Předseda senátu Nejvyššího soudu Pavel Simon Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Další z kandidátů prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce může narazit. Poté, co se své kandidatury vzdal Robert Fremr, se někteří senátoři vyslovují i proti Pavlu Simonovi. Tvrdí, že současný předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodoval v minulosti protiústavně. Vytýkají mu také jeho podíl v jedné společnosti, ačkoliv jako soudce podnikat nesmí. Senátor Marek Hilšer pro CNN Prima NEWS řekl, že prezident by měl místo svého návrhu podat kárnou žalobu za porušení zákona.
Jméno předsedy senátu Nejvyššího soudu Pavla Simona budí od začátku kontroverze. Jedním z důvodů je jeho mimopracovní angažmá v čínské technice „umění energie“ zvané Orel v hnízdě. Klientům například radí, aby lidé po čtyřicítce méně ejakulovali, protože ztrácejí velké množství energie.
ČTĚTE TAKÉ: Dokončení Pražského okruhu dopravu ve městě nespasí. Na magistrále se paradoxně zhorší
Senátorům ale také vadí jeho rozhodování v minulosti. Po případu Roberta Fremra a jeho kontroverzních rozsudcích si totiž zástupci horní komory lépe lustrují jména navržená prezidentem Pavlem. Někteří senátoři se totiž cítí dotčeni tím, že pro Fremra hlasovali, a přitom o něm neměli kompletní informace.
Kandidát na Ústavní soud s temnou minulostí? Simon chtěl vzít odškodné politickému vězni
Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon se dostává do problémů. Ohledně minulosti nynějšího soudce Nejvyššího soudu totiž vyplouvají na povrch další kontroverze. Nejenže některá jeho rozhodnutí musel Ústavní soud dříve rušit a ve svých nálezech ho kritizoval, ale čerstvé zprávy zveřejněné webem Lidových novin hovoří také o tom, že Simon odmítal odškodnění pro politického vězně minulého režimu. Po invalidním důchodci navíc žádal, aby vrátil 800 tisíc korun státu.
Simonovo slyšení se v Senátu teprve odehraje. Osobně vystoupí v některých senátorských klubech a zúčastní se i jednání ústavně-právního výboru 11. října. Hlasovat horní komora plánuje o týden později. Do té doby bude muset Simon vysvětlovat i svůj podíl v jedné z plzeňských společností, na který upozornil Deník N. Soudci totiž mají ze zákona podnikatelské aktivity zakázané.
Tato jeho aktivita vadí například Marku Hilšerovi z klubu Starostové a nezávislí. „Pro Simona hlasovat nebudu. Podle mého mínění by měl prezident místo návrhu na ústavního soudce podat kárnou žalobu z důvodu podnikání pana soudce, což je porušení zákona a soudcovské etiky,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Simona čeká v Senátu vysvětlování
Některým senátorům u Simona nejvíce vadí jeho rozsudky v případu Asanace a H-System, které jsou podle nich protiústavní. Zpravodajský portál Lidovky.cz navíc přinesl informaci, že chtěl vzít odškodnění politickém vězni Ladislavu Vargovi, který strávil v kriminále 26 měsíců za to, že odmítl nastoupit na povinnou vojenskou službu v 70. letech.
Tento případ nadzvedl ze židle právničku a senátorku Hanu Kordovou Marvanovou, která se tvrdě postavila i proti zvolení Fremra. „Je to velmi alarmující. Soudce by se měl vyvarovat rozhodnutí, která jsou extrémně nespravedlivá a v rozporu se základními hodnotami právního státu a Listiny základních práv a svobod. Měl by respektovat i ústavní práva. Vypadá to jako naprostý křiklavý případ nespravedlnosti, který naštěstí napravil Ústavní soud,“ řekla pro CNN Prima NEWS.
Marvanová nicméně dodává, že doložené případy nemusejí být jediným kritériem pro hodnocení Simonovy nominace. Důležitá je podle ní jejich závažnost a to, jak odrážejí jeho hodnoty. „Bude nás zajímat, co to o něm vypovídá. Myslím, že ústavní soudci by měli zastávat hodnoty základních práv. Když byl někdo nespravedlivě vězněn, měl by být odškodněn,“ dodala.
