Bolest hlavy a zimnice. Mladá učitelka popsala vedlejší účinky vakcíny, pak zemřela

Osmatřicetiletá Antónia z Vranova nad Topľou učila maturitní ročníky na střední odborné škole a 13. února se nechala naočkovat vakcínou od AstraZenecy. O jejím záhadném úmrtí informovala jako první televize RTVS. „Byli jsme na očkování v sobotu ráno,“ odpověděla na telefonický dotaz veřejnoprávní televize, která ji kontaktovala dva dny po vakcinaci. Spolu s ní podstoupili očkování i další pedagogové.

Otok mozku, trombofilie a plicní embolie

„Téměř všichni zaznamenali vedlejší účinky. Bolest hlavy, zvýšená teplota, zimnice či bolest kloubů. Mnozí pociťovali silnou žízeň a bolela je ruka po očkování. Ti, kteří byli očkováni v sobotu, v pondělí ani nenastoupili do práce,“ popsala Antónia své zkušenosti s očkováním RTVS. Týden po očkování se jí silně přitížilo, o několik dní později zemřela, poukazuje slovenský deník Nový čas.

Pro televizi se krátce vyjádřili i její rodiče. „Moje dcera milovala svou práci nadevše. Milovali jsme ji i my všichni. Byla plná života,“ řekl otec zemřelé Antónie. Její matka situaci odmítla více komentovat. „Stačilo to, co zaznělo v televizi. Případ už má v rukou právník,“ dodala. Televize RTVS poukázala, že příčinu smrti může stanovit jedině pitva. Doplnila ale, že v listu o prohlídce mrtvé byly mezi příčinami smrti uvedeny také otok mozku, trombofilie a plicní embolie.

Podle odborníků je AstraZeneca bezpečná

Slovenský ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) ale dodnes neeviduje žádné úmrtí, které by bylo přímým následkem očkování AstraZenecou. „V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by případy tromboembolických komplikací způsobila vakcína,“ podotkla Magdaléna Jurkemiková ze ŠÚKL. Podle ní přínosy této očkovací látky převyšují nad riziky, navíc ústav nedoporučuje očkování AstraZenecou pozastavovat.

Slovenský deník v souvislosti s případem oslovil tamního infektologa Pavla Jarčušku. Ten řekl, že o případu nevěděl, a novináře odkázal na ŠÚKL. „Obecně ale mohu říci, že jde o certifikovanou látku. Vakcína je užita na velkém počtu pacientů, a tudíž je možné, že se vyskytly závažnější nežádoucí účinky. U nás ale zatím nevím o žádném případu úmrtí, který by přímo souvisel s touto očkovací látkou,“ řekl Jarčuška.

Před týdnem vydala Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) informaci o tom, že se může po vakcinaci objevit závažná alergická reakce. Odkazovala tím na případy, které zaznamenali ve Velké Británii. Mezi pěti miliony očkovaných se objevilo 41 případů anafylaxe. Ve své zprávě EMA „doporučila aktualizaci informací o produktu a zahrnutí anafylaxe a přecitlivělosti (alergické reakce) mezi vedlejší účinky“.

V prohlášení také doplnila, že „zkoumá všechny případy tromboembolických příhod a další události související s krevními sraženinami po očkování přípravkem od AstraZenecy“. Úřad tím reaguje na rozhodnutí Dánska a dalších zemí pozastavit očkování touto látkou. Očkování AstraZenecou minulý týden pozastavilo také Norsko, které oznámilo, že v zemi byli krátce po očkování hospitalizováni ve vážném stavu tři zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček. K severským zemím se postupně přidaly Island, Bulharsko, Rumunsko, Nizozemsko a Irsko.

Rakousko, Itálie, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Lucembursko přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny. Rakousko například uvedlo, že jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá se ocitla ve vážném stavu s plicní embolií.

Švédsko-britská farmaceutická firma AstraZeneca vyvinula vakcínu loni ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Vakcína je jedním ze čtyř preparátů, které byly schváleny pro užití v EU. Vakcína AstraZeneca je rekombinantní očkovací látkou, vyrobena je na základě viru, který způsobuje nachlazení u šimpanzů. Podává se ve dvou dávkách, mezi jejich aplikacemi by měl být odstup 28 dní.