Svárovská: Zdaňme prázdné byty i extrémní bohatství. Bezbřehá podpora Izraele nám nic nepřináší
Prázdné byty, které neslouží k bydlení, by měly být významně zdaněny, řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poslankyně a spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská. Stejně tak by se podle ní mělo zdanit extrémní bohatství. V rozhovoru došlo i na téma izraelských vojenských akcí v Pásmu Gazy a s tím spojenou pozici Česka vůči židovskému státu.
Od sněmovních voleb uběhlo již více než půl roku. Zelení mají poslance poprvé po 15 letech, jak první měsíce svého působení ve Sněmovně hodnotíte?
Já hledám cesty, jak v politice uplatnit zelenou politiku, ty zelené úhly pohledu, důraz vlastně na tu ekologicko-energetickou transformaci, která teď probíhá ve světě a zejména v Evropě, a kterou musíme proměnit hospodářství, energetiku i zemědělství – tak, abychom mohli v této zemi ve zdraví, prosperitě a bezpečí žít následující desítky let a možná, doufejme, i déle.
ČTĚTE TAKÉ: Havlíček má plán hospodářské odolnosti. Opozice chce kvůli cenám benzinu a nafty nižší daně
Předpokládám, že právě ta zmíněná zelená transformace je vaším hlavním tématem.
Ano, je to ta zelená transformace, ale to, o co jde především, je další život v Česku ve zdraví a v prosperitě. Nedíváme se jenom na životní prostředí, naše hledisko je skrze lidi, kteří v současnosti jednak ve velké míře trpí krizí bydlení a dopravní chudobou – tedy že si nemohou dovolit dojíždění do práce či do školy. Trpí energetickou chudobou – skoro 10 procent domácností si nemůže vytopit byt na příjemnou teplotu. To jsou reálné problémy, pro které zelená transformace přináší řešení. A to je právě důležité vysvětlovat i ve Sněmovně, i na veřejnosti, že my hledáme cestu pro zlepšení tohoto všeho. A ta cesta existuje. Není to ekologie versus ekonomika, ale jde to ruku v ruce. Pokud na tu ekologii zapomeneme, budeme dál vypotřebovávat zdroje, jejichž cena bude stoupat, tak se nedožijeme ani zdraví, ani prosperity.
Vy jste zmínila slovní spojení „zelená transformace jako řešení“. Často mám pocit, že je zelená transformace vnímána spíše jako problém. Co chcete dělat pro to, aby se tento přístup změnil?
Samozřejmě je potřeba to vysvětlovat, to je zejména otázka nějakého veřejného působení. To děláme, snažíme se o to. Samozřejmě tady ve Sněmovně zástupci a zástupkyně politických stran zastávají nějaká stanoviska a naděje na jejich posun je minimální. Už proto, že s něčím vstupovali do volební kampaně, něco si napsali do volebního programu, pokud ten volební program vůbec měli. Na něčem si staví svou rétoriku, v případě některých stran je ta rétorika vyloženě manipulativní. Takže tady prostor pro nějaké výrazné posuny nebo přesvědčování není. Přesto je možné se důsledně soustředit třeba na to, co má vláda ve svém programovém prohlášení, o čem tvrdí, že toho chce dosáhnout pro lidi v České republice. A tam už je možné hledat posuny. My jsme třeba hodně kritizovali zrušení programu Nová zelená úsporám.
Máme hledat cesty, říká Svárovská
Místo toho se rozhodla zavést bankovní půjčky.
Ano, a já teď jako svůj úkol vidím se s těmi poslanci a poslankyněmi, ale třeba i s úřednictvem na ministerstvu průmyslu a obchodu o tom bavit. Dobře, zavedli jste bankovní půjčky, máte pro to svoje garance? Pojďme se bavit o tom, jak zajistíte garanci bezúročnosti těch půjček. Jak zajistíte garance pro banku u lidí, kteří by normálně nebyli považováni za bonitní? Jak budete řešit případy lidí, kteří nemají peníze na to, aby to spláceli? Máme tady nástroje třeba v sociálně-klimatickém fondu, který ale stojí, protože vláda občas říká, že chce změnit systém obchodování s emisními povolenkami, některé vládní strany říkají, že ho chtějí úplně zrušit, ale sociálně-klimatický fond, ve kterém jsou peníze například na zateplování nájemního bydlení, stojí. Ten plán je připravený, ale fond se neplní, protože systém povolenek není spuštěn a nenaplňuje se, protože Česká republika k tomu přistupuje tímto způsobem. Takže je potřeba tu vládu brát za slovo a ptát se na konkrétní věci.
