Medvědů se bojíme, shodují se chataři ve Vysokých Tatrách. Zdroj: Getty Images
V horách žijeme dlouhé roky, přesto se medvědů bojíme, shodli se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS chataři ze slovenských Vysokých Tater. Jana Kalinčíková a Pavol Kulanga zdůraznili, že šelmy lidem nechtějí ublížit. V horách jsou podle nich ale přemnožené a čím dál tím více si proto zvykají na kontakt s lidmi, což je problém. Střet s nimi rozhodně nepodceňují.
„26 let žiji v Tatrách, ráno chodím do práce po turistickém chodníku, ale večer nebo v noci se kvůli medvědům bojím. Pouštím si rádio nebo s někým telefonuji, abych dělala hluk. V žádném případě si nechci s medvědem zkřížit cestu, nepodceňuji to. Bojím se i o svůj personál a nosiče,“ přiznala CNN Prima NEWS jediná chatařka ve Vysokých Tatrách.
Aby se šelmy nepohybovaly okolo Zamkovského chaty, kde žije, personál dodržuje přísná pravidla. „Dříve chata byla navštěvovaná medvědy, protože jsme nebyli obezřetní. Když se dostanou k odpadkům, chodí už tam celý život. Zažila jsem si to, proto teď máme těžkou disciplínu. Každý večer někdo kontroluje, aby venku nezůstal ani obal od brambůrků někde zastrčený. To se tu absolutně nesmí najít,“ popsala Kalinčíková.
Otci medvěd přišel do pokoje
I podle chataře Pavola Kulangy, který je synem známého nosiče Ladislava Kulangy, je s medvědy na Slovensku čím dál tím větší problém. „V Kežmarku přišel přímo do města, párkrát se nám vloupal i na chatu. Otci jednou přišel do pokoje, ale nikomu neublížil,“ vyprávěl chatař ze Skalnaté chaty.
I on se šelem v horách bojí. Střet s nimi nepodceňuje, ale na túry přesto chodí. „Když je v Tatrách turistická špička, chodím tam, kde nikdo není. Z Kežmarku chodím po Spišské Maguře, která pro většinu lidí není tolik zajímavá. Vím, že tam jsou medvědi, a vždy přemýšlím, jestli mi zážitek stojí za to nebezpečí, ale zatím vždy zážitek zvítězil,“ uvedl s tím, že se tam zatím nikdy s medvědem nestřetl.
Zároveň upozornil na to, že do Tater ročně přijedou tři miliony lidí, s medvědy se setkávají, ale zranění po střetech s nimi je minimum. „Medvěd v noci vyleze z nory a několikrát se stalo, že přišel do chaty přes okno nebo přes dveře, něco porozbíjel, ale nemá v žádném případě za cíl ublížit lidem,“ zdůraznil Kulanga.
Co dělat při střetu s medvědem?
Problém je, když turista medvěda překvapí nebo zkříží cestu například matce s mláďaty. Město Vysoké Tatry v takovém případě doporučuje, aby se zvířeti lidé nedívali do očí, aby na něj mluvili hlubokým vážným hlasem a pomalu couvali. Pokud zaútočí, člověk si má lehnout na břicho, spojit ruce za hlavou a chránit si obličej a krk.
Aby lidé takovému střetu předešli, mají na sebe upozorňovat rolničkami nebo zvonečky připnutými na batohu, zpívat, nahlas mluvit nebo alespoň čas od času zakašlat. Také mají chodit po vyznačených chodnících pro turisty a nezacházet hluboko do lesa.
Téma střet člověka s medvědem na Slovensku rezonuje. Známý je například případ z června, kdy u obce Liptovská Lúžna v okrese Ružomberok v Žilinském kraji medvěd zabil 57letého muže. Šlo o první případ zabití medvědem v zemi za posledních sto let. Začátkem září zase napadl medvěd 58letou ženu u obce Hradište v okrese Poltár.
S nárůstem turistů v horách si totiž zvířata na lidi čím dál tím více zvykají. Problémoví jedinci, kteří se přestanou lidí bát, chodí do měst a jedí jídlo z kontejnerů u hotelů a penzionů, páchají škodu na majetku a ohrožují lidi na životě, bývají odstřelováni. V červnu tak byla usmrcena medvědice, v červenci zase medvídě. Odstřel šelmy ale musí být pečlivě vybrán a schválen státem.
Jsou přemnožení a potřebují regulaci
Podle chatařky ze Zamkovského chaty jsou medvědi chytří a rychle se naučí, kde se jednoduše dostanou ke stravě. Ve Vysokých Tatrách jsou podle ní přemnožení a potřebují regulaci. „Ochránci degradovali medvědí populaci tak, že medvědice rodí mladé a už si nenechává jen nejsilnější jedince, ale všechny. Pak se tu páří jeden přes druhého,“ podotkla Kalinčíková.
„Medvědi potřebují velké území, aby se uživili. Po zimě se živí mrtvolami, jsou takoví čističi lesa. Nemají vlastního nepřítele, když medvěda nesrazí kamion nebo vlak, neuhyne. Potřebují být regulovaní lidmi. Když se ročně dva problémové kusy neodstřelí, je z nich dalších sedm,“ upozornila s tím, že dříve se lidé, kteří bydlí pod horami, medvědů nebáli. „Teď se bojí jít v Lomnici po setmění,“ kroutí hlavou chatařka. Podle Zásahového týmu pro medvěda hnědého počet těchto zvířat narůstá, ale o přemnožení nejde.
