Nové složení Kapitolu ovlivní válku na Ukrajině. Zdroj: profimedia.cz
V horní i dolní komoře amerického Kongresu drží v současnosti většinu demokraté, po listopadových volbách se to ale nejspíš změní. Zahraniční média upozorňují, že pokud se k moci dostanou republikáni, může to o 180 stupňů otočit dosavadní přístup k válce na Ukrajině. I když Joe Biden zřejmě zůstane konzistentní, Kongres nejspíš čekají hádky.
Už 8. listopadu vyrazí Američané k volbám, aby si vybrali nové členy Kongresu. Voliči budou vybírat zákonodárce především podle toho, jaký mají názor na domácí témata, mezi která patří například migrace nebo vysoké ceny energií. Jenže američtí voliči za pár týdnů rozhodnou i o osudu Ukrajiny.
I když se americký Kongres v posledních letech o řadě témat do krve hádal, ve dvou případech došel k mimořádné shodě. Demokrati i republikáni se prozatím jasně shodovali na tvrdém přístupu vůči Číně a podporujícím přístupu směrem k Ukrajině. Zatímco americká zahraniční politika vůči Pekingu zřejmě zůstane stejná, v kontextu Kyjeva se může po volbách hodně věcí měnit.
V posledních týdnech se množí informace o tom, že Kongres přestává být v názoru na válku na Ukrajině jednotný. A blížící se volby by mohly tento proces ještě umocnit.
Signál pro Putina
„Putin na takový moment čekal. Sebemenší náznak oslabení amerického odhodlání by mohl šéfa Kremlu uklidnit. A to v době, kdy připravuje pro ukrajinské civilisty a Evropany závislé na ruském plynu bolestivou zimu,“ hodnotí americká CNN.
Demokratická většina ve Sněmovně reprezentantů i Senátu je velmi křehká a republikáni mohou v letošních volbách ovládnout klidně i obě komory. Demokrat a prezident Joe Biden zřejmě zůstane v podpoře Ukrajiny konzistentní, pokud by ale neměl podporu Kongresu, do Kyjeva by přestaly proudit gigantické finanční balíčky, které obě komory posvěcují.
Politici, kteří chtějí snížit objem americké podpory Ukrajině, se objevují jak v řadách republikánů, tak i demokratů. Mezi republikány je jich ale přece jen více.
Co se změní?
Americká CNN věští, že republikáni budou chtít následovat stopy zahraniční politiky Donalda Trumpa, který v rámci svého hesla „Amerika na prvním místě“ omezoval zahraniční politické intervence na minimum. Republikáni tak budou údajně méně ochotní posílat na Ukrajinu zbraně a finanční pomoc.
Obchodník a republikánský kandidát do Senátu James David Vance ještě před válkou prohlásil, že se nezajímá o to, co se s Ukrajinou stane. Podle něj by měly USA řešit především nekontrolovaný příval uprchlíků z Latinské Ameriky.
O budoucnosti Ukrajiny hovoří skepticky i Kevin McCarthy, který ve Sněmovně reprezentantů vede republikánskou menšinu. „Lidé budou sedět doma v recesi a nevypíší Ukrajině bianco šek,“ řekl vlivný politik, čímž naznačil, že americkou pomoc Ukrajině není možné vnímat jako automatickou.
Skepse je ale přítomná i v řadách demokratů. V červnu skupina 30 politiků zaslala do Bílého domu dopis, ve kterém naléhala na Bidena, aby usiloval především o jednání s Ruskem. Signatáři nakonec dopis stáhli, přesto ale rozpoutal poprask. A vcelku jasně ukázal, že osud ukrajinských vojáků i civilistů mají dost možná v rukou američtí voliči. Kteří o tom sami nemají ani tušení.
