Pomohou protiruské sankce?
Přestože je vystavena bezprecedentním sankcím Západu, přestože se od spolupráce s ní odpojuje jedna společnost za druhou a přestože se dostává do stále větší mezinárodní izolace, ruská ekonomika se vzpamatovává z šoku. A daří se jí možná lépe, než si mnozí ještě před několika týdny představovali.
Ruské hospodářství bezpochyby utrpělo krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu tvrdou ránu. To když vůči Ruské federaci byla uvalena jedna západní sankce za druhou nebo když konec na ruském trhu oznámila celá řada západních firem. Západ dokonce sáhl k takzvané finanční atomové bombě v podobě zmrazení devizových rezerv ruské centrální banky.
Bezprostředním důsledkem byl pád rublu z úrovní kolem 80 rublů na více než 140 rublů za dolar, zrychlení vzestupu inflace nebo potíže s fungováním mezinárodního platebního systému. Obchody ve velkých městech se záhy začaly vyprazdňovat a Rusko se také již několikrát ocitlo v takzvaném technickém defaultu, když nebylo schopno nebo ochotno uhradit splatné úroky ze státních dluhopisů držených zahraničními věřiteli. Zdálo se, že Rusko musí každou chvíli hospodářsky zkolabovat.
Nabiullinová, obránkyně ruské ekonomiky
Analytici prestižního časopisu The Economist ale upozorňují, že ruské hospodářství v posledních týdnech prokazuje velmi solidní odolnost.
Nemusí se podle nich naplnit dřívější předpovědi, podle nichž měl ruský hrubý domácí produkt letos propadnout až o 15 procent. Podle vysokofrekvenčních dat (spotřeba elektřiny, objem dopravy nebo počet provedených transakcí platebními kartami) se dokonce ruská ekonomická aktivita mírně zvedá.
Jak už jsme dříve psali, hvězdou v boji proti protiruským sankcím je guvernérka Bank of Russia (Bank Rassiji) Elvíra Nabiullinová, která sklidila respekt i několika západních centrálních bankéřů. „Nabiullinová je mimořádně kompetentní a obklopila se extrémně kompetentním týmem poradců,“ uvedl pro portál Politico.eu jeden z nich.
Jakmile Západ Rusko odstřihl od jeho devizových rezerv a rubl se vydal volným pádem ke 140 rublů za dolar, ruská centrální banka v reakci více než zdvojnásobila svou základní úrokovou sazbu na 20 procent. Ruku v ruce byla nařízena povinnost domácím společnostem převést 80 procent jejich příjmů z vývozu zboží na rubly. Obě opatření de facto zajistila dostatečnou poptávku po rublech, a ten se po nějakém čase nejen stabilizoval, ale začal znovu sílit.
Odpojit produktovody
Cenou za to ovšem je, že rubl přestal být fakticky volně směnitelnou měnou. „Otázkou je, zda to v Rusku skutečně někomu vadí, když se země ocitá v mezinárodní ekonomické izolaci,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Dá se říci, že politika ruské centrální banky byla natolik úspěšná při hašení vypuklého požáru, že si na konci dubna dovolila snížit základní úrokovou sazbu na 14 procent. Ta je nyní jen pět procentních bodů nad úrovní před začátkem ruské agrese na Ukrajině.
Ačkoli Nabiullinová sklízí potlesk i od mnohých západních kolegů, těžko by dokázala ruskou ekonomiku udržet na nohou sama. Jejím naprosto klíčovým motorem je totiž vývoz energetických surovin. Tedy zejména zemního plynu a také ropy. A to směrem na západ. Od začátku invaze Rusko takto exportovalo fosilní paliva za nejméně 65 miliard dolarů (téměř 1,6 bilionu korun). Z toho lze jednoduše dovodit, kam má Západ mířit, pokud chce Rusku skutečně zavřít penězovody, jimiž financuje svou válečnou kampaň na Ukrajině.
