Zásobníky a zdražování plynu
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje speciální tarif, díky kterému budou mít někteří lidé alespoň část energií levnější. Kvůli nejisté situaci ohledně energetické bezpečnosti pracuje i na zřízení státního obchodníka s energiemi, aby země nebyla závislá pouze na soukromých dodavatelích.
Vysoké ceny energií se dotýkají nejen těch nejchudších, ale i střední třídy. „Chceme jít cestou postavenou především na tom, že bychom snižovali ceny v rámci stávající tarifní struktury,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
To v překladu znamená, že stát nastaví hranici spotřeby, pod kterou by domácnost měla energie levnější. Cokoli by spotřebovala nad tuto hranici by pak platila podle tržních cen. Od speciálního tarifu si ministr slibuje také, že lidé budou s energiemi šetřit.
„Kdokoliv je ochoten a schopen snížit úsporu energie, tak by měl být finančně motivován, takže to je velká výhoda, když potřebujeme snižovat spotřebu,“ souhlasí výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. Podle ministra se aktuálně přesné parametry ladí. Opozice si takovéto řešení dokáže teoreticky přestavit, ale dlouhodobě prosazuje odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.
Ruská ekonomika se staví na nohy a je zatím překvapivě odolná. Co ji drží nad vodou?
Přestože je vystavena bezprecedentním sankcím Západu, přestože se od spolupráce s ní odpojuje jedna společnost za druhou a přestože se dostává do stále větší mezinárodní izolace, ruská ekonomika se vzpamatovává z šoku. A daří se jí možná lépe, než si mnozí ještě před několika týdny představovali.
Čemu pomůže státní obchodník s energiemi?
„Aby to bylo rychlé a hlavně, aby to bylo jednoduché pro všechny. To znamená, aby nemuseli nikde o nic žádat, nic dokládat a aby rovnou platili třeba přes složenku o konkrétní částku méně,“ uvedl exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
Ministerstvo také zvažuje, že založí státního obchodníka s energiemi. Stát díky tomuto opatření bude mít přímý vliv na energetickou bezpečnost. Gavor vnímá tento krok jako přípravu na krizovou situaci, pokud by třeba do Česka přestal proudit plyn, ceny by se vymkly kontrole a nedala by se uspokojit veškerá poptávka.
„V takovém případě mají státní zásahy tohoto typu svůj význam. Pro normální situaci, ve které zatím ještě žijeme, i když ceny jsou extrémní, toto opatření není nešťastnější,“ kritizuje Gavor. Koncem dubna vydal ministr Síkela mimořádné opatření, které stanovuje, že zásobníky plynu budou před další topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent.
