Málo vody je v půdě, řekách i rybnících. Zdroj: CHKO Pálava
Na většině území Česka panuje extrémní sucho. Méně srážek, vyšší teplota a tedy i vyšší výpar vody z krajiny způsobují, že se letos už na jaře potýkáme s vyprahlou krajinou. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo na boj se suchem dalších šest miliard, od ledna také vstoupilo v platnost vládní nařízení, které omezuje velikost lánů s jednou plodinou na maximálně 30 hektarů. V ohrožení není jen úroda a květiny na zahradách, ale také volně žijící živočichové.
Na většině území Česka panuje extrémní sucho. Méně srážek, vyšší teplota a tedy i vyšší výpar vody z krajiny způsobují, že se letos už na jaře potýkáme s vyprahlou krajinou. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo na boj se suchem dalších šest miliard, od ledna také vstoupilo v platnost vládní nařízení, které omezuje velikost lánů s jednou plodinou na maximálně 30 hektarů. V ohrožení není jen úroda a květiny na zahradách, ale také volně žijící živočichové.
Lom u Hříběcích Bud ve Strážném je díky jezírku naplňovaném během tání sněhu každoročním trdlištěm obojživelníků. Letos ale sucho a teplé počasí způsobily, že jezírko téměř vyschlo a snůšky tisíců vajec čolků horských, skokanů hnědých a dalších živočichů se ocitly v ohrožení. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) proto požádala o pomoc dobrovolné hasiče z Horního Lánova, kteří jezírku pomohli cisternou vody. „Letošní nízká aktivita obojživelníků v Krkonoších je jedním z jasných a silných signálů sucha. Tradiční trdliště jsou mnohde vyschlá a přírodou se neozývá typické skřehotání žab,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Dobrovolní hasiči s cisternou vody zachránili jednu generaci obojživelníků. Foto: Kamila Antošová
S dlouhotrvajícím suchem se potýkají i na jižní Moravě, kde jen v soustavě Lednických rybníků chybí čtyři miliony kubíků vody. Podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Karolíny Šůlové se může nedostatek vody v nádržích spolu s nízkými průtoky v řekách negativně podepsat na kvalitě vody. „To ovlivňuje zejména živočichy, kteří jsou na vodu přímo vázáni, jako jsou obojživelníci, hmyz (třeba vážky), vodní ptáci a další,“ uvádí Šůlová.
Pole, kam se podíváš
Podle odborníků nepomáhají v boji se suchem velké lány polí. Remízky a meze jsou už na mnohých místech minulostí, takže není nic, co by plochy o rozloze několikaset hektarů ochlazovalo. Taková pole pak působí jako tepelné ostrovy, což bylo do nedávna přisuzováno jen městské zástavbě. V tomto případě by mělo pomoci vládní nařízení, které velikost polí upravuje. „Od ledna 2020 plocha jedné zemědělské plodiny nesmí zaujímat více než 30 hektarů, pokud tato plodina roste na půdě ohrožené erozí. Nová pravidla se týkají přibližně 2300 zemědělských podniků a 600 tisíc hektarů polí,“ říká mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Nekonečné lány polí bez mezí a remízků jsou se suchem ruku v ruce. Zdroj: Pixabay
Od příštího roku budou muset zemědělci také odstoupit od velkých lánů s jednou plodinou. Jednodruhové pěstování bude možné jen na polích menších než třicet hektarů. „V případě větších pozemků bude nutné plochy monokultury oddělovat ochranným pásem (zatravněným nebo osetým pícninami, alespoň 22 metrů širokým). Další možností je na pozemku střídat několik plodin, každou na ploše nepřevyšující 30 hektarů,“ upřesňuje Bílý. Na to, zda zemědělci nařízení dodržují, dohlíží už od začátku roku Státní zemědělský intervenční fond.
Místo velkých nádrží rybníky
Další pomocná ruka nejen lidem, ale hlavně životnímu prostředí a zvířatům, se skrývá v obnově zaniklých rybníků, tůní a mokřadů. Významně může pomoci i obnovení toků řek a potoků, které lidé v minulosti násilně narovnali. Co naopak ničemu nepomůže je podle Karolíny Šůlové budování velkých nádrží. „Velké nádrže jsou totiž jako velké vany plné vody, které příliš nekomunikují s okolím,“ vysvětluje s tím, že menší projekty jako rybníky a tůně, které MŽP skrze dotační programy podporuje, prospívají i řadě vzácných druhů rostlin a živočichů. „Zlepšují se tak místní klimatické podmínky a snižuje riziko povodní,“ dodává Šůlová.
Tůně, mokřady a rybníky jsou pro své okolí nejen zdrojem vody, ale především života. Zdroj: Pixabay
Obnovu rybníků podporuje i Ministerstvo zemědělství, které plánuje do tří let opravit, rekonstruovat či odbahnit 750 rybníků a malých vodních nádrží, dalších sto pak chce postavit nových. S tím mají pomoci i Lesy ČR, které chtějí za stejnou dobu obnovit či opravit necelé tři stovky vodních nádrží a sedmdesát tři by měly postavit úplně nových. Právě lesy jsou jedním z nepostradatelných prvků co se zadržování vody v krajině a biodiverzity týče. V posledních letech však utrpěly velké ztráty nejen kvůli suchu, ale také kvůli kůrovci. Ministerstvo zemědělství se proto snaží o umělou obnovu, při níž se zvyšuje podíl listnatých stromů. Ty jsou odolnější nejen vůči kůrovci, ale i vůči suchu.
