Migrace je regenerace, vždy přinesla něco dobrého, říká egyptolog ke Dni Afriky

Botswanská žena na deltě řeky Okavanga.

Egyptolog Miroslav Bárta hovoří o migraci z Afriky v pořadu Silný hlas.

Migraci z afrických zemí bude v blízké budoucnosti nadále popohánět nejen změna klimatu, ale také globální ekonomická krize jako důsledek pandemie nemoci COVID-19. Podle egyptologa Miroslava Bárty bychom však měli na migraci pohlížet optimisticky. „Je to světová výzva, na kterou nereagujeme, protože máme tendenci jí přisuzovat jen negativní jevy. Musíme si uvědomit, že dějiny člověka jsou výsledkem migrace a míšení lidí po celém světě,“ řekl k příležitosti Dne Afriky v pořadu Silný hlas.

Černý kontinent je známý řadou extrémů, z nichž nejvýraznější je podle biologa a pedagoga UK Davida Storcha, jež Afriku pravidelně navštěvuje a studuje, propast mezi bohatstvím a chudobou. „Zdrojem problémů je také rapidně rostoucí populace. Ta roste všude po světě, ale v Africe zatím nedošlo k takzvanému demografickému přechodu. To má za následek obrovský tlak na přírodní zdroje. Zároveň tam roste životní úroveň, takže lidé mají větší nároky,“ vysvětlil. Demografický přechod je charakteristický především poklesem hrubé míry porodnosti a zvýšením naděje dožití.

I výrazný nárůst obyvatel má za následek migraci z afrických států, která podle egyptologa Bárty zdaleka není u konce. Nahlíží na ni však jako na pozitivní a přirozený proces. „Zásadní otázka je, co s těmi lidmi bude. Dostanou nové občanství? Kam půjdou, kdo jim to umožní? Nejsou na to zákony a mechanismy. Je to světová výzva, na kterou nereagujeme, protože máme tendenci jí přisuzovat jen negativní jevy,“ myslí si Bárta. „Musíme si uvědomit, že dějiny člověka jsou výsledkem migrace a míšení lidí po celém světě,“ dodal.

Na koronu, prosím: Virus vrátil do módy tradiční africký účes

Pandemie koronaviru ve východní Africe znovu zpopularizovala tradiční účes, uzlíčky či copánky Bantu. Vynalézaví kadeřníci, kteří přicházejí kvůli celkově klesající ekonomice o velkou část tržeb, lákají zákazníky na účes, který tvarem připomíná specifický koronavirus. Ozdoba hlavy se zároveň stala symbolem osvěty, Afričané jí šíří povědomí o rizicích nemoci COVID-19.

Bárta poukazuje zejména na proměny klimatu a následné pohyby populací, které lidstvo provázejí od prvopočátku. „Bylo by chybou říct, že se životní prostředí zhoršuje, ono se mění tak jako v minulosti. Hýbou se proto přirozeně populace na celém světě. Vidíme to na Blízkém východě, ale i na severu Kanady,“ řekl. „Berme to jako nastartování procesu regenerace či transformace, z nichž v minulosti vyrostlo vždy něco zajímavého. Díky Africe byla osídlena Evropa,“ vybízí Bárta k optimismu.

Afričané nemají civilizační choroby, které zhoršují COVID-19

Podle novinářky Lenky Klicperové mohou v blízké budoucnosti ovlivnit migraci i globální ekonomické problémy jako důsledek koronavirové pandemie, i když ta jako taková migraci zbrzdila. „Čísla v Africe jsou nízká, do jisté míry je to ale tím, že se tam provádí velmi málo testů. Na druhou stranu je populace Afriky nejmladší, proto je nejméně zasažená civilizačními chorobami, které nemoc COVID-19 zhoršují. Cukrovka, obezita nebo vysoký tlak tam téměř nejsou,“ přiblížila situaci.

Ani Storch si nemyslí, že by hlavním důvodem malého rozsahu pandemie na černém kontinentu bylo nedostatečné testování. „V Jihoafrické republice, kde jsem zrovna dvakrát pobýval, začala epidemie ve stejné době jako u nás, a testuje se tam robustně. Afrika je kontinent známý zásadními nemocemi a v určitém věku jsou lidé buď imunizovaní, nebo mrtví,“ uvedl svou teorii, proč se tam koronavirus výrazně nešíří.

Zaplatili životem: Afričtí strážci divoké přírody čelí smrti každý den

Boj proti pytlákům v Africe je zdánlivě nekonečným příběhem. I přes veškerou snahu ochránců počty ohrožených zvířat dále klesají a za jejich ochranu již mnoho rangerů zaplatilo vlastním životem. Teď se odborníci začínají obávat, že divoká africká zvířata budou další z obětí probíhající pandemie. V uzavřených rezervacích s malým počtem strážců si totiž pytláci stále více troufají. V celé Africe každoročně v boji s pytláky padne více než sto strážců.

Podobnou domněnku dnes vyjádřil na tiskové konferenci generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Afrika je podle něj pandemií nejméně postiženým kontinentem pandemií nemoci COVID-19 také díky tomu, že má zkušenosti s bojem proti jiným epidemiím. Podle regionální ředitelky WHO pro Afriku Matshidiso Moetiové je počet tamějších nakažených podhodnocený, nikoliv však výrazně.

Den Afriky se od roku 1963 slaví 25. května, v den výročí založení Organizace africké jednoty. Jedná se o organizaci později přejmenovanou na Africkou unii, která si klade za cíl bojovat proti neokolonialismu, exploataci i aprtheidu. Každý rok má navíc speciální heslo, které letos zní „Utišit zbraně“ s podtitulem „Vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj Afriky a zesílení boje proti pandemii COVID-19“.

Na celý díl SILNÉHO HLASU se můžete podívat zde:

Tagy: