Ilustrační obrázek Zdroj: pixabay.com
Úroveň finanční gramotnosti Čechů odpovídá průměru zemí testovaných v rámci mezinárodního průzkumu Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). O jeho výsledcích na čtvrteční tiskové konferenci informovala náměstkyně ministra financí pro mezinárodní vztahy a finanční regulaci Lenka Dupáková.
Průzkum pro ministerstvo financí uskutečnila v lednu 2020 společnost ppm factum research mezi 1 003 respondenty. Průzkum OECD se koná každých pět let. Letos se jej zúčastnilo 26 zemí, z toho 12 zemí OECD.
Podle něj patří Češi společně s Rakušany mezi národy nejvíce si spořící na budoucí spotřebu. Naopak k půjčkám máme poměrně silnou averzi a méně často si sestavujeme finanční plány. Co se týče finančních znalostí, tak jsme na tom stejně jako před pěti lety – 48 procent je má na vysoké úrovni. Zároveň 69 procent lidí se ale chová ekonomicky zodpovědně.
Polovina dotazovaných sestavuje domácí rozpočet
Domácí rozpočet si nesestavuje 57 procent českých domácností. Většinou jej považují za zbytečný nebo se jim sestavovat nechce. Zároveň si ale 64 procent domácností vytváří finanční rezervu pro případ ztráty příjmu.
Polovina domácností by přitom podle průzkumu zvládla pokrýt životní náklady při ztrátě hlavního zdroje příjmu déle než tři měsíce, 27 procent domácností pak déle než půl roku. Naopak 16 procent respondentů by nevyšlo s penězi ani jeden měsíc. Jde především o mladé, lidi s nižším vzděláním a nižším příjmem. Celkem 71 procent lidí by v případě, kdy příjem zcela nepokryje životní náklady, omezilo výdaje.
Počítání jednoduchých příkladů dělá problémy
Z průzkumu dále vyplývá, že v případě výpočtu jednoduchých početních příkladů týkajících se úročení nebo spočítání výnosu jsou výsledky průzkumu horší než v letech 2010 a 2015. Například jen polovina Čechů rozumí aplikaci úrokové sazby u vkladu na spořícím účtu, když dokázala spočítat, kolik bude výnos z tisícikoruny při ročním úroku dvě procenta.
„Bohužel jedinou ucelenější oblastí, která dopadla oproti předchozímu měření hůře, je právě počítání jednoduchých příkladů,“ upozornila Dupáková.
Většina má bankovní účet
Význam roční procentní sazby nákladů (RPSN) zná 21 procent respondentů, přitom 41 procent lidí se domnívá, že skutečný význam zná.
Bankovní účet má podle průzkumu v současnosti zhruba 90 procent českých domácností, zatímco v roce 2015 to bylo 79 procent a před deseti lety 67 procent domácností. Za posledních deset let se také zvýšil počet lidí, kteří využívají elektronické bankovnictví. Nyní je to 75 procent dotázaných, v roce 2010 to byla zhruba třetina.
Vyšší ekonomická zodpovědnost, ale nízké finanční znalosti
„Rovná čtvrtina dotázaných vykázala vyšší ekonomickou zodpovědnost, ale nízké finanční znalosti. Právě ti jsou pro nás klíčovou cílovou skupinou z pohledu finančního vzdělávání,“ uvedla Dupáková.
Ve čtvrtek v této souvislosti ministerstvo financí spustilo Národní registr pro finanční vzdělávání, který obsahuje prvních 20 schválených projektů. Cílem registru je informovat zájemce o projektech, které poskytují nezávislé, odborné a objektivní finanční vzdělávání. Měření finanční gramotnosti a registr projektů jsou součástí Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, ve které se ministerstvo financí nově zaměřuje i na ohrožené skupiny dospělých, jako jsou senioři, lidé v hmotné nouzi a nezaměstnaní.
