Počasí (17.7.2024 6:50)
V létě lze na noční obloze pozorovat zajímavý meteorologický jev. V jedné z nejvyšších vrstev atmosféry vznikají oblaka, která svým tvarem připomínají závoje či vlny. Díky jejich barvě se jim přezdívá stříbřitá či svítící oblaka. Podívanou lze spatřit pouze za večerního soumraku či ranního svítání.
Stříbřitá oblaka nejsou zcela typickými mraky. Klasická oblačnost totiž vzniká v troposféře, což je vrstva atmosféry ve výšce zhruba osmi až 12 kilometrů nad zemí. Je to logické: Právě v této výšce bývá největší množství vodní páry.
ČTĚTE TAKÉ: Agresivita, panické ataky i deprese. Jak působí extrémní vedra na lidský mozek?
Svítící oblaka se však tvoří o desítky kilometrů výše, v takzvané mezosféře, která je druhou nejvzdálenější vrstvou atmosféry. Vyskytují se ve výšce asi 75 až 90 kilometrů nad zemí. Stříbřité mraky jsou tedy nejvyšší atmosférickou oblačností, informují vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Ke vzniku svítících oblaků je nutné současné splnění tří podmínek. Mračna jsou tvořena ledovými krystalky o průměru asi 50 nanometrů. Ty pro svůj vznik potřebují prachové částice (například ze sopek či meteoritů) a dostatečné množství vodní páry, která na prachu kondenzuje. Poslední podmínkou jsou dostatečně nízké teploty. Nejchladněji bývá v mezosféře právě v létě, kdy tamní teplota klesá až k minus 130 stupňům Celsia.
Kdy a kde mračna pozorovat?
Stříbřité mraky se nejlépe pozorují mezi 50. a 70. stupněm zeměpisné šířky. Ideální podmínky k jejich spatření nastávají, když se Slunce nachází šest až 16 stupňů pod horizontem. V takovém případě totiž dochází k ozařování stříbřitých mraků slunečními paprsky, které se od nich odrážejí směrem k pozorovateli, takže působí, jako by svítily.
Podle webu České astronomické společnosti jsou mraky nejlépe viditelné brzy ráno či pozdě večer, konkrétně okolo 3:30 ráno a 22:30 večer. Na severní polokouli je lze spatřit od května do srpna, nejlepší podmínky však nastávají v červnu a červenci. Podívaná může vydržet několik desítek minut či pár hodin, přičemž struktura se v průběhu minut pozvolna mění.
Stříbřitá oblaka jsou také citlivým indikátorem změny klimatu a ukazují, co se děje ve vyšších vrstvách atmosféry. Častější výskyt svítících mraků lze přisoudit lidské činnosti, neboť ukazuje na větší množství oxidu uhličitého a metanu v plynném obalu Země.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Následky velkých bouřek: Přes tisíc výjezdů hasičů, zatopené domy a domácnosti bez proudu