A to vy jako Zelení děláte?
Hodně to děláme s dostupným bydlením. Vláda si stanovila jako svou prioritu řešit krizi bydlení, ale zároveň jsme svědky toho, že se zákon o dostupném bydlení osekává. Pokaždé, když se tam objeví paní ministryně (pro místní rozvoj, pozn. red.) Mrázová, se ptám: „Proč to děláte? Proč tu skupinu, ke které se mělo dostat poradenství pro bydlení, osekáváte o 70 až 80? Jaké pro to máte podklady, jaká pro to máte čísla? Protože důvodová zpráva k novele toho zákona byla předložená úplně bez čísel, která ale jinak jsou k dispozici. Čili toto je potřeba, brát je za slovo, ptát se a případně, pokud je tam prostor, zprostředkovávat nějaký dialog a pokusit se navrhovat svoje řešení. Je to velice těžké. Zatím se nám v tomhle směru nepodařilo prakticky nic, ale já myslím, že právě to je úkol politiků a političek ty cesty hledat.
Čtěte také
Vy sama jste zmínila téma dostupného bydlení a také zákon o podpoře bydlení z dílny bývalé vlády. Ten zákon samotný by však tu hlubokou krizi v Česku nejspíše nevyřešil. Kdyby to bylo na vás, jak byste k tomuto problému přistupovali?
Ten zákon o podpoře bydlení přináší částečné řešení, především to poradenství. Všimněte si, že prevence je vždycky levnější.
To jsou ta kontaktní místa, že?
To jsou ta kontaktní místa. Pak ten zákon přináší možnost městských nájemních agentur. Do situace, kdy lidé, kteří mají byt a chtějí ho pronajímat, ale mají určité obavy z nejistoty, že ho pronajmou cizím lidem, může nyní vstoupit město jako zprostředkovatel.
To se tedy bavíme o bytech, které už existují a jsou třeba z nějakého důvodu prázdné.
Ano, to je jedna část řešení toho problému. Další částí jsou prázdné byty, které se třeba v Praze hojně používají na Airbnb, na krátkodobé ubytování pro turisty. Naší dlouhodobou prioritou je jednoznačně toto nějakým způsobem regulovat, je na to několik možností. Například můžete říct, že každý smí pronajímat svůj byt na jistý čas, ale že to nemůže být déle než třeba tři měsíce v roce. To se používá v jiných světových metropolích. Někdo odjede na léto, na stáž do zahraničí nebo je dočasně pryč a pronajme svůj byt. To je celkem běžné. Ale pokud jsou ty byty i celé budovy prázdné a v těch budovách jsou z velké části nebo výhradně byty na Airbnb, neslouží k bydlení, ale jako ubytovací zařízení.
Zdanění lidí se stovkami bytů
Podle odhadů Ministerstva pro místní rozvoj je těch prázdných bytů v celé České republice téměř 600 tisíc.
Taky bych to takto odhadovala. Dalším nezbytným nástrojem je zdanění těch nemovitostí. A to se prosím nebavíme o někom, kdo má jeden byt, ve kterém bydlí, a jeden byt po rodičích, který si drží pro své děti, nebo má byt, který si drží na stáří. Nemluvíme o lidech, kteří mají jeden, dva, tři, čtyři byty. Bavíme se o lidech a společnostech, které mají desítky a stovky bytů – třeba paní Ivana Tykač vlastní stovky bytů v Praze. Ty byty mají sloužit k bydlení, a pokud k bydlení neslouží, musí být významně zdaněny.
Většina politiků by vám nejspíše řekla, že v oblasti bydlení je problémem nedostatečná výstavba nebo regulace. To pak podle nich nové byty, které staví soukromníci, prodražuje. Měl by však stavět jen soukromý sektor, nebo by se toho neměla bát ani města nebo stát?
