Bobr v CHKO Brdy konečně před kamerou
Málem jako paní Columbová! O bobrovi z CHKO Brdy slyšel snad každý Čech, ale skoro nikdo ho neviděl. Až doteď — další díl pořadu Prima Česko přinesl divákům nejen jedinečnou šanci vidět mokřad, který tento chráněný a u nás dokonce opakovaně vyhubený živočich vybudoval, ale také ukázal jeho polohrad a dokonce samotného bobra. Toho se podařilo zachytit fotografovi Pavlu Hajerovi.
Bobr státu ušetřil 30 milionů korun!
Bobr předběhl úředníky a soustavou přehrad vybudoval dlouho plánovaný mokřad.
Český bobr dobyl svět, píšou o něm v Americe i v Koreji...
I tak vypadají titulky věnované bobří rodince, která se zhruba před pěti lety usadila v chráněné krajinné oblasti Brdy v okolí Padrťských rybníků a říčky Klabavy, kde si pomalu, ale jistě vytvořila svůj domov.
DÁLE ČTĚTE: Bobři ohrožují obec na Svitavsku. Máme na ně složku, řekl starosta a varoval před velkou vodou
Nutno podotknout, že je co obdivovat. „Bobr má strategii — chce se všude dostat vodní cestou. Území si zatápí postupně a živí se mladými větvemi, přesněji řečeno lýkem, které je pod kůrou. Větší stromy kácí, protože je používá při zaplavování,“ popisuje způsob práce i živobytí bobra Bohumil Fišer z Agentury ochrany krajiny a přírody ČR.
Zachytit bobra dá práci. Fotograf Pavel Hajer na něj číhal šest dní a nocí. Zdroj: Se souhlasem Pavla Hajera
Zprávy o umění bobrů k Padrťským rybníkům přilákaly stovky lidí. Ovšem spatřit alespoň jediného z osmičlenné rodinky na vlastní oči je veliká vzácnost. „S bobrem se přes den setkáme výjimečně, je to noční živočich a je velmi plachý,“ ví z vlastní zkušenosti Bohumil Fišer, který nás i s kamerou pořadu Prima Česko mokřadem provedl.
Vydat se po stopách chráněného živočicha znamená sejít ze silnice a pustit se hlouběji do mokřadu, což se naštěstí pro bobra i okolní přírodu chce jen málokomu. Taková výprava navíc i přes den znamená určité riziko — zapadnout hluboko do bahna se dá raz dva, jak jsme se sami přesvědčili a jak můžete vidět v reportáži, kterou lze shlédnout v úvodu článku.
Tůní i mokřadem vzhůru za bobrem!
Za doprovodu vedoucího správy CHKO Brdy jsme zamířili mokřadem k bobřímu polohradu, který je – jak jinak – důmyslně umístěn mimo dohled ze silnice. Cestou nešlo minout malé tůňky i jednotlivé hráze. „Hladina vody se zvedla třeba o metr a půl... Zatímco původní koryto je rovné, zahloubené a voda jím rychle odtékala dolů, v tom bobřím voda téměř stojí a hlavní část vody teče loukami,“ uvádí Bohumil Fišer. A dodává: „Bobr je savec, nežije pod vodou. Ale do polohradu se dostává přes vodu, pod její hladinou, a tam žije nad ní.“
Zadařilo se mu jedinkrát třetího rána, kdy měl štěstí na bobry vracející se z noční. Jeden mu bezvadně zapózoval. Zdroj: Se souhlasem Pavla Hajera
Je dost možné, že zatímco my jsme polohrad obcházeli s kamerou, bobr uvnitř něj nás bedlivě sledoval a poslouchal. A pokud by nám rozuměl, asi by se mu líbilo, co se o něm říká. „Do hlavy jim nevidíme, ale z toho, co vidíme, z toho, jak se pohybuje mezi těmi prvky, které tam má, je to geniální zvíře,“ říká vedoucí správy CHKO Brdy.
A jak se dále dozvídáme, bobr je mimo jiné velmi užitečný ochránce přírody. Kromě vybudování mokřadu zvládá průběžné odlesňování louky a opět tak odvádí práci, která by jinak byla na člověku. A není to jediná zásluha, již mu lze připsat: „Mokřad vytvořený bobrem zadržuje i sediment, který předtím zanášel úkryty rakům kamenáčům a působil jim dýchací problémy i zahnívání snůšek. A tyhle drobné vodní plochy bez ryb jsou ideálním prostředím pro rozmnožování obojživelníků,“ líčí další pozitivní dopady bobří práce.
Bobří hrad je důmyslně skrytý uprostřed mokřadu. Některé z hrází jsou ovšem na dohled. Stačí sejít pár kroků ze silnice podél Dolejšího Padrťského rybníka ke korytu říčky Klabavy a můžete obdivovat jeho práci, aniž byste kohokoli ze zdejších obyvatel zvířecí říše rušili.
Tady je ti dobře, bobře!
Na samotného bobra tu ale nejspíš nenarazíte. Ani nám se během několikahodinového natáčení nepoštěstilo. Ostatně právě proto si své území zaplavuje, aby nebyl tak snadno k nalezení. Nezbylo nám než to respektovat.
ČTĚTE TAKÉ: Staletí ukrýval nejcennější křesťanskou relikvii: Klášter Milevsko a hřeb z Kristova kříže
Pravého bobra z Brd vám přesto ukázat můžeme. A to díky nadšenému fotografovi, Pavlu Hajerovi. Na bobry za fotoaparátem poctivě číhal šest dní. „Vždy jsem tam byl úplně za tmy a přibližně tři hodiny jsem na ně čekal. Většinou se všichni ještě za tmy schovají. Ale jeden mi perfektně zapózoval, takže mám perfektní fotky a jsem za to rád,“ vzpomíná na fotografování vzácného živočicha Pavel Hajer s tím, že procesí bobrů vracející se zpět do útočiště mu připomnělo dělníky při návratu z práce. Chodí prý jeden za druhým.
Dobrá zpráva pro všechny, kdo fandí přírodě, zní, že bobři si z CHKO Brdy zřejmě hodlají udělat svůj trvalý domov. „Je možné, že na obtočné strouze by mohla vzniknout druhá rodina s dalším polohradem, to by se nám líbilo. Jde o to, jestli tam bude mít dostatek potravních příležitostí, aby se vešly dvě rodiny vedle sebe. Ale známe případy, kdy ty rodiny v takové vzdálenosti od sebe normálně existují.“
Chráněná krajinná oblast je pro to jako stvořená z pohledu zvířat i člověka. A tak nám nezbývá než doufat, že se tomuto přísně chráněnému a u nás dokonce opakovaně vyhubenému živočichovi bude dařit.
MOŽNÁ JSTE SI NEVŠIMLI: Žerou ho, žerou toho muže. Lidé natočili útok žraloka na potápěče ve Středozemním moři
