Jdi a dívej se, sovětské válečné drama z roku 1985, je pro Václava Marhoula nejlepším válečným dramatem, které ho nejvíc zasáhlo. Režisér to uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové v den oslav konce druhé světové války.
„V rámci perestrojky to tehdy bylo úplné zjevení. Tenhle film má u mě na pomyslné bedně zlatou medaili. Když jsem ho viděl, vypotácel jsem se z kina na Václavské náměstí, sedl jsem si a asi hodinu jsem zíral do země a snažil se ho vstřebat,“ řekl režisér válečného dramatu Nabarvené ptáče.
Podle něj jsou nejlepší válečné filmy ty, které ukazují historii z hlediska jedinců. „Jakmile se díváte na velké válečné opusy, tak je to jako dobová freska. Pro mě osobně jsou nejlepší filmy, které mohu emočně prožívat s nějakým jedincem. Jak říká klasik, lidský osud je nevyčerpatelnou inspirací. Všechno, co je nové, je jen to, co bylo zapomenuto,“ uvedl.
Mezi takové filmy nepatří podle něj například výpravné drama Bitva o Británii. „Ten film je skvěle udělaný. Ale nikdy jsem nebyl schopen ho emočně procítit,“ uvedl. Mezi jeho favority nefiguruje ani Tmavomodrý svět od Jana Svěráka. Marhoul přesto uvedl, že je to povedený film, který má jednu zásadní zásluhu v celosvětovém měřítku: „Hlavní bylo, že to přineslo světu informaci, že českoslovenští letci vůbec bojovali o Anglii. Vždy se hovořilo jen o Polácích. To bylo pro svět překvapení,“ řekl.
