Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že Ministerstvo zdravotnictví (MZd) vyplatilo miliardy korun aniž by si vyhodnocovalo přínos těchto vyplacených peněz. V letech 2015 až 2019 dal resort velké peníze na aplikovaný zdravotnický výzkum. Měly pomoci zlepšit zdraví české populace, zabezpečit aktuální potřeby zdravotnictví a zajistit mezinárodně srovnatelnou úroveň výzkumu. Podle NKÚ ale MZd programy na podporu nastavilo tak, že větší důraz se kladl na počet projektů než na jejich kvalitu, většina výstupů byly články a publikace a úřad ani nevyhodnocoval přínos vyplacené podpory. Ministerstvo s výsledky kontroly nesouhlasí, výstupy se podle něj hodnotily právě v době kontroly NKÚ.
„Agentura pro zdravotnický výzkum tak v době kontroly nemohla mít zhodnocení programu k dispozici. Bohužel NKÚ k tomuto faktu nepřihlédnul,“ oponuje závěrům prověrky mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
NKÚ: Za více než 7 miliard minimum výsledků, ale tisíce článků
Podle NKÚ první kontrolovaný program skončil v roce 2015, ministerstvo na něj vyplatilo přes tři miliardy korun. Očekávalo se 415 aplikovaných výsledků, vznikly dva. Naproti tomu u publikační činnosti, která byla jen vedlejším ukazatelem výsledků podpory, vzniklo místo plánovaných 180 výstupů 2 945 článků nebo publikací.
V druhém kontrolovaném programu na roky 2015 až 2022 MZd do roku 2019 vyplatilo 4,2 miliardy korun. „Ukazatele programu jsou stále nastaveny tak, že vznikají spíše publikace než praktické výsledky – jako metodiky, léčebné postupy, patenty nebo software,“ uvedli kontroloři.
Hodlá ministerstvo stejný postup opakovat?
Podle NKÚ stejně jako zmíněné dva programy nastavilo MZd i program nový, který je určen na léta 2020 až 2026. Ministerstvo na něj vyčlenilo 5,5 miliardy korun a podle kontrolorů od něj očekává opět zejména publikační výsledky. „U všech tří kontrolovaných programů nekladlo MZd důraz na využitelnost výsledků v praxi, ale především na jejich množství,“ uvedl NKÚ.
Podle ministerstva je v biomedicíně přínos výstupů aplikovaného výzkumu standardně posuzován na základě publikací. Teprve z celosvětově zhodnocených výstupů v odborných publikacích jsou vytvářeny nové léčebné postupy a metodiky pro široké klinické využití, uvedlo ministerstvo.
Ukončené výzkumné projekty mají podle ministerstva jednoznačný a prokazatelný výstup do klinické medicíny. „Díky podpoře například vznikly nové možnosti léčby achondroplazie, započal vývoj nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv, byla zahájena příprava kandidátních molekul ke zlepšení účinné léčby a zkvalitnění života pacientů se schizofrenií, bylo možné v rozsáhlé mezinárodní studii prokázat u pacientů s leukémií lepší prognózu při léčeni lymfoidními léčebnými protokoly a například díky dalšímu projektu mají lékaři možnost zablokovat odhojovací reakce u nemocných po transplantaci ledviny od žijících dárců,“ uvedla mluvčí.
Agentura bez stanovené odpovědnosti
Administraci podpory na aplikovaný zdravotnický výzkum zajišťuje Agentura pro zdravotnický výzkum. Ministerstvo ji založilo v roce 2014, nestanovilo jí ale jasně odpovědnost, uvedli kontroloři. „U poskytované podpory se tak zvýšila administrativní náročnost. Kvůli komunikaci mezi ministerstvem a agenturou navíc docházelo k průtahům při uzavírání smluv a jejich dodatků s příjemci nebo při vyplácení podpory, zjistil NKÚ. Na agenturu také MZd v roce 2017 převedlo povinnost provádět finanční kontrolu u příjemců. Do té doby podle kontrolorů ministerstvo samo, i když mu to ukládá zákon, příjemce vůbec nekontrolovalo.
Příjemci podpory jsou většinou fakultní nemocnice a veřejné vysoké školy. NKÚ prověřil 16 vybraných a ukončených projektů za téměř 180 milionů korun. Všichni příjemci plnili podmínky podpory a nepoužili peníze v rozporu se zákonem. Pět projektů nebylo podle kontrolorů zcela účelných a efektivních.