Model pro uvolňování nebo zpřísňování opatření podle stavu epidemie COVID-19 v Česku bude mít pět úrovní rizika, na které budou navázána konkrétní opatření. Hodnotit se bude situace v jednotlivých krajích. Podle zveřejněného záznamu z jednání to řekl na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví poslancům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Pro posuzování regionu na škále nula až sto procent rizika se bude používat čtrnáctidenní počet nových případů na 100 tisíc obyvatel, zasažení populace seniorů, zjednodušené reprodukční číslo a podíl pozitivně testovaných lidí ze všech testů.
Smutný úterní rekord. S koronavirem zemřelo 220 lidí za jediný den
V úterý byl v Česku zaznamenán nejvyšší počet úmrtí pacientů s nemocí covid-19 za den od začátku epidemie, zemřelo 220 lidí. Nejvyšší za celou dobu epidemie je nyní podle údajů k úterý také počet hospitalizovaných, kterých je zhruba 8300, z toho 1244 ve vážném stavu.
„Cílem je maximální čitelnost a predikovatelnost, a proto jsou tam zahrnována kritéria, která si může každý občan vyhodnotit. Naším cílem je, aby s tímto skórovacím systémem (slouží k hodnocení závažnosti zánětlivé odpovědi organismu na zátěž, pozn. red.) mohli pracovat i běžní lidé,“ řekl ministr. První variantu chce mít Blatný do začátku příštího týdne.
V současnosti platná opatření lze podle Blatného hodnotit jako poměrně přísný lockdown, tedy uzávěru celé společnosti. „Dovolím si řečnickou otázku: Co je to lockdown? Já to nevím. Proto jsem si nechal vypracovat úplně jednoduchou tabulku, ve které se dává do korelace to, jaká opatření jsou v jednotlivých zemích a jaká opatření jsou v České republice. Z ní dle mého soudu vyplývá, že v České republice je poměrně tvrdý lockdown už teď,“ uvedl.
Na přípravě modelu pro další rozhodování se podle Blatného podílejí téměř všechny skupiny z českých i zahraničních univerzit, které vývoj epidemie v Česku modelují. „Slibuji si od toho, že se sníží prezentace těchto údajů skrze média a že bude vedená exaktně a v konsenzu,“ uvedl Blatný.
Kdo má poradní hlas, měl by nést odpovědnost
Chce také vytvořit širší orgán odborníků ze zdravotnictví, pracovně ho nazval Národní radou pro kontrolu epidemie. Jeho součástí budou zástupci napříč politickým spektrem i zájmovými organizacemi. Nemá to být konkurence krizového štábu nebo jiných vládních orgánů. „Bude to vnitřně resortní záležitost, která bude spolupracovat s tím, co už existuje, a bude mít možnost být u zdroje těchto dat. Slibuju si od toho to, že lidé, kteří jsou od začátku informovaní, lépe chápou rozhodnutí, která jsou na základě těchto dat prováděna,“ uvedl ministr. Chce též zrevidovat expertní a poradní skupiny ministerstva. „Když někdo má tento poradní hlas, aby za to nesl i svůj díl odpovědnosti,“ vysvětlil.
V plánu také má jakýsi vnitřní audit, který se týká údajů a opatření v minulosti. „Není to v žádném případě jakési kárné řízení směrem do minulosti, ale je to snaha pochopit, co a proč a jak se dělo,“ dodal.