Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od roku 2026 zvýšit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z nynějších 65 procent předchozího čistého výdělku na 80 procent. V posledních měsících pobírání by klesla z nynějších 45 na 40 procent vydělávané částky. Stejná podpora by byla při propuštění i při dobrovolné změně práce. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat až od 55 let, nyní je to od 50 let. Po dobu rekvalifikace by byla pobíraná částka vyšší. Chystané úpravy představil v úterý novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má na změnách vládní čtyřkoalice shodu a dodatečně by je teď ve Sněmovně měli do projednávané flexinovely zákoníku práce navrhnout poslanci.
„Připravili jsme revizi podpor v nezaměstnanosti tak, abychom dokázali podpořit lidi, kteří chtějí změnit práci. Vidíme v datech, že lidem, kteří mění práci sami od sebe, vzroste příští výdělek o 12 procent. Tam, kde mění práci nedobrovolně – s podporou úřadu práce a případně rekvalifikací, příjem roste o osm procent v nové práci,“ uvedl Jurečka. Podle něj se lidé kvůli nízké podpoře obávají práci měnit. Úpravy mají vést k větší mobilitě pracovníků a flexibilnějšímu trhu práce, z vyšších výdělků pak bude mít stát vyšší příjmy z odvodů a daní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Babiš podal návrh na zmrazení platů politiků. Uhraďte mastný poplatek, rýpl si do něj Michálek
Podle ministra úpravy v posledních měsících projednávala koalice a má na nich shodu. Změny by se měly dostat podle záměru do takzvané flexinovely zákoníku práce, která je ve Sněmovně. Navrhnout by je do ní měli poslanci. Jurečka odmítl, že by se s novým nastavením podpor do pracovního kodexu dostal i návrh výpovědi bez udání důvodů.
Podle plánu by se podpora v nezaměstnanosti měla v prvních měsících zvednout ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku mzdy. Letos by tak činila až 33 942 korun. Na čtyřech pětinách výdělku by byla i po dobu rekvalifikace. Nyní podpora dosahuje nejvýš 24 608 korun, při rekvalifikaci 27 578 korun.
V dalších měsících by podpora zůstala stejná jako dosud, a to na polovině příjmu. Ve zbytku času by se pak snížila z nynějších 45 na 40 procent čisté průměrné mzdy či platu. Lidé do 50 let pobírají teď podporu pět měsíců, od 50 do 55 let osm měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Nově by se hranice o pět let posunuly – do 55 let pět měsíců podpory, od 55 do 60 let osm měsíců a nad 60 let 11 měsíců. Podle Jurečky změna reaguje na stárnutí společnosti i na navyšování důchodového věku.
Podle návrhu by se u lidí nad 55 let měla prodloužit doba pobírání nejvyšší i poloviční podpory ze dvou na tři měsíce. Poslední fáze s nejnižší částkou od státu by se nezaměstnaným od 55 do 60 let zkrátila ze čtyř na dva měsíce a po šedesátce ze sedmi na pět měsíců.
Do podpor v nezaměstnanosti putuje asi deset miliard korun ročně. Lidé z výdělků odvádějí pojistné na politiku zaměstnanosti. Podle propočtů by se po změnách výdaje zvedly zhruba o čtvrtinu, tedy o 2,4 miliardy korun. Stát by pak z vyšších příjmů po změně práce získal na odvodech a daních asi šest miliard korun.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Debata o penězích pro Pavlovou je trapná, řekl Schmarcz. Šaty jí může koupit manžel z náhrad
