Češi si „mamahotelu“ užívají do svých necelých 26 let. Déle s rodiči zůstávají muži. Zdroj: Profimedia.cz
V délce, jakou si užíváme péči svých rodičů, patříme mezi země pod průměrem Evropské unie. Češi z hnízda vylétnou v necelých 26 letech, zatímco průměr evropské sedmadvacítky činí 26,2 roku. Poměrně dobře si vedeme také ve statistice podílu mladých dospělých, kteří stále žijí se svými rodiči. Postavit se na vlastní nohy se naopak zdráhají Slováci, Chorvaté nebo Řekové. Do svého naopak spěchají děti seveřanů.
Takzvané „mamahotely“ vycházely v posledních letech v Česku z módy. Podíl lidí ve věku 25 až 34 let, kteří stále bydlí u svých rodičů, se totiž v uplynulém roce snížil na 29 procent. To je nejméně od roku 2006. Vyplývá to z dat, která ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vůbec nejméně mladých dospělých žilo v Česku s rodiči před 15 lety, a sice necelých 27 procent. Za nárůst samostatnosti vděčíme několika posledním létům poměrně slušného hospodářského růstu. A nebýt propuknutí koronavirové pandemie, nejspíše by se čísla zlepšovala i v tomto roce.
Nic na tom, možná překvapivě, nezměnil ani relativně rychlý růst cen bydlení. „Kupní síla řady mladých Čechů rostla ještě výrazněji. Mohli si tedy dovolit i citelně zdražující bydlení a opustit rodinné hnízdo o pár let dříve, než tak činili jejich předchůdci,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund. Tuto tezi potvrzují data z roku 2015, kdy u nás „mamahotelů“ využíval každý třetí ve věku 25 až 34 let, což bylo vůbec nejvíce v relativně krátké historii měření. V té době u nás doznívaly následky finanční a ekonomické krize, z níž se česká ekonomika vzpamatovávala déle než okolní země. Od té doby však tento podíl setrvale klesá.
Obrátí koronavirus trend?
A s ohledem na tyto zkušenosti se dá očekávat, že koronavirová krize přetavená v krizi hospodářskou pokles popularity rodičovské péče mezi mladými dospělými zastaví. „Ale ne hned. Bezprostředním dopadem krize je totiž zlevnění nájmů, které je například v Praze poměrně výrazné. Od dubna do června šly v případě nejpopulárnějších dispozic 2+kk a 2+1 ceny dolů dokonce o více než 1 500 korun,“ dodal Kovanda. Podobný trend bude zřejmě pokračovat i v dalších měsících poté, co skončí vládní programy na podporu hospodářského oživení.
Na druhé straně se ale může začít projevovat nejistota budoucího ekonomického vývoje, což naopak přiměje mladé dospělé Čechy setrvat „v hnízdě“ o něco déle. Bydlení u rodičů totiž přináší nemalé úspory. Podle Lukáše Kovandy to může být 750 tisíc až milion korun, pokud se člověk od rodičů namísto ve svých 25 odstěhuje až v 35 letech. Největší roli v tom hraje právě cena bydlení.
A jak si Češi stojí v kontextu jiných zemí? Se svým podílem mladých dospělých žijících u rodičů jsou těsně pod průměrem Evropské unie. Ten totiž dosahuje 30,5 procenta. Nejvíce si „mamahotelů“ užívají Chorvaté (62,4 procenta), Řekové (57,5 procenta) a Slováci (56,4 procenta).
Chorvatsko také vévodí žebříčku zemí podle věku, v němž děti od svých rodičů odcházejí. U Chorvatů je to v průměru téměř ve 32 letech. Hned za nimi jsou Slováci (30,9 roku), dále Italové (30,1 roku) a Bulhaři (30 let). Nejdříve z hnízda vylétají Švédové, a to v necelých 18 letech. Následují Lucemburčané (20,1 roku) a Dánové (21,1 roku).
Průměr Evropské unie činí 26,2 roku. Severské země jsou také na čele žebříčku zemí podle podílu mladých žijících ve společné domácnosti se svými rodiči. Ve Švédsku, Finsku a Dánsku jsou to jednotky procent. Ve všech zemích Evropské unie žijí s rodiči déle muži.
Průměrný věk, ve kterém děti přestávají žít ve společné domácnosti se svými rodiči (EU v roce 2019). Zdroj: CNN Prima NEWS
Průměrný věk, ve kterém děti přestávají žít ve společné domácnosti se svými rodiči (EU v roce 2019). Zdroj: CNN Prima NEWS
