Mozkové příhody patří mezi nejčastější příčiny úmrtí nebo dlouhodobého postižení. Toto závažné onemocnění je způsobeno nejčastěji sníženým průtokem krve do mozku důsledkem ucpávání tepen. Ročně onemocnění mozku postihuje téměř 40 tisíc lidí. Mozkovou příhodu zažil už šestkrát i neurolog MUDr. Václav Lukáš, který tedy má s mrtvicí zkušenosti nejen z pohledu lékaře, ale i pacienta.
„Lákal mě kontakt s člověkem a docela živě jsem se viděl jako praktický lékař. Na počátku druhé poloviny minulého století nebyli lékaři tolik zavaleni administrativou, jako je tomu dnes,“ popisuje Václav Lukáš důvody, které ho vedly ke studiu medicíny.
Mozková příhoda mě postihla už šestkrát.
Nakonec se rozhodl pro obor neurologie. Sem spadají všechny nemoci, které souvisí s nervovým systémem – od bolestí hlavy, zad, obrny po onemocnění mozku různého původu včetně mozkových příhod. Psal se rok 2009 a pan Václav se z ničeho nic ocitl na druhé straně, nikoliv jako lékař, ale jako pacient.
MUDr. Václav Lukáš prodělal mrtvici už šestkrát
„Je to už více než deset let, ale pamatuji si to, jako by to bylo včera. Tělo přestalo normálně fungovat, bolela mě hlava, opakovaně jsem zvracel, podklesávala mi noha a hůře jsem vnímal okolí. Manželka zavolala záchranku, která mě hned odvezla do nemocnice,“ popisuje doktor Lukáš příznaky mozkové příhody.
Návrat do běžného života je pro lidi po mozkové příhodě velmi náročný a zdlouhavý. „Každý po mrtvici bojuje s nějakými problémy, které po sobě mrtvice zanechá, a každý má tu rekonvalescenci jinou,“ vysvětluje MUDr. Lukáš. „Já viděl dvojitě, nesrozumitelně jsem huhlal, nebyl jsem schopen samostatné chůze kvůli závrati, levá noha a především celá paže nechtěly poslouchat a jejich pohyb byl neobratný. V menší míře vše přetrvává dodnes. Naštěstí se postupně zlepšila řeč a mohu sám chodit. Do běžného života jsem se ale už nevrátil,“ pokračuje ve svém příběhu.
Návrat do běžného života je náročný a zdlouhavý. Následky si nesu dodnes.
Mnoho dovedností, které před mozkovou příhodou zvládal, po mrtvici nedokáže. Jedná se o hraní na kytaru, zpívání, oblíbené sportovní aktivity. Mrtvice se objevila z čista jasna, když Václavovi bylo 55 let. „Za těch více než 10 let jsem se musel s mnohými handicapy smířit a přizpůsobit tomu svůj způsob života. Rozhodl jsem se pomáhat alespoň virtuálně,“ pokračuje. Vytvořil webové stránky www.pomrtvici.cz, které navštěvuje denně více než tři tisíce lidí a přes 300 denně si je pročítá podrobněji.
Mozková příhoda ohrožuje stále častěji i mladé lidi
Pane doktore, je možné prodělat mozkovou příhodu opakovaně?
Ano, je to možné. Mně se to stalo také, dokonce šestkrát! Mozek je hodně složitý a příčin, které cévní mozkovou příhodu mohou způsobit, je víc. Pacient by měl být dobře vyšetřen a podle výsledků pak upravit svůj životní styl. Já jsem se choval jako neposlušný pacient a styl života jsem moc nezměnil. Život mě ale „potrestal“ během půl roku poměrně těžkou příhodou, která mě málem stála život. Před deseti lety byla čtrnáctidenní dovolená téměř nemyslitelná. Teď „odpočívám“ přes jedenáct let.
Jaké jsou příznaky mozkové příhody?
