Miny i ponorky. Írán dál kontroluje Hormuzský průliv, expert popsal reálnou ochranu lodí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Hormuzský průliv je klíčem ke stabilizaci cen ropy.
Úžinu kontroluje Írán. Blokáda je reakcí na útoky USA a Izraele.
Expert popsal, jak by mohla skutečně vypadat ochrana tankerů na moři a v průlivu.
Írán může úžinu snadno ostřelovat několika způsoby.
Hormuzský průliv je už téměř měsíc prakticky uzavřený kvůli íránským hrozbám, což uvrhlo globální trhy s ropou do chaosu a vyvolalo energetickou krizi. Spojené státy tlačí na ukončení blokády a posilují svou vojenskou přítomnost v regionu, ale Írán díky výhodné geografii a nekonvenčním zbraním zůstává ve výhodě, píše americká stanice CNN.
Hormuzský průliv je fakticky uzavřen už téměř čtyři týdny a globální trhy s ropou jsou v chaotické situaci. Hrozba íránských útoků totiž odradila většinu lodí v Perském zálivu od plavby touto úžinou. Obvykle tudy proudí asi pětina světové ropy, plynu i hnojiv – tedy surovin, bez kterých se svět neobejde, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: „Sakra, vždyť je rozsekají na kusy.“ Trump ostře sepsul Netanjahua kvůli Íránu, píší média
S prohlubující se energetickou krizí apeluje americký prezident Donald Trump na ukončení blokády. Na podporu svého záměru rozhodl nasadit na Blízký východ tisíce amerických vojáků a zvažoval také možnost, že by ropné tankery doprovázelo americké námořnictvo. Írán má však v mnoha ohledech stále navrch. Částečně jsou důvodem nekonvenční bojové metody, jako využití levných dronů a námořních min, částečně je to i kvůli výhodné poloze. Pro Írán je navíc lukrativní udržet si nad průlivem kontrolu – za proplutí totiž začal vybírat vysoké částky.
Geografická výhoda
Hormuzský průliv má v nejužším místě šířku necelých 40 kilometrů. Téměř veškerá doprava tam proto probíhá dvěma hlavními lodními trasami, které jsou velmi úzké. „Jedná se o mimořádně náročný úsek, protože neexistují žádné alternativy,“ upozornil Nick Childs, vedoucí pracovník pro námořní síly a námořní bezpečnost v Mezinárodním institutu pro strategická studia (IISS).
Čtěte také
I proto nakonec nebyl realizovatelný plán armádního doprovodu pro ropné tankery. Manévrovací prostor je v tomto místě zkrátka velmi omezený a lodě by tak byly snadným terčem. „Na otevřeném oceánu vždy existuje možnost změny směru. V úzkém místě to ale není možné. To znamená, že Írán nemusí nutně vyhledávat cíle. Stačí mu prostě čekat,“ poznamenal Kevin Rowlands, redaktor v think tanku Royal United Services Institute. Podle něj je Hormuzský průliv nyní „zónou smrti“. Írán totiž může odpalovat protilodní střely z 1600 kilometrů dlouhého pobřeží. „Na severní, íránské straně není rovina. Jsou tam kopce, hory, údolí, zastavěné oblasti a pobřežní ostrovy. To vše ztěžuje detekci přicházející hrozby a Íránu usnadňuje skrývání mobilních zbraňových systémů,“ uvedl Rowlands, který je také bývalým vedoucím Centra strategických studií britského Královského námořnictva.
Čím Írán ohrožuje lodě v průlivu?
Írán dokáže podle analytiků obchodním lodím aktuálně sice škodit méně než na začátku války, hrozba ale trvá. „Je téměř nemožné snížit riziko na nulu a můžeme očekávat, že lodě budou ještě po nějakou dobu čelit hrozbě útoku,“ řekl Rowlands. Podle něj by tak nestačilo klasické doprovázení tankerů válečnými loděmi, ale ochranná operace by musela být mnohem rozsáhlejší. „Pravděpodobnější je, že taková mise bude fungovat na principu vícevrstvé obrany – se satelitním dohledem, hlídkovými letadly a drony. Lodě by pak pluly po trasách, které byly předem vyčištěny od min,“ popsal možnou variantu Rowlands.