Zatím staví především velcí developeři, zejména v Praze. Oni mají velice zvýhodněný přístup k lukrativním, bývalým drážním pozemkům, jako třeba nákladové nádraží Žižkov nebo nádraží na Smíchově. Existují však i příklady, kdy staví developer, ale na základě podmínek města. To znamená, že město může říct: „Mám tady pozemek a vyhlašuji soutěž na bytový komplex, který bude mít takové a takové parametry a kde bude tolik a tolik procent městských bytů, které budeme přidělovat my na základě našich pravidel“. A zbytek může developer prodat, jde o ten podíl. V Praze je chronický problém s tím, že si samospráva nedokáže stanovit podmínky. Když má samospráva pozemek, stanovuje si je. A i když ten pozemek nemá, je to samospráva, kdo vydává stavební povolení. Prostě ho vydat nemusí, dokud ten projekt nebude splňovat podmínky města.
Takže cestou je podle vás stanovení přísnějších či pro město výhodnějších podmínek soukromé výstavby?
Ne, já nemyslím, že jde o výhodnější nebo přísnější podmínky. Tady jde o veřejný zájem – v tom smyslu, že zkrátka nemůže někdo přijít, nastavět tady bytové domy a vůbec se nestarat o to, že se tam tím pádem nastěhují rodiny s dětmi, které musí někam chodit do školy a do školky. Že ti lidé budou potřebovat někde trávit volný čas a že budou potřebovat nějakou zeleň, nějaké hřiště.
Progresivní zdanění: ano, nebo ne?
Přesuňme se k dalšímu tématu. Já jsem si procházel váš dlouhodobý program, jedna z věcí, která mě tam zaujala, je zavedení progresivního zdanění na fyzické osoby a na korporáty. V Česku je to určitě považováno za kontroverzní, máte na tom shodu s Piráty, se kterými jste v klubu?
My jsme s Piráty kandidovali a v programu jsme měli nikoli progresivní zdanění, ale právě zdanění těch investičních nemovitostí. Pod to jsme se podepsali, s tím souhlasíme.
Čtěte také
A na tom progresivním zdanění shodu máte?
V programu to nebylo. My jako Zelení momentálně nepracujeme tolik na progresivním zdanění. Každopádně pro nás platí, že daňovou politiku je potřeba reformovat. Myslím si, že to je vidět rok za rokem, kdy se vedou debaty o rozpočtu. Celkově je vidět, že peněz ubývá, roste dluh a škrtají se veřejné služby, což samozřejmě dopadá na životy lidí. Naší odpovědí je zdanění extrémního bohatství. Před evropskými volbami v roce 2024 jsme k tomu představili takovou studii, takový základní návrh. Jde především o to méně danit práci, zejména práci s nízkými příjmy, a více danit majetek, kapitál a rentu. Ti nejbohatší lidé v Česku, a to se nebavíme o 20 procentech populace, to se bavíme o jednom procentu, samozřejmě nežijí z příjmů ze své práce, ale žijí z renty, žijí z kapitálu. A ten se prakticky nedaní.
Když se ještě krátce zaměříme na zahraniční politiku, velkým tématem posledních let jsou izraelské vojenské akce v Gaze. Vy jste před časem v rozhovoru pro deník Alarm přiznala, že se váš vztah k Izraeli vyvinul a že jste nyní více kritická. Jak to tedy vidíte dnes?
Vidím to stejně, jako jsem to řekla v tom rozhovoru. To je dlouhodobý posun. Na tom mém posunu měl svůj podíl stále kritičtější postoj izraelských lidskoprávních organizací a akademiků k postupu Izraele nejen v Gaze. Byla to izraelská lidskoprávní organizace Be-celem, která vloni v létě prohlásila tu vojenskou akci Izraele v Gaze za genocidu. Podobně se vyjádřila i celá řada uznávaných kapacit v oboru studia genocidy a holokaustu.
Autoritář Netanjahu?
K podobnému závěru došla loni i nezávislá komise OSN.