Jakákoliv porucha fungování lidského těla může signalizovat mrtvici. Nejznámější je porucha řeči, zkřivení obličeje a špatná pohyblivost končetin. Důležité je pravidlo FAST. Podle anglického Face – tvář, Arm – paže, Speach – řeč a Time – čas. Čas, protože je podstatné, aby se každý s podezřením na cévní mozkovou příhodu co nejdříve dostal do nemocnice.
MUDr. Lukáš na přednášce pro Klub Seniorů, kterou pořádalo CEREBRUM 2007
Je nějaká prevence? Na co by si lidé měli dát pozor, aby tomuto onemocnění předešli alespoň částečně?
Především hlídat své tělo, alespoň jako vlastní auto nebo třeba domácího mazlíčka. Je smutné, že těm věnujeme často větší pozornost než vlastnímu zdraví. Přejídáme se, jíme nezdravé potraviny, máme málo pohybu. To bychom měli zlepšit. Na co se hodně zapomíná, je psychická pohoda, dostatek odpočinku. Dnešní uspěchaná společnost „založená na úspěchu“, žene lidi do enormního psychického vypětí a následný stres pak může vyústit v nepříjemné zdravotní problémy. To zřejmě dohnalo i mě. Jedl jsem vcelku dobře, sportoval jsem, jen odpočívat jsem neuměl. Nejsem a nebyl jsem jediný, kdo neodmítne kdejakou výzvu a domnívá se, že zvládne cokoliv.
Co se přesně stane s člověkem po mrtvici? Jaké mohou být následky a jaká je šance na návrat do běžného života?
Záleží na tom, která část mozku je postižena. Nejčastější jsou poruchy řeči, porozumění a obecně ztížená komunikace, poruchy hybnosti končetin, zhoršené vidění, bolesti hlavy. Ty obtíže mohou být pestré. Vždy je souvislost s rozsahem a místem postižením mozku.
Také faktorů, které ovlivňují šanci na návrat do běžného života, je mnoho. Mezi jeden z nejdůležitějších je spojení s organizací, která pacienty po cévní mozkové příhodě sdružuje. Většinou má taková organizace odborné zázemí a významně pacientům pomáhá v začleňování se do běžného života. V Praze například Cerebrum 2007.
Postihují mozkové příhody i mladé lidi?
Bohužel ano. A zdá se, že v posledních letech se některé druhy cévní mozkové příhody postihují i mladší ročníky. Nejsou výjimkou ani lidé do dvaceti let. U mladých žen může být příčinou i hormonální antikoncepce. Ženy ji mnohdy dostávají bez řádného interního vyšetření. Na vině je nepochybně i dnešní životní styl. Orientace na výkon a stres.
Říká se: „Uklidni se, nebo tě raní mrtvice.“ Je to skutečně ze stresu, rozčilování atd? Hraje to při mozkové mrtvici určitou roli?
Ano a velkou. Psychická pohoda je moc důležitá. Lidé by si měli uvědomit stará rčení: „Vlasy mu zbělely hrůzou“, „Žalem mu puklo srdce“, „Až ho z toho kleplo“ a další, která ukazují, že psychika je schopna ovlivnit naše zdraví velmi silně. Připouští se, že psychika významně ovlivňuje třeba i imunitu.
Jaké místo zaujímá mozková mrtvice, co se úmrtí týče?
Trvale si drží druhé až třetí místo. To se týká i těch, které mrtvice postihne. Nejen v ČR, ale i celosvětově. Je to velmi vysoký počet. Na úmrtí připadá asi jedna třetina z celkového počtu 35 až 40 tisíc ročně v ČR, to představuje deset až patnáct tisíc lidí každý rok. Velmi důležitá je i druhá třetina, která se s následky trvale potýká a vyžaduje speciální a dlouhodobou, někdy i stálou pomoc. Proto se v současné době a do budoucnosti intenzivně zaměřujeme v CEREBRUM 2007 právě na pomoc „pečujícím“. Jsou to většinou rodinní příslušníci.