Populárním vánočním pokrmem Filipínců bývá lechón, tedy pečené či grilované prasátko. Zdroj: Getty Images
Vánoce pro Čechy obvykle znamenají svátky klidu a míru. Lidé se z pohodlí domova dívají na pohádky, poslouchají koledy a po štědrovečerní večeři skládající se ze smaženého kapra a bramborového salátu rozbalují dárky, které naleznou pod stromečkem. Jak jsou na tom ale potomci cizinců či příslušníci národnostních menšin žijící v Česku? Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala několik zajímavých příběhů.
David M. (23), původem ze Srbska:
„Srbské pravoslavné Vánoce se slaví podle juliánského kalendáře 6. a 7. ledna. Štědrý den nazýváme jako ‚Badnji dan‘, a to podle takzvaného badnjaku – dubové větve, kterou mužští členové rodiny uříznou v ranních hodinách ještě před svítáním a poté ji donesou před práh domu. Ženy obvykle připravují různé vánoční pokrmy. Večer po setmění přinese hlava rodiny do domu vánoční badnjak a také slámu, do níž se vloží různé sladkosti, malé dárky či hračky. Kousek badnjaku se pak zapálí a poté se položí vedle sporáku nebo trouby. Ke štědrovečerní večeři jíme například prebranac (srbské zapečené fazole) či ryby. Mnoho věřících však drží vánoční půst, který začíná již 28. listopadu.“
Albert R. (24), původem ze Švédska:
„U nás každý rok záleží, jestli si svou prosadí česká část rodiny, nebo ta švédská. Tím pádem jsem už zažil Vánoce s kaprem, salátem a koukáním na film Pelíšky, ale také s lososem a masovými kuličkami köttbullar (tradiční švédské jídlo). Princip s dárky pod stromečkem je však vždy stejný, tedy s tou výjimkou, že ve Švédsku nosí dárky skřítek. Většinou to střídáme ob rok. Ten minulý jsme slavili jako Češi, letos nás čekají spíš švédské Vánoce.“
Ljubov, původem z Ukrajiny:
„Do Prahy jsem s rodinou přijela začátkem května. Jelikož náš dům v Mykolajivu je zničený, zimní svátky poprvé strávíme v Česku. Dříve jsme slavili Vánoce podle juliánského kalendáře, tedy až 6. ledna. Letos je ale oslavíme jako Evropané 24. prosince. Můj bratr řekl: Míříme do Evropy, proto budeme dodržovat její tradice. Svou kuchyni ale zachováme. Máme 12 různých pokrmů. Hlavním jídlem je kuťa – dezert připravovaný z máku, pšenice, ořechů, kandovaného ovoce a medu, který se podává s nápojem ze sušeného ovoce. Připravujeme také varenyky (plněné těstovinové taštičky) s kapustou, houbami či brambory a pirožky. Na stole nesmí chybět nakládaná zelenina či golubci – zelné závitky plněné rýží a masem. Stůl na Vánoce pod jídlem by se měl zkrátka prohýbat. Dojídáme to pak celý den. Místo českého Ježíška u nás dává dárky Děda Mráz, a to až na Silvestra. Na Vánoce obvykle dětem darujeme sladkosti.“
Kimh A. N. (32), původem z Vietnamu:
„Ještě donedávna jsem Vánoce v Česku příliš neslavila. Ale teď, když máme s přítelem malé děti – čtyřletého syna a dvouletou dceru – jim nechceme tuzemské svátky příliš upírat. Uznávám, že se úplně neřídíme tradicemi. Kapra popravdě nemusíme, tak si děláme kuřecí nebo vepřové řízky s bramborovým salátem. Z cukroví jsme úplně vysadili linecké, děláme nejčastěji kokosové kuličky. Trošku netradičně si během vánočních svátků téměř vždy vyhradíme aspoň jeden den na vietnamské jídlo, například pho, závitky nebo bún cá. Je to takový náš rodinný zvyk.“
Lorenzo A. C. (41), původem z Filipín:
„Bahnitou rybu, jako je kapr, bych na Štědrý den určitě jíst nechtěl. Jako každý rok jsem se chystal na grilované prasátko, což je naše filipínská tradice a vrchol několikaměsíčního čekání na vánoční svátky. Většinou prasátko rozřízneme a vycpeme bylinkami, česnekem a citrónovou trávou. Pak ho několik hodin opékáme dokřupava, až je kůže krásně křehká a zlatavá. Letos to je ale trošku složitější, protože se nám nedaří sehnat prasátko v celku za dobrou cenu, hodně se všude zdražilo. V zimě se také špatně griluje. Možná to tedy letošní rok necháme jen na troubu a menší kusy masa. Tak či onak ale už počítáme s tradiční vánoční šunkou a zavoskovaným sýrem, pít budeme horkou čokoládu. Nakoupili jsme taky hromadu mandarinek. Uděláme si krásné Vánoce, všemu špatnému ve světě navzdory.“