Ano, včetně akademiků a akademiček z izraelských univerzit. Svůj vliv na to měl i nástup Benjamina Netanjahua. To, jak řešil své vnitropolitické problémy a nejistotu prostřednictvím zahraniční expanze – to autoritářští vládci obvykle dělají. Dříve se mohlo zdát, že Izrael působí na Blízkém východě jako stabilizační prvek, ale dneska je tomu právě naopak.
Vy jste zmínila, že „to autoritářští vládci dělají“. Považujete tedy premiéra Netanjahua za autoritářského vládce?
Rozhodně ho považuji za politika, který používá autoritářské metody. Často se zdůrazňuje, že Benjamin Netanjahu je demokraticky zvolený, a ostatně Donald Trump je taky demokraticky zvolený. Viktor Orbán byl celá léta demokraticky volen, ale v mezičase mezi volbami rostla jeho moc a konsolidovala se kolem jeho osoby. Ty prvky autoritářství a rozvíjející se autoritářství nesouvisejí s tím, jestli se ten člověk moci chopil násilím, anebo jestli byl zvolen demokraticky.
Čtěte také
Když se vrátíme k té izraelské operaci v Gaze, vaše mládežnická organizace, Mladí Zelení, to označují za genocidu. Vy sama jste zmínila i izraelskou organizaci Be-celem a ke stejnému závěru došla nezávislá komise OSN. Je to genocida?
Často se argumentuje tím, že Mezinárodní trestní soud, který vydal zatykač na Netanjahua a (bývalého izraelského ministra obrany, pozn. red.) Galanta, je obvinil z genocidy, ale že rozsudek v této věci ještě nebyl vyřčen. Tak to je ta striktní právní formulace. A to, čím já argumentuji, je, že povinnost států podle Úmluvy o genocidě je reagovat už v případě závažného podezření z genocidy. Čili vlastně ten fakt, jestli řekneme ano, je to genocida, nebo ne, není to genocida, není rozhodující. To závažné podezření je na místě.
Rozumím, že nechcete předjímat, ale nějaký názor na to mít musíte.
Podle mého názoru má Česká republika povinnost postupovat, jako kdyby tam ke genocidě docházelo.
Vykazuje tedy ta izraelská ofenziva minimálně znaky genocidy?
Ano.
Politici se do Izraele vtírají, říká Svárovská
Jak by tedy měla Česká republika přehodnotit svůj vztah k Izraeli?
No, tak především by Česká republika neměla blokovat společný postup Evropské unie vůči Izraeli. To se týká například pozastavení Asociační dohody EU-Izrael, která má svoji lidskoprávní klauzuli. A pak si myslím, že takové ty neustálé návštěvy českých představitelů v Izraeli…
Nedávno tam byl ministr zahraničí Petr Macinka...
V zásadě se tam vtírají. Vláda ráda mluví o pragmatické zahraniční politice, tak já bych, a už jsem se na to pana ministra na zahraničním výboru ptala, chtěla vědět, co jsou teda ty pragmatické výhody, které nám takováto naprosto nadstandardní spolupráce s Izraelem přináší. Chtěla bych to vědět. Pan ministr tam nyní znovu nadnesl téma přesunu ambasády do Jeruzaléma. To je úplný nesmysl po všech stránkách, politický i praktický.
Tudíž nějaký kritičtější přístup k Izraeli je podle vás na místě?
Ano, myslím si, že především k současné izraelské reprezentaci. My máme svoji vlastní součást židovské historie, židovské kultury, to není žádné nepřátelství k tomu státu a k těm lidem. Ale je potřeba si jasně říct, že chování současné izraelské reprezentace je nepřijatelné a že naše bezbřehá podpora nám nic nepřináší, kromě toho, že tím v určitém smyslu porušujeme například úmluvu proti genocidě.
Zveřejněná verze rozhovoru nebyla ze strany manažerky komunikace Strany zelených Martiny Kamínek a paní poslankyně Gabriely Svárovské schválena k vydání. Na žádost o autorizaci finální verze textu manažerka komunikace strany po předchozí domluvě týden neodpověděla.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Žádné účtenky, software zdarma i speciální režim. Schillerová představila novou EET
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
