Objev zlatého pokladu při sklizni cukrové řepy
Doslova a do písmene zlatý poklad objevil při sklizni cukrové řepy muž z Opavska. Jedná se o diadém, tedy šperk do vlasů. Je ze zlata s příměsí stříbra a mědi a mohla ho nosit žena vysoce postaveného vládce někdy okolo roku 1500 před naším letopočtem, tedy v době bronzové.
Možná více než 3 tisíce let ležel v zemi, pak přijel traktor a i s cukrovou řepou ho vyoral. Diadém, tedy šperk do vlasů, objevil muž z Opavska, který hned zavolal do muzea. „Bylo mi jasné, že se jedná o mimořádný nález, tak jsme si pána na druhý den pozvali, protože je třeba jednat rychle, aby se takovéto předměty dostaly do těch muzeí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS archeolog ze Slezské zemského muzea Jiří Juchelka.
V opavském muzeu hned provedli analýzu spektrometrem, která potvrdila, že se jedná o 85% slitinu zlata se 14% příměsí stříbra a příměsí mědi. „Jenom vyrobit zlatý plech je v tehdejší době neuvěřitelně technicky náročná záležitost a ještě ho vyzdobit tou sofistikovanou výzdobou a podobně, to skutečně představovalo vrchol tehdejšího řemeslného umu,“ doplnil Juchelka.
Na plátu zlata se skví několik soustředných kružnic, které zřejmě symbolizují slunce a božstvo. Ve vlasech ho nosila pravděpodobně žena vysoce postaveného muže. „Ta cena je prostě nevyčíslitelná, pokud se potvrdí ten historicko-kulturní kontext, tak cena je nevyčíslitelná,“ ocenila nález ředitelka Muzea Bruntál Ema Havelková.
Šperk mohl vzniknout někdy okolo roku 1500 před naším letopočtem v době bronzové. Pro představu, je to o 200 let dřív, než v Egyptě vládl faraon Tutanchamon. Také mnoho staletí předtím, než Homér napsal Ilias a Odyseu. Bylo velké štěstí, že si pokrouceného zlatého předmětu, který připomínal spíš plechovku, nálezce všiml a že ho odnesl do muzea. Nemine ho odměna ve výši 10 % z celkové hodnoty diadému. Kolik to bude, to zatím není jasné.
