Netopýr v bezpečí pod střechou. Alespoň donedávna. Zdroj: ČESON
Některá média v posledních týdnech šířila poplašné zprávy o tom, že netopýři mohou být zdrojem nákazy koronavirem. Vědci přitom dokládají, že tomu tak není a na vině jsou tzv. rezervoároví hostitelé. Přesto lidé začali zvířata usídlená na půdách a v podstřeší likvidovat, což může mít na netopýří populace zásadní dopad.
Vědecké výzkumy hovoří jasně - netopýři nejsou nebezpečnější než například srnka či poštolka a onemocnění COVID-19 nešíří. Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) tak důrazně prosí veřejnost, aby se do boje s netopýry nepouštěla.
Zdrojem infekce totiž tak úplně nebyla černá okřídlená zvířata, ale rezervoároví hostitelé (stejně jako u onemocnění SARS a MERS), což jsou organismy vyskytující se mimo vývojový cyklus parazita. Ten se pak v hostiteli nevyvine, ale vyčká na příležitost dostat se do definitivního hostitele, tedy toho, od kterého je možné se nakazit.
Netopýří a lidské viry se do jisté míry podobají, přesto jsou mezi nimi nezanedbatelné odlišnosti. „Genomická struktura lidských koronavirů se od předkovských netopýřích virů liší výrazně odlišnou skladbou dvou genů, které zprostředkují omezení antivirové obrany hostitele. Je tedy zřejmé, že recentní epidemie lidských koronavirů mají jiné pozadí než přímý kontakt lidí s netopýry. U koronavirů evropských druhů netopýrů navíc jeden z výše uvedených klíčových genů zcela chybí,“ říká prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a zároveň předseda ČESON.
Kolonie vrápenců, kteří se taky staly terčem útoků. Zdroj: ČESON
Netopýři jsou nám, stejně jako dalším Evropanům, hodně blízcí, respektive žijí velmi blízko nás. Přitom o těchto malých tvorečcích často víme pramálo. Vítě například, že jejich rozmnožovací cyklus má několik fází? A za zmínku jistě stojí i jejich heterotermické schopnosti. Více si o tom přečtěte v jednom z našich starších článků.
Obavy z nákazy od netopýrů ale rostou a lidé mnohdy berou situaci do vlastních rukou. To pro samozvané obyvatele jejich přístřešků nekončí dobře. „Chtěli bychom proto vyzvat veřejnost, aby bez konzultace s odborníky neprováděla žádné zásahy v úkrytech netopýrů. Přítomnost netopýrů či jejich trusu v budovách nepředstavuje zvýšené zdravotní riziko, soužití s nimi navíc bývá obvykle bezproblémové. V případě jakýchkoliv pochybností se na nás lidé mohou obrátit, abychom ve spolupráci se státními orgány ochrany přírody zajistili vhodné řešení,“ doplňuje Eva Cepáková, koordinátorka projektů ČESON na ochranu netopýrů.
Vladimír Hanzal z AOPK ČR doplňuje: „Netopýrů se není třeba bát, stačí se k nim chovat stejně jako k jiným volně žijícím zvířatům – především na ně bezdůvodně nesahat, protože mohou v sebeobraně citelně kousnout. Kdo chce zjistit, kde netopýři žijí, může se podívat do Nálezové databáze ochrany přírody, kterou spravujeme. Uvítáme, když nám lidé budou svá pozorování netopýrů hlásit, abychom tak získali další data o jejich výskytu, třeba pomocí mobilní aplikace BioLog.”
