průměrem Evropské unie. Ten totiž dosahuje 30,5 procenta. Nejvíce si „mamahotelů“ užívají Chorvaté (62,4 procenta), Řekové (57,5 procenta) a Slováci (56,4 procenta).

Chorvatsko také vévodí žebříčku zemí podle věku, v němž děti od svých rodičů odcházejí. U Chorvatů je to v průměru téměř ve 32 letech. Hned za nimi jsou Slováci (30,9 roku), dále Italové (30,1 roku) a Bulhaři (30 let). Nejdříve z hnízda vylétají Švédové, a to v necelých 18 letech. Následují Lucemburčané (20,1 roku) a Dánové (21,1 roku).

Průměr Evropské unie činí 26,2 roku. Severské země jsou také na čele žebříčku zemí podle podílu mladých žijících ve společné domácnosti se svými rodiči. Ve Švédsku, Finsku a Dánsku jsou to jednotky procent. Ve všech zemích Evropské unie žijí s rodiči déle muži.