Imigrace má podle Mezinárodního měnového fondu pozitivní vliv na hospodářství cílových zemí. Zdroj: Profimedia.cz
Ekonomické dopady migrace se znovu dostaly do centra pozornosti ekonomického výzkumu, ale i politických debat přinejmenším v posledních pěti letech. Přestože historické zkušenosti ukazují spíše na pozitivní vliv migrace na ekonomiky přijímajících zemí, stále existují obavy, zda příchozí nebudou pro cílové země spíše zátěží.
Mnoho lidí se například bojí, že když do země budou přicházet cizinci, domácí pracovní síla začne ztrácet zaměstnání. To je pouze jeden případ z celé řady polopravd, omylů a mýtů, které se s migrací pojí. „Teze, že cizinci takzvaně berou domácím lidem práci by byla pravdivá pouze za předpokladu, že by domácí a zahraniční pracovní síla byla vůči sobě navzájem v postavení substitutů. Tedy pokud by domácí pracovní síla byla stoprocentně nahraditelná tou zahraniční,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické, která se dlouhodobě zaměřuje na výzkum pracovního trhu.
Domácí a zahraniční pracovníci se v praxi vzájemně doplňují
Podle názoru mnoha lidí to přece musí fungovat tak, že firma dá přednost zahraničnímu pracovníkovi, pokud je ochoten pracovat za nižší mzdu. I tato úvaha je podle Hediji mylná. „Mzda je přímo odvislá od produktivity práce. Jestliže má zaměstnavatel na výběr dva naprosto shodně produktivní zaměstnance, nemá důvod jednomu platit více a druhému méně,“ řekla. Navíc by i zde muselo platit, že domácí a zahraniční pracovní síla je perfektně nahraditelná. „V praxi je to spíše tak, že se domácí a zahraniční pracovníci vzájemně doplňují. Říkáme, že jsou v komplementárním vztahu. Příkladem je cizinec pracující jako stavební dělník a domorodec jako architekt. Jsou-li na trhu stavební dělníci, uplatnění najde také ten, kdo stavby navrhuje. Obě pracovní síly ve výsledku zvyšují hrubý domácí produkt sledované země,“ dodala Hedija.
Růst produktivity i mezd
Vědci z Mezinárodního měnového fondu nyní přišli se studií, která zmíněné předsudky vůči migrantům rovněž vyvrací. Jejich závěry potvrzují, že migrace má na ekonomiku cílových zem příznivý dopad, a to v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu. Ekonomové se zaměřili na migraci do vyspělých zemí (která má podle jejich zjištění ve většině případů ekonomické důvody) a na migraci do rozvíjejících se zemí (jejímž zdrojem jsou často válečné konflikty).
„Zjistili jsme, že imigranti v ekonomicky rozvinutých zemích zvyšují výkon ekonomiky i produktivitu. Ukazuje se, že zvýšení přílivu imigrantů ve vztahu ke zvýšení zaměstnanosti o jedno procento zvýší výstup ekonomiky do pěti let o jedno procento,“ uvádí autoři studie z dílny Mezinárodního měnového fondu. Podle nich je to způsobeno tím, že imigranti s sebou na pracovní trh přinášejí odlišný soubor znalostí a dovedností, což vede k celkovému nárůstu produktivity práce. Ale to není vše. Výzkumníci dokonce zjistili, že i jen mírné zvýšení produktivity práce vyplývající z imigrace zvyšuje průměrný výdělek domorodců.
V případě imigrantů, kteří svou domovskou zemi opustili kvůli válečnému konfliktu, však výše popsaný přínos není tak patrný. Podle vědců z MMF je to tím, že váleční uprchlíci museli překonat velké obtíže, a tak se na cílovém pracovním trhu hůře integrují.
Musíme si pomáhat
Zde pak záleží na nastavení integrační politiky cílové země. Podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu jde o klíčový faktor, na kterém závisí velikost přínosu imigrace. Vlády cílových zemí mohou integraci cizinců usnadnit řadou nástrojů, například nabídkou jazykových kurzů či dalšího vzdělávání, rekvalifikací nebo v podobě počátečního zajištění základních potřeb do doby, než se cizinec ve svém novém působišti „chytí“.
V neposlední řadě Mezinárodní měnový fond doporučuje, aby docházelo k mezinárodní spolupráci při řešení migrace, respektive imigrace. Podle MMF to znamená například sdílení nákladů na začleňování uprchlíků do společnosti, posilování jejich šancí na integraci na pracovním trhu a podobně. Ve výsledku na tom prý vydělají všechny zúčastněné strany.
