Co na to premiér, Petr Fiala - 9.10. v 21:00
Debaty o platech politiků jsou v České republice tradičně plné populismu, závisti a naprosto zcestného uvažování. Poslanci, senátoři, ministři, premiér či prezident by měli pobírat vysoké platy. Pokud to tak nebude, jak potom přesvědčíme zástupce inteligence, úspěšné podnikatele či kreativní byznysmeny, aby do veřejných funkcí kandidovali? Neustálé vytváření obrazu líného a zlodějského politika nijak k rozkvětu naší republiky nepomůže.
Česká veřejnost v čele s novináři a opozicí znovu úspěšně rozjela mediální lynč na vládní politiky, kteří si prý chtějí drakonicky zvýšit platy. Jen málokoho už pak zajímá věcná stránka problému, když se na internetu objevují titulky typu „Politici si chtějí zvednout platy o desetitisíce?!“.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Velká část společnosti by v takové chvíli nejraději nakoupila plato vajec, která by pak rozbíjela o hlavu každému, kdo vyjde z Poslanecké sněmovny, Senátu nebo ze Strakovy akademie. U toho by ideálně křičela „hanba vám!“.
Málokdo se ale zamyslí nad následující skutečností – platy politiků mají skokově narůstat mimo jiné i kvůli tomu, že si je zákonodárci v minulosti rádi zmrazovali, aby se zalíbili lidu. Tento populismus, na který doplácí i soudci či státní zástupci, lze označit za rakovinu české politiky.
Poslanci, senátoři i prezident jsou ústavní činitelé, které do jejich funkcí zvolil již zmiňovaný lid. Ten rozhodl o tom, jestli jejich hlava státu a zákonodárci budou pracovití, líní, čestní, ulhaní, kompetentní, nebo nekompetentní. Stejně tak lidé rozhodnou, zda zvolí někoho, kdo bude šetřit každou korunu, nebo pijavici a zloděje. A kdo ve veřejné funkci zklame? Neměl by dostat šanci v dalších volbách.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rozhodovat o svém platu je nemorální. I my jsme se chovali jako populisté, řekl Fiala
Ať už ve Sněmovně, v Senátu nebo na Hradě sedí kdokoliv, tyto osoby by měly mít velmi nadprůměrné platy. To samé platí pro premiéra i ministry. A bez ohledu na to, jestli si daná osoba takové peníze zaslouží, měla by je ve svém funkčním období pobírat.
Jak jinak než finančně chceme motivovat zástupce inteligence, úspěšné podnikatele či kreativní byznysmeny, aby kandidovali do veřejných funkcí a aby se snažili posunout Českou republiku kupředu?
Motivuje úspěšného člověka měsíční plat ve výši 50 tisíc korun – jak navrhuje třeba šéf SPD Tomio Okamura – aby kandidoval do Sněmovny? Aby se vzdal svého soukromí a naplno pracoval pro Českou republiku? Těžko říct. Tipl bych si, že většina lidí si řekne: Radši zůstanu v soukromém sektoru, budu mít mnohem více peněz i klidu.
Pravdou je, že každé volební období ve Sněmovně či v Senátu nalezneme mnoho politiků, kteří se ve své práci zrovna nepřetrhnou. Snížit plat všem zákonodárcům na 50 tisíc korun by ovšem znamenalo plivanec do obličeje každému svědomitému poslanci i senátorovi, kteří vykonávají svou práci naplno. A že jich není málo, napříč politickým spektrem...
Společnost by sem tam mohla ubrat trochu té nenávisti k „bohatým“ politikům, ať už zmíněná nenávist pramení ze závisti či z prostého přesvědčení, že politik má mít podobný plat jako uklízečka. Neměl by mít takový plat... Tedy pokud se považujeme za vyspělou zemi.
Je škoda, že něco takového politici neřeknou nahlas – slušně a věcně, bez jakékoliv arogance. Na druhou stranu od nich ani nelze taková sdělení očekávat. Politika, který veřejně prohlásí, že poslanci, senátoři, ministři, premiér či prezident mají brát velké peníze, dav sežere zaživa, že by nezbyly ani kosti. Správný čas na zvyšování či odmrazování platů politiků bohužel z hlediska veřejného mínění nepřijde nikdy.
