Staletí ukrýval nejcennější křesťanskou relikvii: Klášter Milevsko a hřeb z Kristova kříže
Výběr redakce
Leckdy můžeme mít pocit, že naše staré dobré Česko už velmi dobře známe a že nás už nemá čím překvapit. To ovšem, jak se ukazuje, není pravda. Po čase jsme se v pořadu Prima Česko vrátili do premonstrátského kláštera v Milevsku, kde jsme společně poodhalili roušku tajemství kolem jedné z nejposvátnějších křesťanských relikvií na světě – hřebu ze svatého kříže. Příběh jeho nalezení je stejně vzrušující jako on sám.
Je to předmět, který středověká společnost považovala za nejcennější křesťanskou relikvii, domněle pravý hřeb, kterým byl ukřižován Ježíš Kristus. V roce 2020 takzvanou pašijovou relikvii tým vědců vyzvedl z nepřístupných útrob kostela svatého Jiljí v Milevsku. Významný nález objevili archeologové v tajné místnosti přímo nad vstupní nikou, zdánlivě na dosah ruky, ve skutečnosti velmi pečlivě chráněný v chodbách uvnitř staré románské stavby.
Nejcennější křesťanská relikvie skrytá pod nánosy trusu ve středověkém trezoru
„Bylo potřeba využít nejnovější metody v rámci dokumentace. Najednou se ukázalo, že naše znalosti o tom objektu nejsou úplné,“ přiznává Pavel Břicháček, archeolog. „Když jsme zkoumali krásnou nadzemní architekturu, tak jsme zkoumali i dutiny v severní obvodové zdi... Zjistili jsme, že je tam ještě jedna chodba, o které se toho vlastně moc neví.“
ČTĚTE TAKÉ: Loupežník, který patřil k nejhorším zločincům, po smrti pomáhá se vzděláním
Staleté nánosy zvířecího organického materiálu bránily archeologům dutinu prozkoumat. Teprve když chýnovští jeskyňáři úzkou chodbu zpřístupnili, mohli se vědci dostat do prostor, o kterých se domnívali, že byly středověkým trezorem. Ten byl ale až na několik zlatých úlomků téměř prázdný. Výzkumný tým se přesto na místo vrátil.
„Nikdy to nefungovalo tak, že by ti lidé ve středověku to cenné uložili uprostřed té místnosti. Oni ho ještě dovedně ukryli,“ říká uznale Jiří Šindelář. A dodává: „My jsme si v tu chvíli vzpomněli na to, že i nade dnem naší trezorové místnosti, v té zdi v kostele svatého Jiljí, je ještě jedna taková nepatrná dutina. 16 centimetrů vysoká, 26 centimetrů široká a zanesená exkrementy... A věděli jsme, když jsme to měřili laserem, že vede téměř čtyři metry dál tou zdí někam k hlavnímu oltáři.“
Čtěte také
Nález původem ze 4. století
Nepatrnou dutinu vědci skenovali za pomocí speciálních sond. „Až jsme ve vzdálenosti asi jednoho a půl metru od ústí trezorové místnosti, tedy už mimo dosah lidských rukou, najednou zjistili, že je tam cosi, krabička, rozpadlé dřevo a viděli jsme tam kříže a ozdoby ve zlatém plechu,“ vypráví Bedřich Šindelář.
Vrstvy staletého prachu ukrývaly víko schránky s tepaným křížem a písmeny IR - Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Speciální lopatkou vyjmuli vědci z trezoru šesticentimetrový hrot železného hřebu, signovaný zlatým křížkem, a dřevěnou krabičku původně ozdobenou pravým ultramarinem, drceným modrým polodrahokamem vzácnějším než zlato. „Nejstarší dřevo z té schránky už máme radiokarbonem datované do čtvrtého století. Tak si představte, že více než 1000 let to lidská společnost považovala za jednu z nejcennějších křesťanských relikvií vůbec,“ uvádí Jiří Šindelář.
V současné době si v milevském klášteře příběh nálezu Svatého hřebu můžete poslechnout při pravidelných prohlídkách. V budoucnu zde bude možné spatřit na vlastní oči i samotnou relikvii. „Tyhle předměty měly ochranitelskou funkci. Jestli hřeb tady byl schován proto, aby ohlídal ten klášter, tak jak říkám, kolik klášterů zaniklo a Milevsko stojí dál,“ říká Pavel Břicháček.
Čtěte také
