Ukrajinský bytový komplex v Dnipru v sobotu s největší pravděpodobností zasáhla ruská střela Ch-22. Gigantická raketa ze sovětských časů byla vyvinutá k ochromování amerických lodí za studené války, nakonec byla poprvé nasazená ve válce na Ukrajině. Kyjev v současnosti nemá nic, co by střelu mohlo zastavit.
Dění kolem Ukrajiny se v posledních dnech točí také kolem útoku na panelový dům ve městě Dnipro. Civilní objekt měli trefit Rusové, zásah způsobil smrt desítek lidí. Ukrajinská armáda je přesvědčená o tom, že Moskva při útoku využila střelu Ch-22.
Vývoj této rakety započal na vrcholu studené války v roce 1958. Hlavním účelem střely, které Rusové přezdívají „Bouře“ a NATO „Kuchyně“ (AS-4 Kitchen), přitom vůbec nemělo být nasazení v pozemní válce. Ch-22 je totiž protilodní střela. Sověti pomocí ní chtěli útočit na americké lodě, primárně na ty letadlové.
Nasazení sovětského vynálezu
Studená válka ale vychladla a sovětská střela čekala ve skladech na svoji chvíli. Poprvé ji měli Rusové nasadit loni na Ukrajině. Útoky Ch-22 se vymykají ostatním raketovým útokům Rusů. Jediná střela totiž v tomto případě dokáže způsobit totální spoušť. I proto, že je velmi nepřesná. V Dnipru v sobotu zdemolovala panelák, v červnu v Kremenčuku zdecimovala nákupní centrum, připomněl list Kyiv Independent.
Z pohledu Kyjeva je největším problémem střely Ch-22, že ji Ukrajinci nemají šanci zneškodnit. Je totiž příliš rychlá a mohutná. Dokáže vyvinout rychlost zhruba pět tisíc kilometrů za hodinu. Měsíc by za tu dobu stihla obletět třikrát. Při útoku navíc raketa nejprve vystoupá do výšky a poté se snese na cíl, což ztěžuje práci protivzdušné obraně. Tato raketa vzduch-země může nést i jaderné hlavice.
Pokud ale USA dodají Ukrajině obranný systém Patriot, který Washington slíbil, mělo by se to změnit. Patriot by měl být schopný si i s tímto typem protilodní střely poradit.
Rusko vinu odmítá
Ukrajině příliš nepomohlo vyjádření někdejšího prezidentského poradce Oleksije Arestovyče, který krátce po útoku na Dnipro nadhodil, že ruskou střelu mohla zasáhnout ukrajinská obrana (což se ale stát z výše popsaných důvodů nemohlo). Arestovyč se posléze za výrok omluvil a rezignoval.
Rétorické chyby ale využilo Rusko, které odmítá, že by útočilo na civilní objekty. Vasilij Něbenzja, stálý zástupce Ruska při OSN, se pak do Ukrajiny opřel s tím, že kdyby dodržovala mezinárodní humanitární právo, k žádné tragédii by nedošlo. „Střelu zasáhla ukrajinská protiletadlová obrana,“ zopakoval diplomat Moskvy.
Něbenzja si obratem postěžoval, že Ukrajinci také ostřelují ruské pozice a v Doněcku údajně rovněž zabíjejí civilisty. „O tom se nemluví,“ stěžoval si Rus. Zamlčel přitom fakt, že okupovaný Doněck patří Ukrajině a že ruská armáda je v pozici agresora, který jako první napadl sousední zemi.
