Muammar Kaddáfí

Až do pádu režimu v listopadu 1989 udržovala Československá socialistická republika vřelé vztahy s mnoha arabskými vůdci. Mimo jiné také s dynastií Asadů v Sýrii, která nyní padla. Asadové byli syrskými prezidenty nepřetržitě od roku 1971 až do 8. prosince 2024. „Chci podtrhnout, že Sýrie je rozhodnuta jít socialistickou cestou,“ prohlásil generální tajemník Komunistické strany Československa (KSČ) Miloš Jakeš 12. dubna 1989 v syrském Damašku, když se loučil s prezidentem Háfizem al-Asadem. A o čtyři roky dříve ho na Pražském hradě hostil prezident Gustáv Husák a na slavnostní večeři se pila sovětská vodka. Oba režimy se udržovaly u moci s pomocí brutálních policejních metod a vedoucí úlohy jediné politické strany, v Československu to byla KSČ, v Sýrii zase Socialistická strana arabské obrody (Baas).

Záplavy na východě Libye mají podle místních úřadů již přes tři tisíce potvrzených obětí. Značná část mrtvých byla zaznamenána ve statisícovém městě Derna, kterým se v neděli přehnala řeka podobná tsunami, a to po protržení nedalekých přehrad ve vyšší nadmořské výšce. Na místě stále probíhají rozsáhlé záchranné akce, které výrazně komplikuje nejistá politická situace v zemi. Představitelé východní správy země tvrdí, že tragédie je zcela nad jejich hospodářské možnosti. O rozsáhlé zkáze informuje web BBC.

V pondělí zesnulý expremiér Silvio Berlusconi byl nejvýraznější postavou italské politiky posledních dekád. Vedle práce pro svou vlast proslul i bratříčkováním se světovými diktátory, sexuálními skandály, podvody či nepokrytou podporou ruského prezidenta Vladimira Putina.

Francouzský odvolací soud ve středu potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Prezident Miloš Zeman se chystá v pátek rozdat státní vyznamenání. Nejvyšší Řád bílého lva přitom v minulosti získala i řada diktátorů či dalších osob, které historie hodnotí velmi problematicky. Předávání cen komunistickým pohlavárům z celého světa nebylo v době socialismu takovým překvapením, ale zajímavé je, že ve 20. letech předal Tomáš Garrigue Masaryk nejvyšší státní vyznamenání například také Benitu Mussolinimu, který se již v té době hlásil k politickým vraždám a v Itálii tvrdě likvidoval jakoukoliv demokratickou opozici.

Nejméně 15 lidí zahynulo poté, co na lodi s migranty u západních břehů Libye zřejmě propukl požár. Uvedl to v pátek podle agentury AP mluvčí libyjského Červeného půlměsíce.

V Itálii pokračuje táhlý soud s výstředním expremiérem Silviem Berlusconim, kterého prokuratura viní z toho, že pořádal sexuální orgie a zúčastněné dívky poté uplácel, aby pravdu nevynesly před média. Při nedávném slyšení mimo jiné zaznělo, že si Berlusconi údajně vydržoval sexuální otrokyně a choval se jako sultán.

Přesně před deseti lety zemřel diktátor Muammar Kaddáfí, který vládl železnou pěstí Lybii od roku 1969 až do občanské války v roce 2011. Během konfliktu ho vystopovali povstalci a dlouholetého vládce africké země umučili 20. října k smrti. Kaddáfí budí vášně dodnes, jedni ho považují za krutovládce, jiní za dobrodince, který přinesl Libyi mír.

Libyjské úřady po sedmi letech propustily z vězení jednoho ze synů bývalého tamního vůdce Muammara Kaddáfího. V neděli to oznámil mluvčí vlády. Saadí Kaddáfí vzápětí odletěl do Turecka, uvedla agentura AP s odvoláním na libyjská média.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl obviněn ze „zločinného spolčení“ v případě údajného nezákonného financování své předvolební kampaně ze strany Libye v roce 2007. Informovala o tom s odvoláním na prokuraturu agentura AFP. Sarkozy se označil za nevinného. Jedná se již o jeho čtvrté obvinění v této kauze.

Ve Středozemním moři nedaleko libyjských břehů se převrhla loď s migranty mířícími do Evropy. Nejméně 20 běženců utonulo nebo se pohřešují a předpokládá se, že přišli o život.

Jednou z nejvýraznějších tváří CNN je už několik dekád žena s iránskými a anglickými kořeny, která jako reportérka v terénu informovala o íránsko-irácké válce, pádu železné opony a Berlínské zdi, válkách v bývalé Jugoslávii i v Zálivu, zřícení newyorkských dvojčat nebo soudu se Saddámem Hussainem. Proslula nejen reportážemi z terénu, ale i rozhovory se světovými státníky – seznam politiků, které zpovídala, jí může závidět většina novinářů.