Meziroční inflace v únoru klesla na 16,7 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Ke zpomalení inflace přispělo podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení, například elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace poklesla ještě výrazněji než meziroční, potraviny však stále zdražují. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta.
Zpomalení meziroční inflace oproti lednu o 0,8 procentního bodu odpovídá předpokladům analytiků, kteří očekávali zmírnění o půl až jeden procentní bod. „Zpomalení bylo zaznamenáno v polovině oddílů spotřebního koše. Například ale ceny pohonných hmot snižují svůj vliv na meziroční index již od loňského července,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Český export se z covidu ještě nevzpamatoval. Vládní podpora kulhá, stěžuje si Jakubský
Největší vliv na vývoj cenové hladiny měly podle statistiků v únoru nadále ceny týkající se bydlení. Celkově v únoru meziroční růst cen bydlení, vody, energie a paliv zpomalil z lednových 24,3 procenta na 22,2 procenta. Třeba ceny elektřiny zmírnily růst z 36,4 na 32 procent a ceny zemního plynu z 87 na 74,3 procenta. Pokles meziroční inflace u energií byl ale podle ČSÚ částečně ovlivněn i meziměsíčním zdražením energií v únoru 2022.
„Nelze říci, že by inflace svým tempem jakkoli výrazně zaskočila. Oproti lednové úrovni jde o zpomalení. Pokud bychom nebrali v potaz snížení inflace způsobené loni v říjnu až prosinci zavedením energetického úsporného tarifu a souvisejícím poklesem cen elektřiny pro domácnosti, je letošní únorová meziroční inflace nejnižší od loňského května. To signalizuje zmírňování, byť zatím jen velmi pozvolné, inflačních tlaků v ekonomice,“ okomentoval ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle něj však inflaci nadále snižuje další administrativní zásah, a to je odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. „Odpuštění platí od loňského října. Bez něj by únorová inflace činila 17,3 procenta, takže by tak byla nejnižší jen za období od loňského srpna, nikoli května. Zmírňování inflačních tlaků v ekonomice je tedy opravdu jen tak pozvolné, že snad ani pozvolnější už být nemůže,“ uvedl Kovanda.
Přestože celkově meziměsíčně růst cen zpomalil z šesti na 0,6 procenta, v některých oblastech ceny rostou mnohem rychleji. Například zelenina v únoru v porovnání s lednem zdražila o více než 12 procent. Dále zdražovalo také ovoce a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly ceny některých potravin i o několik desítek procent. Vejce jsou dražší o 95 procent, cukr o 75 procent a za vepřové maso nebo rýži zákazníci zaplatí o více než 30 procent víc.
Sněmovna řešila i vysoké ceny potravin:
V únoru stouply meziročně v oblasti bydlení ceny nájemného z bytu o 6,5 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,4 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta, tuhých paliv o 55,6 procenta a tepla a teplé vody o 45,6 procenta.
Ceny zboží celkově v únoru vzrostly o 19,7 procenta a ceny služeb o 11,9 procenta. Například ve stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 23 procent a ceny ubytovacích služeb o 20,1 procenta. Ceny dovolených s komplexními službami se zvedly o 20,9 procenta.
V meziměsíčním srovnání se ceny zboží zvýšily o 0,5 procenta a ceny služeb o 0,6 procenta. Z potravin a nápojů zdražila oproti lednu zejména zelenina o 12,7 procenta. Klesly ale ceny vepřového masa o 6,1 procenta a másla o 12,3 procenta. V oblasti bydlení zlevnil zemní plyn o 1,6 procenta.