Spojené státy dokázaly výrazně oslabit většinu íránských klasických námořních sil. Největší nebezpečí ale dál představují nekonvenční zbraně – drony, rychlé čluny a také bezpilotní lodě naplněné výbušninami. „Pokud se Íránci rozhodnou pro zaminování, může je klást nevinně vypadající plachetnice,“ řekl Childs.
Co má Írán k dispozici?
Pozemní rakety: Díky dlouhému pobřeží má Írán široký dosah a rakety je obtížné eliminovat, protože baterie lze přesouvat z místa na místo.
Útočné drony: Íránské útočné drony Šáhid jsou velmi levné. Rakety potřebné k jejich sestřelení přitom stojí miliony.
Ponorky: USA zlikvidovaly mnoho íránských námořních plavidel a velkých ponorek, ale malé ponorky stále představují potenciální hrozbu.
Malé lodě: Írán nasazuje plavidla s malou posádkou. Využívá také bezpilotní plavidla – v podstatě drony naložené výbušninami, které mohou útočit na tankery.
Námořní miny: Írán má rozsáhlou schopnost pokládat miny i z menších lodí.
Současná situace
Írán již zaútočil na nejméně 19 plavidel poblíž Hormuzského průlivu, v Perském a Ománském zálivu. Analytici poznamenávají, že Írán nemusí plavidla ničit, aby narušil globální obchod. Dokud hrozba zůstane dostatečně vysoká, je nepravděpodobné, že by lodní společnosti riskovaly obnovení tranzitu. Některá plavidla s vazbami na Írán, Čínu, Indii a Pákistán však průlivem proplula.
Čtěte také
Írán uvedl, že „ne nepřátelská plavidla“ mohou průlivem proplout, pokud budou spolupracovat s íránskými úřady. Zpráva zpravodajské služby Lloyd's List uvádí, že místem od začátku blokády proplulo nejméně 16 plavidel, včetně jednoho, o kterém se předpokládá, že zaplatilo poplatek ve výši dvou milionů dolarů.
Standardní lodní doprava průlivem se navíc dá očekávat s několikatýdenním až několikaměsíčním zpožděním od chvíle, kdy blokáda padne. Jednak uvízlo v Perském zálivu podle Mezinárodní námořní organizace téměř 2 000 lodí, jednak budou přepravci jen pomalu nabývat zpátky pocit bezpečí.
Trumpova administrativa sice mluví o diplomatickém pokroku v jednáních, Írán ale takové informace popírá. Mezitím USA posílají na Blízký východ další vojáky a lodě. Dva američtí představitelé CNN potvrdili, že na cestě je 11. expediční jednotka námořní pěchoty a výsadková skupina Boxer. Další jednotka z útočné lodi USS Tripoli už byla také vyslána, ale není jasné, kam přesně a k čemu má být použita. Tyto jednotky se běžně nasazují k evakuacím nebo k operacím, při kterých je potřeba rychle přesouvat vojáky z lodí na pevninu – například při náletech či útocích. V důsledku těchto informací se objevily spekulace o pozemních operacích, přestože Trump pozemní boje podle svých slov neplánuje. Podle vojenských analytiků USA zřejmě počítají s tím, že už jen samotná přítomnost lodí jako USS Tripoli může Írán odradit od agresivních kroků.
Trump také hrozí útokem na další místa související s íránským obchodem s ropou, pokud bude autoritářský režim pokračovat v blokování Hormuzského průlivu. Minulý pátek americká armáda zasáhla vojenská zařízení na ostrově Charg, kterým prochází asi 90 % íránské ropy. Místa související s ropou sice zasažena nebyla, ale Trump varoval, že by mohla být další na řadě. Došlo by tak k další eskalaci.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jasné ne, říká Schillerová o nákupu ruské ropy. Vyschnutí pohonných hmot se neobává
vaclav.cerny@iprima.cz
